Tuhý zákulisní boj o budoucnost jaderných a plynových elektráren směřuje k příznivému závěru pro příznivce těchto technologií. Dlouho očekávaná evropská taxonomie zelených financí s jejich další výstavbou počítá, i když v případě zemního plynu jen po omezenou dobu.
Zatím neveřejný návrh taxonomie zelených financí unikl do médií. Citují z něj například zpravodajské weby euractiv.com a montelnews.com. Příslušný návrh má Evropská komise představit v prosinci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nicméně to hlavní prozradila na svém twitterovém účtu, když uvedla: „Potřebujeme víc obnovitelných zdrojů. Stejně tak potřebujeme stabilní zdroj, jádro, a po přechodnou dobu i plyn.“
Fakticky to znamená, že Evropská unie nebude omezovat banky při financování nových jaderných reaktorů. Složitější je situace v případě plynových elektráren, kde podle zmíněných webů bude platit řada omezení. Do konce roku 2030 bude možné financovat stavbu plynových elektráren, které splní požadovaný limit emisí oxidu uhličitého na vyrobené množství energie (340 kg/MWh). Roční emise nemají překročit 700 kg/kW instalovaného výkonu. To by mělo umožnit provoz nových plynových bloků v roli záložního či vyrovnávacího zdroje, který reaguje na výpadky výkonu solárních a větrných elektráren.
Po roce 2030 již bude platit dříve avizovaný limit emisí oxidu uhličitého ve výši 100 kg/MWh. Tak náročnou hodnotu mohou splnit už jen plynové elektrárny se zachytáváním emisí CO2, případně elektrárny spalující vodík. Tento ambiciózní limit měl podle původního návrhu Evropské komise platit co možná nejdříve, avšak deset zemí včetně České republiky v takovém případě pohrozilo vetováním celého návrhu.
Pohled do zákulisí jednání nabízí web euobserver.com (například v rozhovoru s europoslancem Basem Eickhoutem), podle kterého měl zásadní vliv na výsledek francouzský prezident Emmanuel Macron. Podpořil totiž jednoznačně jadernou energii i plynové zdroje. Stejný názor mají dlouhodobě nové členské země včetně České republiky. Z těch starších podpořilo jadernou energetiku vedle Francie také Nizozemsko a Finsko. Příznivci jádra tak získali převahu nad odpůrci v čele s Německem a Rakouskem.
Energetické společnosti, která aktuálně chystají náhradu uhelných bloků za plynové, si tak mohou oddechnout. Ještě před pár měsíci to vypadalo, že zemní plyn bude prohlášen za nevyhovující zdroj energie a investoři na své projekty nezískají bankovní úvěr či jiné externí financování. Ani postoj Evropské komise k jaderné energetice nebyl do poslední chvíle zřejmý. Ke změně nálad nejspíš přispělo i současné dění na trhu s elektřinou a plynem.
David Tramba
