ANALÝZA EKONOMICKÉHO DENÍKU: Na první pohled to vypadá jako vítězství rozumu, ale fakticky se už chystá vyřazení zemního plynu i jaderné energetiky z budoucí podoby evropské energetiky. Navíc ani tato podoba nemusí být definitivní. Rakušané a Němci už dávají najevo, že žádný ústupek nedopustí.
To bylo radosti v řadách vlády i opozice, když se do Česka donesla zpráva o zařazení jaderné energie a zemního plynu do takzvané zelené taxonomie. Dlouho odkládaný dokument připravovaný Evropskou komisí dává jistou šanci jaderným elektrárnám, což uvítal premiér Petr Fiala, ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, ministr průmyslu Jozef Síkela, ale také představitelé bývalé vlády včetně Andreje Babiše a Karla Havlíčka.
Fanouškům Hvězdných válek se možná teď vybaví scéna z Epizody II, kdy se méně bystří Jediové začnou předčasně radovat z vítězství v boji. „Vítězství? Vítězství, říkáš? Mistře Obi-Wane, ne vítězství. Temná strana dostala se k moci,“ odpoví mu na to moudrý Velmistr Yoda. Evropská unie sice není na prahu války s klony, ale bitva o jádro a plyn bude také hodně dramatická a její výsledek je z dnešního pohledu nejistý.
Jádro do roku 2045, plyn do prosince 2030
Dlouho očekávaný návrh Evropské komise k budoucnosti jaderné energie a zemního plynu už je hotový a odeslaný vládám členských zemí. Při této příležitosti nastal únik informací do několika západoevropských médií a agentur. Mimochodem, cílené úniky z prostředí Evropské komise jsou poměrně časté a slouží k ověření reakce, jaké návrh vyvolá. Pokud převažují negativní ohlasy, lze materiál před oficiálním zveřejněním ještě doladit.
Podle dostupných informací bude jaderná energetika splňovat kritéria „zelené přijatelnosti“ jen dočasně. Nový jaderný blok musí získat platné stavební povolení do roku 2045. Jasně, můžeme v českých poměrech zašvejkovat a vydat do zmíněného data desítky stavebních povolení – nejen pro velké bloky v Temelíně a Dukovanech, ale také pro menší reaktory v teplárnách a průmyslových areálech. Ale to nic nezmění na faktu, že jaderná energetika bude odsouzena k postupnému útlumu. Také požadavek na stavbu trvalého úložiště jaderného odpadu do roku 2050 může část zemí odradit.
Ještě přísnější pravidla chce Evropská unie nastavit pro plynové elektrárny. Nové zdroje budou moct získat stavební povolení do konce roku 2030, ale jen v případě, že emise skleníkových plynů nepřesáhnou 270 gramů ekvivalentu CO2 na jednu vyrobenou kilowatthodinu. Takový limit je pro běžné plynové elektrárny prakticky nedosažitelný, ale snad by (při vhodně zvoleném výpočtu) mohly projít zdroje s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Jenže další háček je v povinném přechodu nových plynových zdrojů na nízkoemisní palivo (zřejmě tedy vodík) do konce roku 2035.
Mohlo by vás zajímat
Zajímavostí může být, že se na varování před návrhy Evropské komise shodli dva tradiční soupeři – generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a jeho největší kritik, aktivistický investor Michal Šnobr. „Plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebude možné realizovat a centrální zásobování teplem v ČR z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30procentního spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné,“ poznamenal Beneš na Twitteru.
Cílem zelené taxonomie je určit ekologicky příznivé technologie. Problém není v tom, že by jaderná energie byla přímo zakázána, ale v tom, že banky nebudou smět nové reaktory financovat, pojišťovny pojistit, společnosti s veřejně obchodovanými akciemi stavět či provozovat a tak podobně. V praxi to tedy nemá k úplnému zákazu daleko. Logicky se nabízí otázka, zda je po zkušenosti se současnou energetickou krizí a extrémními cenami elektrické energie rozumné takto hazardovat. Jenže rozum se dostává na vedlejší kolej, tu hlavní obsazuje ideologie.
Když ideologie převáží nad rozumem
Možná, že ani výše zmíněné podmínky nebudou definitivní. Na návrhy Evropské komise se už jako supi vrhají zelení fanatici, kteří jakékoli ústupky pro jádro a plyn odmítají připustit. Evropská centrála organizace Greenpeace hovoří o povolení ke „greenwashingu“ neekologických technologií. Ostře proti jsou také ministři nové německé vlády – hlavně Robert Habeck a Steffi Lemkeová ze strany Zelených. Ministryně rakouské vlády pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová dokonce použila dost nevkusné srovnání s akcí „Nacht-und-Nebel“, tedy s likvidací oponentů režimu Adolfa Hitlera v roce 1941.
Tady je zapotřebí položit si zásadní otázku: Můžeme fungovat po celý rok jen s využitím obnovitelných zdrojů? Pokrýt spotřebu firem a lidí, co se týká elektřiny, vytápění i pohonu vozidel, po celý rok včetně zimních měsíců. Odpověď za Island, Norsko či Portugalsko může být ano, ale pro střední Evropu bude škrtnutí uhlí, plynu a fakticky i jádra představovat neřešitelný problém.
Únik z katastrofické trajektorie k drahé a nedostupné energii může do budoucna nabídnout pokrok v oblasti využití termojaderné fúze, případně rozvoj dosud opomíjené geotermální energie. Avšak jistotu spolehlivé a bezemisní energie nabízejí z dnešního pohledu hlavně jaderné elektrárny. Dokud za ně nebudeme mít adekvátní náhradu, nesmíme se jich vzdát.
David Tramba
