Ostravská hutní společnost Vítkovice Steel si stěžuje na vleklé šetření ze strany Finančního analytického úřadu (FAÚ) kvůli podezření na utajené ruské vlastníky. Společnost má kvůli tomu problém udržet obchodní i finanční partnery a upozorňuje také na nejistotu, které jsou vystaveni zaměstnanci a jejich rodiny.
Vítkovice Steel v tiskové zprávě upozornila, že šetření běží již tři měsíce bez výsledku a úřad s firmou nekomunikuje. „Poptávka po našich výrobcích je vysoká, ale podnikatelská činnost v situaci, kdy se táhne bezvýsledné šetření FAÚ a tím pádem i vznesená podezření, je mimořádně obtížná, přestože činíme vše pro to, aby byl její každodenní chod v maximální možné míře zachován,“ uvedl člen představenstva Vítkovic Steel Radim Pachlopník.
Na nejasnosti okolo vlastnické struktury Vítkovic Steel upozornil Ekonomický deník již na konci února. Koncové vlastníky totiž nelze z veřejných zdrojů dohledat (Evidence skutečných majitelů uvádí jako „vlastníky“ tři členy představenstva) a nezveřejnila je ani samotná společnost na dotazy médií. Formálním vlastníkem je pět schránkových firem registrovaných na Kypru, každá z nich drží 20procentní podíl.
Zdroje Ekonomickému deníku upozorňují na silné zapojení ruské státní Vněšekonombank (VEB), která utajeným vlastníkům před osmi lety financovala akvizici Vítkovic Steel. VEB byla po ruské invazi na Ukrajinu zařazena na sankční seznamy v USA i v Evropské unii. Právě tato banky prý úkoluje to manažery hutí. Na VEB mají údajně vazby i dvě ruské občanky Olga Serova a Julija Kasperská-Birman, které vlastníky zastupují v dozorčí radě Vítkovic Steel.
Konkrétní jména vlastníků nechtějí Vítkovice Steel uvádět ani dnes. „Opakovaně potvrzujeme, že společnost Vítkovice Steel nemá ruské vlastníky ze sankčních seznamů. Společnost vlastní pět nadnárodních investičních fondů, které ovládají osoby z bývalého Sovětského svazu, konkrétně z Arménie,“ uvedla mluvčí Vtkovic Steel Jana Dronská.
Vítkovice Steel jsou tradičním evropským výrobcem válcovaných výrobků z oceli, zaměstnávají téměř 900 pracovníků. Většina produktů ostravského podniku se uplatňuje ve stavebnictví a strojírenství. Do zahraničí směřuje 70 procenta prodaných výrobků. Společnost se loni vrátila po složitých ztrátových letech k provoznímu zisku.
David Tramba
