Nová evropská kyberbezpečnostní směrnice NIS2, tlak na úsporu energií a lidské práce, ale i dramatický pokrok v kamerových systémech, taková je predikce bezpečnostních trendů v České republice pro příští rok. „V současné ekonomicky a geopoliticky napjaté době se nezřídka setkáváme se zprávami o občanských nepokojích, růstu kriminality a bezpečnostních hrozbách. Ve stínu těchto sdělení jsou však i pozitivní zprávy,“ říká technický ředitel největší české bezpečnostní agentury SECURITAS ČR Jan Peroutka. Peroutka vyjmenoval šest hlavních trendů v oboru komerční bezpečnosti, které se tohoto odvětví velmi pravděpodobně dotknou.
Nechybí mezi nimi nová evropská směrnice NIS2, tlak na úsporu energií a lidské práce, ale i dramatický pokrok ve videoanalytických schopnostech kamerových systémů.
Směrnice přináší velké změny v oblasti zajišťování kybernetické bezpečnosti. Týká se nejen organizací, které jsou již dnes ze zákona o kybernetické bezpečnosti povinny své systémy zabezpečovat, ale i velkého množství organizací či institucí, které budou do regulace spadat nově a dosud žádné povinnosti plnit nemusely.
Nedostatek strážných, příznivé podmínky pro kriminalitu
Možnosti zvyšovat mzdy v bezpečnostním oboru jsou omezené a platy strážných v Česku úzce souvisí s výší státem zaručené minimální mzdy.
Pokud v příštím roce nebude tato minimální mzda dostatečně vysoká tak, aby lidem pokryla zvyšující se životní náklady, zažijeme další odliv pracovníků do jiných oborů, předpokládá Jan Peroutka.
„Neočekáváme ani, že v tomto trendu přinese změnu 15 let odsouvané schválení zákona o soukromé bezpečnostní činnosti, který v roce 2022 navzdory očekávání opět skončil pouze v připomínkovém řízení. Zhoršená ekonomická situace na druhé straně může vést v roce 2023 k růstu kriminality,“ míní technický ředitel největší české bezpečnostní agentury SECURITAS ČR Jan Peroutka.
Mohlo by vás zajímat
S nedostatkem lidské pracovní síly a s její zvyšující se cenou čím dál víc zákazníků hledá typ zabezpečení, které je co nejvíc automatizované a řízené vzdáleně. Jak ukazuje průzkum SKLAD provedený v říjnu 2022 se zástupci logistických společností, téměř 90 procent těchto firem, které uvažují v příštím roce o investici do ostrahy, má na mysli právě kamerový systém a vzdálený monitoring.
Sběr a zpracování velkých dat, dostupnost komponent a úspora energie
V minulých letech se podle Peroutky udělala velká práce v digitální evidenci bezpečnostních procesů – k velkému cíli tzv. prediktivní bezpečnosti je ale ještě daleko.
„Proto v roce 2023 čekáme silný nárůst poptávky po analytických a zobrazovacích aplikacích, které shromážděná data dokážou přetavit v přímý zisk nebo úsporu provozních nákladů, predikuje Peroutka.
„Naše předpověď na rok 2022 týkající se komponentové krize se v podstatě potvrdila, ale věříme, že ceny hardwaru už neporostou tak dramaticky a podobně se už nebudou výrazně prodlužovat dodací doby komponentů. Krize ale bude v nějaké míře přetrvávat a donutí nás navrhovat a plánovat řešení ne s ohledem na ideální výběr, ale s ohledem na dostupnost komponentů. Tento rok ukázal, že se s tímto omezením pracovat dá. Zcela novým důležitým hlediskem při návrhu řešení pak bude úspora energií,“ uvádí dále manažer SECURITAS.
Dramaticky se zlepšující analýza videa
Kde je meziroční technologický posun podle Peroutky opravdu jasně viditelný, je úroveň videoanalytických funkcí v kamerových systémech.
Peroutka podotýká, že zdaleka už nestačí prostá detekce pohybu v kameře, nyní je možné (a provozovatelé objektů vyžadují) například přesně měřit počet osob ve sledovaném prostoru, číst registrační značky a identifikovat barvy vozů nebo spouštět alarmy pouze při zachycení vozidla, člověka či zvířete. Pokročilá videodetekce se uplatňuje i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Nově na kyberbezpečnost, se směrnicí NIS2
Příští rok bude také ve znamení implementace nové evropské kyberbezpečnostní normy NIS2. Očekává se, že zhruba 6 000 firem a institucí v Česku bude muset do roku 2024 provést audit svého hardwarového vybavení, včetně kamerových a zabezpečovacích technologií, zavést systém odstraňování zranitelností a vyřadit nespolehlivé dodavatele.
Evropská směrnice NIS2 přináší mnoho změn v oblasti zajišťování kybernetické bezpečnosti a týká se nejen organizací, které jsou již dnes ze zákona o kybernetické bezpečnosti povinny své systémy zabezpečovat, ale i velkého množství organizací, které budou do regulace spadat nově a do dnešního dne žádné povinnosti plnit nemusely.
Nově tedy bude požadavkům a změnám specifikovaným ve směrnici NIS2 podléhat více než 6 000 subjektů v České republice namísto nynějších přibližně čtyř set.
Cílem směrnice je mimo jiné zajistit, aby organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti. NIS2 nově také pracuje se dvěma režimy povinných osob – „important“ a „essential“. Přičemž povinnosti stanovené organizacím v režimu „important“ budou méně přísné než v případě režimu „essential“.
(nik)
