Čím víc se něco mění, tím víc to zůstává stejné. Zhruba podle tohoto pořekadla dopadlo jednání šéfů vlád evropských zemí o změnách v systému emisních povolenek. Český premiér Andrej Babiš či italská předsedkyně vlády Giorgia Meloni, kteří jeli na summit s vizí zrušení nebo aspoň zlevnění povolenek, nedosáhli téměř ničeho.
Těžko lze za úspěch považovat schválené prohlášení. To vyzývá Evropskou komisi, aby nejpozději v červenci předložila přezkum systému obchodování s emisemi (ETS). Záměr zní snížit volatilitu ceny povolenky a zmírnit negativní dopad do cen elektřiny. Stejné prohlášení vyzdvihuje „zásadní roli ETS v klimatické a energetické transformaci prostřednictvím tržního cenového signálu pro emise uhlíku, který bude pohánět investice a inovace.“
Povolenka na burze vzrostla
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen po jednání uvedla, že „jasná většina“ evropských lídrů vyjádřila podporu zachování systému povolenek na emise oxidu uhličitého bez větších úprav. Ukázalo se tedy, že blok „nejméně deseti zemí“ volajících po změnách nebyl až tak jednotný. Zejména dvě nejvlivnější země Evropské unie – Německo a Francie – zůstaly jen u slov. Pro zmírnění plateb za povolenky neudělaly vůbec nic.
Mnohé poodhalí pohled na energetické burzy, které výkon evropských politiků ohodnotily celkem jednoznačně. Před summitem cena povolenky EU ETS spadla až na 62 eur za tunu emisí. Jenže v pátek opět vzrostla na hodnotu okolo 66 eur. Promítlo se to i do cen elektrické energie, například základní pásmo na celý rok 2027 pro český trhu v pátek překonala 105 eur za megawatthodinu.
Drobné ústupky skeptikům
Podle dostupných zpráv z jednání se chystají jisté ústupky, aby se šéfové vlád s kritickým postojem k drahým povolenkám nevraceli z Bruselu domů jako totální loseři. Podle odborného webu Kallanish Commodities má Evropská komise ve střednědobém horizontu pracovat na revizi systému ETS. Nová pravidla mají obsahovat „realističtější trajektorii“ odbourávání bezplatných povolenek pro těžký průmysl.
Druhý návrh se týká investiční podpory dekarbonizace energetiky a průmyslu ve výši 30 miliard eur. Financování chce Evropská komise zajistit prodejem 400 milionů povolenek. Nový fond má fungovat na principu „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Prioritní přístup k němu získají ekonomicky slabší členské státy. Na první pohled tento návrh připomíná Modernizační fond. Ten podporuje snižování emisí v energetice, budovách a průmyslu v období let 2021 až 2030.
Plameny nad Katarem
K razantnějšímu zásahu do systému emisních povolenek šéfy vlád zemí EU nedonutila ani současná panika na trhu s ropou a zemním plynem. Ceny obou komodit prudce rostou od přelomu února a března, kdy Američané a Izraelci zahájili nálety na cíle v Íránu. Ten v odvetě začal útočit na arabské země na druhé straně Perského zálivu. Ve středu Íránci zdevastovali část největšího světového zařízení na zkapalňování zemního plynu v katarském Rás Laffanu.
Na nizozemské energetické burze TTF, která je hlavním cenotvorným místem pro středoevropský trh, se to okamžitě projevilo. A to dalším růstem ceny zemního plynu. Například kontrakt na kalendářní rok 2027, který ještě v únoru vyšel na zhruba 27 eur za MWh, se v pátek obchodoval už za 46,50 eura za MWh. Pokud konflikt v Perském zálivu rychle neskončí, zdražení ceny plynu pro české domácnosti a podniky bude jen otázkou času.
