INZERCE

Dvě z uvažovaných bojových vozidel pěchoty, které by mohla získat Armáda ČR. Nahoře ASCOD 2 od španělského výrobce General Dynamics European Land Systems. Dole německý Lynx KF 41 od společnosti Rheinmetall. Koláž: ED

Víme, kdo vyhraje tendr na obrněná vozidla pěchoty. Odpověď překvapí

Největší armádní zakázka je v plném proudu. O možnost dodat českému vojsku 210 pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) usilují čtyři korporace: Rheinmetall, BAE Systems, General Dynamics Land Systems a PSM. I když je proces na začátku, už teď lze říci, kdo bude jasným vítězem. Odpověď Ekonomického deníku překvapí.

Přestože není zdaleka rozhodnuto, jestli budou vojáci využívat vozidla bojová vozidla Ascod (výrobce GDELS – Španělsko, Rakousko, ČR), Lynx (Rheinmetall – Německo), Puma (PSM – Německo) či CV90 (BAE Systems – Švédsko), vítěz, lépe řečeno vítězové, jsou předem jasní. Bude to elitní skupina českých podniků obranného průmyslu s jedinečnými produkty, bez kterých se žádný ze čtyř soutěžících zahraničních výrobců BVP neobejde, pokud má naplnit 40procentní podíl domácího průmyslu na celkové hodnotě zakázky, která je zhruba 52 miliard korun.

Právě domácí firmy představují významné hráče v samotném zadávacím procesu. V zájmu firem, jako je například výrobce speciálních kabeláží Ray Service či producent optických systémů Meopta, je, aby Ministerstvo obrany prošlo všemi úskalími zadávacího procesu a dodavatele obrněnců vybralo. Pokud možno co nejdříve.

VOP CZ má jistotu, ale ne flexibilitu

Jistotu partnerství s vítězem tendru má na prvním místě státní podnik VOP CZ. Jde o jediný podnik Ministerstva obrany zaměřený na pozemní techniku, jehož privilegovaná role v zakázce bude zakotvena přímo v zadávací dokumentaci. Přes protekční postavení v očích zadavatele ale úloha VOP CZ nebude lehká. Podnik je již několik let za sebou ve ztrátě, která stála místo generálního ředitele Marka Špoka, a obranná výroba je silně utlumená – přes 90 procent tržeb nyní tvoří civilní strojírenství.

Oproti VOP CZ mají daleko větší flexibilitu a dynamiku soukromé podniky, které se podílely svými subdodávkami již na projektu kolových obrněnců Pandur a prokázaly schopnost přetavit zakázky pro tento projekt v dlouhodobá partnerství se zahraničními zbrojovkami, kterým dodávají i pro další projekty. Již zmíněný výrobce speciálních kabeláží pro pozemní techniku Ray Service rozšiřuje své schopnosti na další vozidlové subsystémy, které jsou potřebné v každém ze čtyř nabízených obrněnců. Jedná se například o světla, hasící nebo diagnostický systém.

Meopta, která je etablovaná na domácím i řadě zahraničních trhů jako špičkový výrobce optiky, je další hráč, který má svou roli v projektu BVP téměř jistou. Důležitou roli může sehrát hardwarová a softwarová společnost Akkermann Electronic Praha dodávající zodolněné počítače, případně společnost URC Systems, v českém obranném průmyslu jedinečný výrobce rušiček chránících proti rádiově odpalovaným nástražným výbušným zařízením.

Spojení sil v Optickém klastru

Několik významných hráčů z řad potenciálních českých dodavatelů pro projekt BVP se spojilo v organizaci nazvané Optický klastr. Na prvním místě to logicky je přerovská Meopta. Firma je ve světě vnímána jako elitní světový výrobce v oblasti optických systémů pro obrněná vozidla a tanky. V oblasti sledování, průzkumu, zpracování dat a komunikace vyniká expertíza dalšího člena Optického klastru, společnosti Pramacom.

Tyto a další společnosti si uvědomily, že je pro ně výhodné v souvislosti s tendrem postupovat společně. Zakázka pro Armádu ČR na pořízení optických systémů do nových bojových vozidel pěchoty, a to v hodnotě až 5 miliard korun, se již před rokem stala prvním společným projektem Optického klastru.

Členové klastru pořádají se záštitou hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka workshopy, kromě firem se jich účastní i akademičtí členové klastru, například Univerzita obrany. Zatím posledního workshopu s názvem Optoeletronika, senzorika a vektronika pro bojová vozidla, který se uskutečnil na konci května v Olomouci, se zúčastnil i nový člen klastru, již několikrát zmíněná společnost Ray Service.

Výrobce kabelových svazků a elektromechanických celků ze Starého Města u Uherského Hradiště je ve vztahu k tendru na BVP v podobné pozici jako Meopta či Pramacom. Také Ray Service dodává produkty, které nemají v České republice konkurenci a vítěz tendru bude jeho produkty potřebovat. Logické je i zapojení společnosti Ray Service do optického klastru. Sice se přímo nevěnuje optice, ale jeho kabeláž tvoří nervovou soustavu vozidel a jeho kabely tak optické senzory, světla a další jednotky propojí.

Ray Service s ohledem na aktuálně platné normy NATO vyvinul systém řízení vozidel prostřednictvím CanBus sběrnice. Její výhodou je kromě toho, že vyhovuje normám NATO, také fakt, že tento nervový systém vozidel umožňuje kromě řízení též jejich diagnostiku. Výrazně sníží množství nezbytné kabeláže a ušetří místo ve vozidle i jeho hmotnost.

Co může ohrozit vítěze

Přestože není tendr na nákup nových BVP zdaleka rozhodnut, jeho dílčí vítěze je tedy možné s vysokou mírou pravděpodobnosti identifikovat už nyní a sečíst je pod společným jmenovatelem – český průmysl. Prohrou pro všechny zúčastněné by bylo, pokud Ministerstvo obrany pod vedením Lubomíra Metnara v akvizičním procesu selže a projekt bude, podobně jako se to stalo v případě nových armádních vrtulníků, začínat nanovo.

Situace si je vědoma také Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, která před několika týdny oznámila, že chce ohlídat zapojení českého průmyslu do rekordní zakázky na nová bojová vozidla pěchoty pro Armádu ČR a dalších vyzbrojovacích projektů, které Ministerstvo obrany chystá. Prezidium AOBP zřídilo Sekci lokalizace průmyslové spolupráce. Jiří Hynek, prezident AOBP, ke vzniku sekce uvádí: „Tato sekce pomůže, aby se slova zahraničních zbrojařů o zapojení českého průmyslu proměnila v činy. Zahraniční společnosti o zapojení českého průmyslu do zakázky na nová BVP i do jiných projektů intenzivně hovoří. Ale z pohledu českého obranného průmyslu musí existovat reálné závazky dříve, než bude Ministerstvem obrany vítěz vybrán a kontrakt s ním uzavřen. Poté se totiž oslabí motivace vítězného dodavatele české firmy do výroby zapojit.“

Jiří Reichl