Většina střední Evropy je už na ruském plynu nezávislá. Výjimku tvoří Slovensko a Maďarsko

Střední Evropa se rozdělila do dvou skupin. Česká republika, Německo, Polsko a z převážné části i Rakousko se zbavily závislosti na ruském plynu. Od konce srpna, kdy Rusové vypnuli Nord Stream, už odebírají norský plyn, případně zámořský plyn z LNG terminálů. Naopak Slovensko a Maďarsko dál nakupují převážně plyn z Ruska.

Aktuální data o toku plynu do jednotlivých zemí lze vyčíst na webu národních operátorů plynárenských soustav a také na webu evropské plynárenské asociace ENTSOG. Dnes už spolehlivě můžeme říct, že Česká republika žádný plyn z Ruska neodebírá (Ekonomický deník na to upozornil jako první v úterý 6. září). Ve stejné pozici je také Polsko a Německo. Plynovod Nord Stream ani Jamal nejsou v provozu a k fyzickému toku plynu ze slovenské soustavy k nám nedochází. Naopak, na hraničním bodě v Lanžhotě proudí plyn z Česka na Slovensko.

Po delší dobu bylo tajemstvím, jaký je v Česku poměr norského plynu a zkapalněného plynu (LNG). Tuto záhadu objasnil v minulém týdnu předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. „Podle našich odhadů je teď kolem 65 procent zemního plynu spotřebovávaného v Praze původem z Norska,“ uvedl Pacovský na síti Twitter. Plyn ze Severního moře má totiž jiné chemické složení, oproti plynu z Ruska nebo z LNG terminálů obsahuje méně metanu a má vyšší výhřevnost.

Vybaveni touto informací již můžeme poskládat plynárenské sudoku v regionu střední Evropy. Výsledkem je následující tabulka s orientačním podílem zdrojů plynu v jednotlivých zemích, platný od vypnutí Nord Streamu na konci srpna.

Podíl na dodávkách plynu do zemí střední Evropy (září 2022)

Zajímavostí může být pohyb ruského zemního plynu střední Evropou. Dodávka z Ukrajiny na Slovensko stále dosahuje zhruba 400 milionů kWh denně. Menší část se na Slovensku spotřebuje, většina (325 milionů kWh) směřuje do Rakouska. Tady putuje dál plynovodem TAG do Itálie, kde skončí přes 260 milionů kWh ruského plynu denně; menší množství směřuje také do Maďarska a Slovinska. Naopak rakouský trh je dnes už zásobován převážně dodávkami norského a zámořského plynu prostřednictvím německé soustavy.

Slovensko se již stoprocentní závislosti na ruském plynu zbavilo, což potvrdil na pondělní konferenci v Bratislavě generální ředitel SPP Richard Prokypčák. Dnes je tato závislost zhruba 70procentní. Na Slovensko již dnes proudí norský plyn z české soustavy, SPP též začalo využívat import prostřednictvím LNG terminálu v Chorvatsku. Od října bude SPP odebírat plyn z jednoho z LNG terminálů v Itálii.

Nejvyšší závislost na ruském plynu tak ve středoevropském regionu vykazuje Maďarsko, aktuálně se jedná o zhruba 75 procent. Maďarská vláda se dokonce vydala proti trendu a na konci srpna uzavřela smlouvu o navýšení odběru plynu z Ruska. Dodávky probíhají hlavně „balkánskou cestou“ přes Turecko, Bulharsko a Srbsko. Jistý význam má stále domácí těžba, zbývající desetinu plynu Maďaři nakupují prostřednictvím chorvatského LNG terminálu.

David Tramba