Vláda na začátku prosince rozhodla o tom, že předseda a místopředsedové Energetického regulačního úřadu (ERÚ) budou spadat pod služební zákon, jakkoliv se tomu stávající vedení ERÚ v čele s jeho předsedkyní Alenou Vitáskovou bránilo.
Jak Česká justice jako první informovala, krátce před Vánoci pak ministr vnitra Milan Chovanec vládě navrhnul, aby „nadřízeným“ Vitáskové podle služebního zákona byl sám premiér, který by však nemohl Vitáskovou z funkce odvolat. Tato pravomoc by nadále spadala do kompetence prezidenta republiky. Podle dokumentů, které má Česká justice k dispozici, se však i tomuto řešení ERÚ v čele s Vitáskovou brání a zpochybňuje i tvrzení vládních legislativců, že premiér nebude mít možnost Vitáskovou z funkce odvolat.
Někdo to nazývá „legislativní chybou“, jiný „záměrem, s cílem se zbavit Vitáskové“, někdo obyčejným, českým bordelem. Jednoduše řečeno, novelou energetického zákona má od 1. srpna 2017 stát v čele ERÚ Rada, která nespadá pod režim služebního zákona. Zákonodárci však „opomenuli“ zároveň upravit účinnost příslušné novely zákona o státní službě. Zmíněný nesoulad zákona o státní službě a energetického zákona měl být napraven vládním návrhem zákona, kterým se energetický zákon mění tak, že by se služební zákon vztahoval na ERÚ až od 1. srpna 2017, kdy končí mandát současné předsedkyně Aleny Vitáskové. Jeho projednávání se však ve sněmovně „zadrhlo“ a podle názoru vlády a vládou již schválené systemizace služebních míst jsou od 1. ledna 2016 předsedkyně a místopředsedové ERÚ podřízeni zákonu o státní službě. Vtip je v tom, že pokud se na Alenu Vitáskovou bude zákon o státní službě vztahovat, bude podle striktního výkladu vyloučena z možnosti tzv. překlopení do režimu zákona o státní službě, neboť ten ji zapovídá pro ty, kdo jsou obžalovaní z trestného činu. To je i případ Aleny Vitáskové, která čelí hned dvěma žalobám.
Právě tato „legislativní chyba“ stojí za prvním z důvodů, kvůli kterému ERÚ opatření vlády odmítá akceptovat. „Předseda a místopředseda ERÚ byli v souvislosti s výše uvedenou velkou novelou energetického zákona z příslušného ustanovení služebního zákona sice vyřazeni, ale současně nahrazeni členy Rady, z čehož je zjevná vůle zákonodárce, aby vedení úřadu služebnímu zákonu nepodléhalo. Opět zdůrazňujeme, že posunutí účinnosti těchto ustanovení nekorespondující s datem zřízení Rady vzniklou chybou, nikoli záměrem. Je tedy zcela namístě vykládat tato ustanovení tak, že se jedná o vedení regulačního úřadu, ať je pojmenováno jakkoli,“ píše ÉRÚ ve svých zásadních připomínkách.
Dalším důvodem proč nelze přijmout výklad, že vedení ERÚ spadá pod služební zákon, je podle připomínek úřadu zjevný rozpor s evropskou legislativou, konkrétně rozpor s požadavkem nezávislosti regulátora daným směrnicemi EU (konkrétně s tzv. třetím liberalizačním balíčkem), které požadují, aby regulační orgán byl nezávislý na vládě a jiných veřejnoprávních výkonných orgánech. „Nad rámec výše uvedeného je vhodné předestřít, že každý členský stát Evropské unie, Českou republiku nevyjímaje, je v souladu s třetím liberalizačním balíčkem povinen zajistit (zaručit) nezávislost regulačního orgánu s tím, že je povinen zajistit, aby národní regulační úřad vykonával své pravomoci nestranně a transparentně. Za tímto účelem je nutno bezpodmínečně zajistit národnímu regulačnímu orgánu to, že bude právně odlišný od jakéhokoli jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu a bude na něm funkčně nezávislý,“ píše ERÚ v materiálu. ERÚ také připomíná závaznost směrnic EU. Vzhledem k tomu, že podřazení předsedy a místopředsedů pod režim zákona o státní službě představuje zásadní rozpor s právními předpisy České republiky, měla mít podle ERÚ přednost aplikace unijního práva před právní úpravou České republiky.
Třetí zásadní připomínka ERÚ se týká toho, že je třeba vzít v potaz skutečnost, že služební zákon neupravuje „překlopení“ stávajícího vedení ERÚ (ve smyslu energetického zákona, tedy předsedy a místopředsedů ERÚ) do režimu státní služby, tedy jakým způsobem by do režimu státní služby vstoupili. „Pokud by tedy byl zákon vykládán striktně pomocí jazykového výkladu, pak vzniká otázka, podle jakých ustanovení, opět striktně jazykovým výkladem, bude upravena technická stránka „překlopení“ předsedkyně a místopředsedů do režimu státní služby,“ upozorňuje ERÚ.
Úřad také zpochybňuje navrhovanou výjimku, kdy by premiér předsedu a místopředsedy ERÚ neměl možnost odvolat. „V návrhu usnesení vlády je sice dovětek ‚s výjimkou rozhodnutí o skončení služebního poměru‘, avšak některé akty fakticky znemožnění výkonu služby znamenají, například zproštění výkonu služby dle § 48 služebního zákona. To však naráží na výše zmiňovanou úpravu odvolání předsedy v energetickém zákoně, která je implementačním ustanovením evropských směrnic a vychází z jejich podmínek, a je výsostnou pravomocí prezidenta republiky“, namítá ERÚ.
V závěru zástupci ERÚ opět připomínají, že „je zcela neudržitelný výklad, že předseda a místopředsedové spadají od 1. ledna 2016 pod režim státní služby dle služebního zákona“.
Eva Paseková, Česká justice
