INZERCE

Přístav v belgických Antverpách. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Více překladišť i železničních cest, rozvoj intermodální dopravy si vyžádá rozsáhlejší rozvoj infrastruktury i finanční pobídky

Evropská unie chce v rámci své cesty ke klimatické neutralitě v roce 2050 více zapojit kombinovanou dopravu, která zahrnuje jak silnice, tak i železnici nebo vodní cesty. V nákladní dopravě v současnosti převažuje silniční síť. Navýšení objemu takzvané intermodální dopravy si podle dopravců vyžádá nastavení finanční podpory a legislativních změn. Potřeba bude i rozsáhlejší rozvoj překladišť.

Intermodální doprava je podle důvodové zprávy „Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/106/EHS, pokud jde o podpůrný rámec pro intermodální dopravu zboží, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056, pokud jde o výpočet úspor externích nákladů a generování souhrnných údajů“ přitom klíčová pro dosažení ambicí evropské Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu i Zelené dohody pro Evropu.

Evropská unie proto nyní chystá proměnu už zastaralého systému pravidel pro kombinovanou přepravu. Nová evropská pravidla by měla vést k nárůstu intermodální dopravy do roku 2030 o 5,3 procenta, do roku 2050 by mělo jít o nárůst ve výši 6,6 procenta. Uvádí to materiál, který v lednu k evropské směrnici zaměřené na intermodální dopravu projednával senátní podvýbor pro energetiku a dopravu. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady už prošel také senátním výborem pro záležitosti Evropské unie. Dokument by nyní měli dostat k projednání i senátoři. Kdy by o něm měli jednat, zatím není podle mluvčí Senátu Andrey Kubové jasné.

Jak se uvádí v důvodové zprávě návrhu evropské směrnice, v souvislosti s podporou intermodální dopravy je „třeba použít všechny politické nástroje s cílem zajistit udržitelnost všech druhů dopravy, široce zpřístupnit udržitelné alternativy v multimodálním dopravním systému a zavést správné pobídky, které budou hnací silou transformace.“ Vyzývá k opatřením, která podpoří používání udržitelných druhů dopravy, zejména přesunutím části nákladu na železnici, vnitrozemské vodní cesty a námořní dopravu na krátké vzdálenosti.

Česká republika v návaznosti na nová pravidla intermodální dopravy připomíná, že je potřeba vytvořit jednotný rámec podpory na úrovni Evropské unie. „Rozdílná vnitrostátní pravidla a přístupy pro podporu intermodální dopravy mohou narušit její konkurenceschopnost,“ uvádí se v usnesení senátního podvýboru pro energetiku a dopravu.

Vedle aktualizace pravidel Evropské unie pro intermodální dopravu je také podle podvýboru zapotřebí podpořit rozvoj odpovídající infrastruktury, a to zejména překladišť a železničních cest. To zmiňuje také člen senátního podvýboru senátor Lukáš Wagenknecht (SEN21 a Piráti). Důležité podle něj bude nejen zajištění financování překladišť, ale také připravenost samotných projektů a jejich nastavení tak, aby reagovaly na potřeby trhu. „Jde o různá zvýhodnění ekonomického charakteru, například odpuštění emisních povolenek,“ sdělil Ekonomickému deníku. Česká republika je podle něj silně tranzitní zemí a rozvoj kombinované dopravy je nutnou alternativou pro odlehčení dálniční síti, která v současnosti těžko zvládá odbavit nákladní přepravu.

Změna směrnice je určitě potřeba podle mluvčího sdružení dopravců Česmad Bohemia Martina Felixe. Původní pravidla pocházejí podle něj z roku 1992 a vývoj v oboru pokročil. Kombinovaná doprava je podle Felixe sice považovaná za žádoucí způsob přepravy především s ohledem na energetickou úspornost systému, ale zároveň s sebou nese vysoké náklady na překládky v terminálech.

„Navíc je z pohledu silničního dopravce organizačně výrazně náročnější a komplikovanější než přímá doprava po silnici. To jsou hlavní důvody, proč je zapotřebí podpora kombinované dopravy, tedy různé formy ekonomických a legislativních motivací vedoucích k jejímu využívání,“ uvedl.

Směrnice podle Felixe také obsahuje zásadní požadavek, aby kombinovaná doprava nebyla jednotlivými členskými státy znevýhodňována, jde například o to, když je na svozy a rozvozy nahlíženo jako na nepovolené kabotáže. „V tomto směru musí proto být kombinovaná doprava jednotlivými členskými státy Evropské unie postavena na roveň přímé kamionové dopravě,“ konstatoval Felix.

Dopravci: Jsou potřeba motivační pobídky

V porovnání s přímou kamionovou dopravou po silnici je její kombinovaná verze komplikovanější a z pohledu silničního dopravce nebo speditéra je náročnější především po organizační stránce, upozorňuje jednatel společnosti Bohemiakombi Vladimír Fišer. A z toho důvodu musí být dopravci k využívaní kombinované dopravy motivováni. „Což dnes v podmínkách České republiky prakticky víceméně nejsou, anebo míru stávající podpory nepovažují za natolik motivační, aby se jí vážněji zabývali,“ sdělil.

Pro to, aby byl systém kombinované dopravy funkční, jsou podle něj potřeba překladiště, přepravní jednotky a pravidelné linky. Fišer například upozorňuje na to, že potenciál růstu přepravních objemů po železnici je v České republice v segmentu kombinované dopravy směrem do námořních přístavů a zpět víceméně už dnes vyčerpaný.

Vodní cesta Labe může například podle poslance Petra Lišky při zajištění vhodného přístavu v Hamburku otevřít přímé, obousměrné a kapacitní obchodní propojení k námořním cestám po celém světě. Foto: Tomáš Kolařík

Jako účinnou ekonomickou motivaci k zahájení kontinentální kombinované dopravy mezi lety 2010 a 2018 ve směru z České republiky do Německa zmiňuje Fišer o 4 tuny vyšší hmotnostní limit platný v Německu pro silniční vozidla. „Tato výjimka v praxi umožňuje úsporu nákladů u těžkých vozidel v kombinované dopravě až o 10 procent oproti přímé jízdě po silnici,“ poznamenal.

Další úspěšnou motivací, tentokrát jednorázovou, bylo podle něj také poskytnutí investiční dotace na pořízení intermodálních přepravních jednotek v roce 2019. Jednalo se o intermodální návěsy nebo bulkové kontejnery. „Užitečnou motivací jsou samozřejmě také slevy na silniční dani uplatňované na vozidla jezdící v rámci kombinované dopravy,“ dodal Fišer.

Kontraproduktivní je podle něj naopak zvyšování sazeb mýtného. Zejména výhledově pro aktivnější zapojení dalších nových silničních dopravců do systémů kombinované dopravy.

Pomoci by podle něj naopak mohlo zproštění vozidel placení mýtného v rámci svozů a rozvozů v kombinované dopravě či regulace cen za překládky přepravních jednotek v terminálech. „A to zejména v těch terminálech, které se staly příjemci investičních dotací na jejich výstavbu, modernizaci nebo rozšíření.

„Alternativním řešením může být poskytování provozní podpory za každou realizovanou překládku uživatelům terminálových služeb za účelem snížení vysoké nákladovosti kombinované dopravy,“ konstatoval také jednatel společnosti Bohemiakombi Vladimír Fišer.

Tereza Čapková