Prodat lze snad všechno. Třeba i sto procent akcií zkrachovalé společnosti, která nevlastní skoro žádný majetek a současně po sobě zanechala dluhy za mnoho miliard korun. Příkladem může být tajemná transakce, kdy Vítkovice prodaly bezcenné akcie dceřiné firmy Vítkovice Power Engineering (VPE). Věřitelé protestují, považují to za účelový krok.

Podle informací v Insolvenčním rejstříku se vše odehrálo v tomto duchu. Insolvenční správce David Vandrovec rozhodl o nepřípustnosti hlasování Vítkovic při volbě členů věřitelského výboru. Důvod? Koncernové propojení Vítkovic s VPE. Vítkovice popřely existenci koncernového propojení, akcie VPE navíc pro jistotu prodaly ještě před schůzí věřitelů.

Kdo koupil akcie, jež nemají snad ani hodnotu papíru, na němž byly vytištěny? Podle oznámení, které Vítkovice ovládané podnikatelem Janem Světlíkem vložily do Insolvenčního rejstříku, koupil 78 akcií VPE ke dni 20. července prakticky neznámý podnik EECI ze slovenských Košic. Vlastníkem firmy EECI se jen o tři dny dříve stal slovenský podnikatel Ing. Vladimír Bindzár, kterého slovenský obchodní rejstřík uvádí jako majitele firem Vebeko a VV Plus.

Někteří členové věřitelského výboru prohlásili prodej VPE za účelový krok a stejného názoru byl také správce Vandrovec. Na jednání výboru 29. července tak bylo přijato usnesení, že „Vítkovice a.s. nesmí hlasovat na schůzi věřitelů“ ve smyslu paragrafu 53 insolvenčního zákona.

Jaká je reakce Vítkovic? „VPE jsou v konkurzu a řídí je několik let pan insolvenční správce Vandrovec. Vítkovice už tedy roky nemají na chod VPE žádný vliv. Vítkovice jsou restrukturalizovanou firmou, která opustila strojírenské výroby a zaměřuje se na developerské projekty a s tím související služby. Spory okolo VPE vedou kvůli podivným rozprodejům majetku VPE v konkurzu. Všechno ostatní je jen lichá konstrukce,“ uvedla mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.

Mohlo by vás zajímat

Krach ve stínu elektrárny Adularya

Společnost Vítkovice Power Engineering se „vyznamenala“ hlavně stavbou uhelné elektrárny Adularya v Turecku, což skončilo velkým fiaskem a ostudou. Konstrukčně vadnou elektrárnu se v roce 2016 nepodařilo spustit do plného provozu a VPE v létě téhož roku zbankrotovaly. Ekonomický deník se kauze Adularya věnoval například v textu „Tajemství za 11 miliard korun. Co se před pěti lety pokazilo v turecké elektrárně Adularya?“

Projekt zafinancovala Česká exportní banka a pojistil ji státní EGAP. Reálně tak hrozí, že miliardové ztráty uhradí daňoví poplatníci. Samotný úvěr ČEB má nominální hodnotu 433 milionů eur (v přepočtu 11 miliard korun), ušlé úroky vycházejí na dalších 120 milionů eur. Tuto ztrátu by mohl zčásti snížit prodej pohledávky, pokud se jej bance podaří dotáhnout do zdárného konce.

David Tramba