Stavět, či nestavět větrné elektrárny? To je otázka, která stále více polarizuje odbornou i širší veřejnost v Česku. Zastánci argumentují tím, že stovky nových moderních větrníků srazí dolů cenu elektřiny. Odpůrci varují, že po započtení nákladů na provoz sítě a záložní zdroje bude dopad přesně opačný.
Tyto i další argumenty padly na úterním semináři „Na cestě do energetické budoucnosti“ v poslanecké sněmovně. Odehrál se zde poměrně neobvyklý střet mezi dvěma názorovými skupinami. Budování větrných elektráren podpořili zástupci Svazu moderní energetiky. Před jejich dopady naopak varovali členové sdružení Realistická energetika a ekologie (REE), která sdružuje nejkonzervativnější část odborné veřejnosti.
Otázka vedlejších nákladů
Programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME) Martin Sedlák v úvodním vystoupení řekl, že stavět větrné elektrárny v Česku má smysl. Samozřejmě za podmínky, že investor získá souhlas příslušných obcí a jejích obyvatel. Sedlák varoval před postupně narůstajícím rozdílem mezi cenou elektřiny v Česku a Německu. Ceny se „rozjíždějí“ hlavně v době, kdy silný vítr roztočí větrné elektrárny na německém území. Řešením může být výstavba 1500 až 2000 megawattů výkonu větrných turbín do roku 2030.
Cena elektřiny: Česko je dražší než Německo
Odlišný názor měl ekonom Lubomír Lízal, který vyučuje na ČVUT a zaměřuje se na ekonomiku energetiky. Připomněl starší německou studii, podle které jsou reálné náklady větrných elektráren až dvojnásobné. K přímým výrobním nákladům na úrovni 60 eur za megawatthodinu (MWh) je totiž nezbytné přičíst další desítky eur za zvýšené náklady na provoz sítě a na záložní zdroje. Tyto náklady navíc rostou spolu s podílem větrných elektráren na vyrobené elektřině.
Jak to správně nakombinovat
Oba tábory se dokázaly shodnout ani na tom, zda je řešením problému „šikovná“ kombinace provozu větrných turbín, solárních panelů a bateriových úložišť. Ve svém vystoupení to zmínil Marek Lang, místopředseda SME a člen správní rady společnosti JRD. Větrné elektrárny totiž vyrobí nejvíc elektřiny na podzim a v zimě, zatímco fotovoltaika nejvíc elektřiny dodává do sítě na jaře a v létě.
Oponoval mu ředitel analytické společnosti Invicta Bohemica Jan Vondráš, ale také další přítomní zástupci týmu REE. Podle nich zmíněné doplňování funguje v měsíčním průměru, ale ne v reálném každodenním provozu. Hlavně v zimě přicházejí období dunkelflaute, tedy několikadenní zamračené a bezvětrné počasí. V takovém případě rostou ceny elektřiny na spotovém trhu ve střední Evropě do závratných výšek. „V zimě nám bude chybět stabilní výkon jaderných či plynových elektráren. Nemá smysl stavět víc větrných a solárních elektráren,“ doplnil Jan Horáček z REE.
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v Česku
Jiný pohled na problematiku energetiky nabídl další zástupce SME, spoluzakladatel společnosti Revoltum Jan Brázda. Připomněl, že už několik velkých zahraničních investorů si rozmyslelo investici v České republice. Důvod? Na českém trhu není možné sehnat dostatečné množství zelené elektřiny, kterou stále více investorů do výroby i služeb vyžaduje.
Tři pětiny lidí jsou s větrníky v pohodě
Dalším faktorem, který je zapotřebí brát v úvahu, že postoj veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentury Focus podporuje větrnou energetiku 63 procent lidí. Překvapivě se „pro vítr“ vyslovila i většina voličů hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nejmenší podporu ze všech energetických zdrojů má uhlí; souhlas s ním vyjádřilo jen 29 procent dotázaných.
„Obecně platí to, že v lokalitách, kde se elektrárny postaví, tak s postupem času míra lokální akceptace narůstá. Lidé si na ně zvyknou jako na běžnou součást krajiny, vnímají jejich benefity. Zmizí dřívější plané obavy z negativních dopadů, které se nenaplnily,“ upozornil Bohumil Frantál z Ústavu geoniky Akademie věd ČR.
