Nová vládní koalice vyrazila do boje s větrnými mlýny. Tedy, přesněji řečeno, s větrnými elektrárnami. Vlna odporu se zvedla od Motoristů a později se přidal s kritikou také premiér Andrej Babiš (ANO). Investoři do větrné energetiky jsou z nečekaného obratu zaskočeni.
Vše odstartovalo výrokem pověřeného ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé sobě), že odmítá zavedení akceleračních zón. Jejich účelem je nabídnout investorům do zelené energetiky rychlejší schvalování nových projektů. „Větrníky nepodporujeme. Dokonce jsem sám bojoval proti větrníkům na Osoblažsku. Když někdo postaví větrník vysoký 250 metrů, je to ničení naší krajiny,“ řekl Andrej Babiš po jednání vlády v pondělí.
Kde se vzaly akcelerační zóny
„Akcelerační zóny byly nešťastně připraveny. Uznávají to i sami investoři do větrných elektráren. Akcelerační zóny byly naprosto necitlivě vybrány jenom proto, aby minulá vláda splnila milník Národního plánu obnovy. Hledáme řešení, abychom nepřišli o peníze a zároveň aby větrné elektrárny byly v dostatečné vzdálenosti od obcí,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Pravidla pro vymezování akceleračních oblastí určil loni schválený zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie. Nejedná se přitom o český nápad, stanovení zón s rychlejším povolováním nových větrných a solárních elektráren požaduje evropská směrnice RED III. Ministerstvo životního prostředí ještě před nástupem Babišovy vlády uvedlo, že první akcelerační oblasti by mohly být vymezeny v druhé polovině roku 2026. Tento termín se zdá být poněkud nejistý.
ANO popřelo vlastní strategii
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák považuje změnu postoje nové vlády k rozvoji větrné energetiky za překvapivý. „Hnutí ANO má v návrhu Hospodářské strategii bod, ve kterém se zavedením akceleračních zón počítá. Samozřejmě je důležité vést debatu, kde mají takové zóny vzniknout. Ve všech zónách musí ještě proběhnout posouzení vlivu na životní prostředí v rozšířené variantě. Nadále zůstává možnost obcí vymezit se proti konkrétním projektům solárních či větrných elektráren,“ reagoval Martin Sedlák.
Svaz moderní energetiky upozorňuje na přínos větrných elektráren, které se vhodně doplňují se solárními elektrárnami. Významné objemy elektřiny vyrábějí v zimě, kdy mohou snížit závislost Česka na fosilních palivech. Současně větrné elektrárny vyrábějí elektřinu poměrně levně. Jejich malý počet a výkon podle energetických expertů způsobuje to, že Česko má v posledních letech v průměru vyšší tržní cenu elektřiny než Německo.
Výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba připomněl, že podíl obnovitelných zdrojů energie ve výrobním mixu patří v České republice k nejnižším v Evropské unii. „Tam, kde bude existovat shoda, kde to dává smysl a přispěje to k zajištění výkonové přiměřenosti, by mělo být umožněno zrychleného povolování větrných zdrojů. Jsme připraveni zapojit se do jednání o konkrétních parametrech,“ řekl Kotrba Ekonomickému deníku.
Mohlo by vás zajímat
Dezinformace přicházejí z východu
Lidé z oboru zelené energetiky upozorňují na rostoucí aktivitu dezinformátorů, kteří šíří bludy o větrných elektrárnách. V posledních měsících se takto projevuje slovenský aktivista Daniel Slobodan Máčovský a jeho web Za pravdu o veterných parkoch. „Větrné turbíny produkují akustické vlny, nízkofrekvenční šumy, infrazvuk, umělou seismicitu. Všechny tyto člověku a přírodě škodlivé vibrace se šíří jak v půdě, tak i vzduchem,“ tvrdí Máčovský.
Na rostoucí aktivitu slovenských dezinformátorů upozornil na síti X novinář Michal Půr. „V poslední době se v Česku objevují členové slovenského spolku Za pravdu a začínají na všech úrovních přesvědčovat politiky, že největším zlem jsou větrné elektrárny. V jeho čele stojí jogín Daniel Máčovský, kterému se na Slovensku dostává sluchu ve všech proruských médiích, které vás napadnou,“ napsal Půr.
Minulá vláda byla vstřícná
Česká republika zatím ve výstavbě větrných parků za většinou evropských zemí zaostává. Podle údajů na webu České asociace pro větrnou energii (ČSVE) je v provozu 227 větrných elektráren o celkovém výkonu 371,5 MW. Nejčastěji se jedná o málo výkonné a z dnešního pohledu už zastaralé stroje, spuštěné do provozu v letech 2005 až 2013. Po tomto datu už další záměry narážely na nepřející postoj vlády, krajů a obcí.
Až za koaliční vlády premiéra Petra Fialy (ODS) nastal v postoji k větrným elektrárnám obrat. Aktivační nařízení vlády z roku 2024 počítá s podporou nového výkonu v rozsahu až 1000 megawattů během tří let. Ministerstvo průmyslu a obchodu s různou úspěšností vypsalo několik aukcí, ve kterých investoři soutěžili o výši podpory. Zájem o stavbu větrných parků v Česku projevuje ČEZ, EPH, SUAS Group, RenoEnergie, Micronix a řada dalších domácích i zahraničních investorů.
