Po přijetí náležité legislativy se virtuální elektrárny stanou důležitou součástí energetické soustavy. Odborníci z poradenské skupiny Moore Czech Republic se domnívají, že by ve střednědobém horizontu mohly v České republice pokrýt až 25 procent spotřeby elektřiny. Peer to peer sdílení energie, které je podstatou virtuálních elektráren, přinese větší šetrnost k životnímu prostředí a z dlouhodobého hlediska pomůže stabilizovat ceny elektřiny. Virtuální elektrárny umožní odběratelům mít část své spotřeby pokrytou lokální výrobou z obnovitelných zdrojů.
V průběhu loňského roku zdražila elektřina v Česku nejvíce ze všech zemí EU. Až energetická krize se stala výrazným motorem k přípravě legislativy pro komunitní energetiku.
Virtuální elektrárnou je vlastně skupina propojených decentralizovaných zdrojů energie, které mohou být fyzicky od sebe značně vzdálené, ale které z pohledu energetické sítě vystupují jako jeden celek. Výkon virtuální elektrárny je dán součtem instalovaných výkonů jednotlivých zdrojů a i v případě relativně malých jednotek může celkový výkon dosahovat ke stovkám MW, co je například výkon středně velkého uhelného bloku.
„K řešení zásadního růstu cen elektřiny by mohlo přispět budování energetických komunit a virtuálních elektráren. Nákladová cena u elektřiny vyrobené tímto způsobem se dle našich propočtů pohybuje okolo 3 Kč za kWh,“ komentuje Miloslav Rut, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Nová legislativa a posílení infrastruktury
Úprava a adaptace již existujících unijních předpisů, která by rozšíření virtuálních elektráren umožňovala, však v Česku stále neexistuje. Legislativní proces by měl začít zhruba v polovině roku.
„Každá země si volí svůj způsob převzetí legislativy a mohou mezi nimi vznikat rozdíly. Jde například o to, zda a jak je komunita geograficky vymezená – jestli například členové komunity musí být ze stejné obce nebo může komunita pokrývat libovolně velké území. V Česku směřujeme k vymezeným lokalitám, což je dle mého názoru správné,“ popisuje Miloslav Rut a dodává, že rozvoj virtuálních elektráren může ovšem v některých lokalitách narazit na limity distribuční sítě, kdy již není možné do sítě na daném místě připojit fotovoltaiku, která bude energii do sítě dodávat. „Jedna věc je tedy umožnění vzniku energetických komunit, ale souběžně s tím je nutné řešit také posílení infrastruktury. Z tohoto pohledu by bylo nejvhodnější výrazně zvýhodnit komunity fungující v rámci jednoho distribučního transformátoru,“ dodává Miloslav Rut.
Zelenější a levnější energie
Virtuální elektrárny umožní odběratelům mít část své spotřeby pokrytou lokální výrobou z obnovitelných zdrojů. „Energetické komunity budou určitě velmi zajímavé pro obce, které mají prostor pro instalaci fotovoltaických panelů například na střechách obecních budov. Tuto energii pak využijí pro obecní spotřebu, přetoky pak mohou poskytovat občanům či prodat do distribuční sítě,“ vysvětluje Miloslav Rut a doplňuje, že v Česku nyní existují dodavatelé energie, kteří se soustřeďují na dodávání energie z obnovitelných zdrojů, avšak nejde o sdílení na bázi peer to peer.
Z hlediska typu zdroje nemají virtuální elektrárny striktní omezení, mohou je tvořit větrné, fotovoltaické nebo malé vodní elektrárny, častými zdroji jsou také různé kogenerační a mikrokogenerační jednotky. Součástí virtuální elektrárny mohou být dokonce různá úložiště energie, ovladatelné zátěže a v budoucnu třeba bateriové systémy elektromobilů komunikujících s rozvodnou sítí. Klíčovou roli budou hrát virtuální elektrárny v koncepci chytrých sítí.
Charakteristickým znakem virtuálních elektráren je řízení zdrojů, které ji tvoří, prostřednictvím společného řídicího systému, optimalizujícího a regulujícího společnou výrobu elektřiny v čase a místě podle potřeb energetické sítě. Virtuální elektrárna by měla být praktickou obdobou klasické elektrárny, ale využíváním výhod decentralizované výroby elektřiny je její provoz podstatně stabilnější, bezpečnější a také efektivnější při zabezpečování zásobování energií. Řídicí systém virtuální elektrárny využívá k zajištění svého chodu aktuální data energetické poptávky, měnící se ceny elektřiny, technologická omezení některých zdrojů a při zastoupení obnovitelných zdrojů také předpovědi počasí na nejbližší období. Vyhodnocením těchto dat vzniká provozní harmonogram řízení zdrojů s důrazem na minimalizaci nákladů na výrobu elektřiny při zajištění stabilních dodávek do sítě. Sdružení malých zdrojů do jediné virtuální elektrárny podstatně zvyšuje šanci na dobrou obchodovatelnost vyrobené energie na energetickém trhu.
Ve světě se podle serveru Svět energie objevují první projekty virtuálních elektráren (například v Jižní Austrálii, Itálii nebo v Japonsku), založených výhradně na domácích fotovoltaických elektrárnách spojených s bateriovými úložišti elektrické energie. Umožňuje to stále zlevňující technologie jak fotovoltaických panelů, tak i baterií. Desítky tisíc domácností si budou samy vyrábět elektřinu a přebytky ukládat do baterií propojených v síti. Na efektivní využívání uskladněné energie bude dohlížet speciální software. Očekávaná úspora výdajů na energie se pohybuje na úrovni 30 procent a návratnost vstupní investice na instalaci zdroje a zapojení do virtuální elektrárny je odhadována na 5 let.
Virtuální elektrárny mohou být užitečné i v případě větších průmyslových firem. Instalace vlastních zdrojů elektřiny spojených s bateriovým úložištěm jim pomůže vytvořit záložní systém, pokrývající krátkodobé výpadky napájení. Zvlášť důležité je to u nepřetržitě pracujících výrobních linek, kde každé zastavení znamená nezanedbatelné ztráty. Baterie pomohou plně překlenout výpadek trvající třeba jen zlomek sekundy, u delších intervalů bez proudu umožní dojezd linek do bezpečného stavu, z kterého je možné následné bezproblémové rozjetí. Větší baterie v průmyslových podnicích mohou v budoucnu pomáhat s vykrytím odběrových špiček a snížit tak hodnotu rezervovaného výkonu od distributora.
(nik)
