Naděje, že by v chystaném LNG terminálu v Gdaňsku zůstala kapacita pro zájemce z České republiky či Slovenska, je aspoň prozatím marná. Celou kapacitu terminálu si totiž v minulém týdnu zarezervovala energetická a ropná skupina Orlen. Jak Orlen uvedl v tiskové zprávě, přes gdaňský terminál bude moci přijmout až 58 zásilek zkapalněného zemního plynu (LNG) ročně.
Kapacita plovoucího terminálu pro dovoz zkapalněného zemního plynu v Gdaňském zálivu bude činit 6,1 miliardy metrů krychlových ročně. Smlouva o rezervaci kapacity, která reaguje na výsledek soutěže typu Open Season, byla uzavřena na 15 let. Vlastníkem bude provozovatel sítě plynovodů Gaz-System, který spuštění terminálu plánuje na leden roku 2028.
„Polská palivová a energetická bezpečnost pro nás byla a nadále bude prioritou. Potřeba posílit toto zabezpečení byla jedním z důvodů pro vybudování robustní skupiny. Díky fúzi se společnostmi Lotos, PGNiG a Energa máme potenciál zapojit se do dalších projektů důležitých pro energetickou nezávislost země a regionu. Jedním z takových projektů je plovoucí LNG terminál v Gdaňském zálivu, ve kterém si Orlen rezervoval celou kapacitu zpětného zplynování,“ uvedl Daniel Obajtek, generální ředitel a předseda představenstva Orlenu.
Podle vyjádření společnosti Gaz-System umožnil zájem o terminál přistoupit k přípravě dalšího projektu. Druhý plovoucí terminál v Gdaňsku, který zahájí provoz o něco později, má nabídnout kapacitu pro dovoz 4,5 miliardy m3 plynu ročně. O jeho využívání měla nedávno zájem slovenská plynárenská společnost SPP. Uvidíme, zda aspoň v druhé etapě dostanou šanci také uchazeči z jiných zemí včetně Česka.
Když něco zbude, pošleme to dál
Pořízení plovoucího LNG terminálu dále posílí energetickou bezpečnost Polska. Od konce roku 2015 je v provozu terminál ve Svinoústí poblíž polsko-německé hranice. Původně měl kapacitu pro dovoz 5 miliard m3 plynu ročně, po letošním rozšíření se jedná už o 7,5 miliardy m3 za rok.
Když sečteme kapacitu terminálů ve Svinoústí, Gdaňsku, potrubního dovozu z Norska a vlastní těžby na polském území, tak se dostáváme na hodnotu převyšující polskou spotřebu. Přebytek by Poláci chtěli vyvážet do sousedních zemí (a vydělávat na tom). „Toto množství komodity nám umožní nejen plně uspokojit potřeby polských zákazníků, ale také nabídnout plyn na sousedních trzích. Orlen tak bude garantem palivové a energetické bezpečnosti nejen pro Polsko, ale i pro další země v regionu,“ doplnil šéf Orlenu.
Pro připomenutí: Polská a slovenská plynovodní soustava je propojena od loňského srpna. Kapacita plynovodu ve směru na Slovensko je 5,1 miliardy metrů krychlových plynu ročně, což zhruba odpovídá slovenské spotřebě plynu. Aspoň zatím je tok plynu novým propojením minimální. Velkokapacitní plynovod z Polska do Česka, známý pod označením Stork 2, se zatím teprve připravuje a jeho spuštění je reálné nejdříve v roce 2026.
Skupina Orlen už dnes není pouze majitelem ropných rafinerií a čerpacích stanic, ale také zásadním hráčem v plynárenství. Při loňské megafúzi totiž pohltila dominantního dodavatele plynu v Polsku – společnost PGNiG.
Celý koncern Orlen/PGNiG od roku 2016 do letošního srpna převzal ve Svinoústí 241 lodních dodávek v celkovém objemu 19,06 milionu tun LNG (26,3 miliardy m3 v plynném stavu). Nejvíce zásilek pocházelo z Kataru (123) a USA (98). V menší míře Poláci dováželi kapalný zemní plyn také z Norska (13), Nigérie (3), Trinidadu a Tobaga (3) a Egypta (1).
Od loňského jara skupina Orlen využívá také část kapacity terminálu v litevské Klaipedě. Zatím zde převzala 10 zásilek o celkovém objemu zhruba 655 tisíc tun LNG. Po opětovném zplynování je plyn dodáván do Polska, menší část směřuje na trhy pobaltských zemí.
David Tramba
