Větrné elektrárny nevyvolávají u všech lidí zrovna nadšení, ale odvádějí solidní práci. Podle posledních statistik se už v šesti zemích staly největším zdrojem elektřiny. Nejedná se přitom jen o malé státy typu Dánska, ale i ty velké – jmenovitě Německo, Británii a Španělsko. Naopak příspěvek fotovoltaických elektráren k celkové produkci elektřiny zůstává ve většině evropských států skromný.

Podle dat, jejichž zdrojem je specializovaný web Electricity Maps, lze evropské země rozdělit do pěti klubů. Nejpočetnější je zatím ten jaderný – v sedmi z 24 sledovaných zemí nejvíc přispívají k výrobě elektřiny jaderné elektrárny. Druhý nejpočetnější je ten větrný, v pěti zemích má největší podíl vodní energie. Naopak už jen ve třech státech – v Česku, Polsku a Bulharsku – je dnes největším zdrojem elektřiny spalování uhlí. Co se týká využití větrné energie, tady zatím Česko silně zaostává, ačkoli zájem investorů o jejich stavbu je vysoký.

Statistiky za celý rok ještě logicky nejsou k dispozici, proto v tomto článku použijeme data za říjen letošního roku. Říjen je průměrný měsíc, co se týká podmínek pro větrné a solární elektrárny i co se týká výše spotřeby elektřiny. V přehledu chybí malé státy Evropské unie a také Pobaltí, které většinu elektřiny dováží. Dopočet do 100 procent tvoří neurčené a ostatní zdroje (topné oleje, geotermální energie apod.).

Země s největším podílem elektřiny z větru (říjen 2023, v %)

zeměvětrnésolárníjádrouhlíplynbiomasavodní
Dánsko78,04,805,94,26,10
Německo38,19,0026,210,210,32,6
Nizozemsko37,518,74,27,526,14,20
Velká Británie37,24,615,51,830,16,72,2
Portugalsko35,46,40019,16,325,9
Španělsko29,113,719,3023,82,27,5
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny, říjen 2023 (%). Zdroj: Electricity Maps

Větrným lídrem je Dánsko, kde se v jednotlivých měsících letošního roku pohyboval podíl větrníků na produkci elektřiny od 44 do 78 procent (říjnová hodnota byla zatím nejvyšší). V dalších zemích podíl větrné energie nepřevyšuje 40 procent. Přesto se jedná o výrazně vyšší podíly než v případě fotovoltaických elektráren. Ty měly v říjnu nejvyšší podíl na výrobě v Řecku (20,7 procenta) a Nizozemsku 18,7 procenta), ve většině zemí nepřevýšil 10 procent.

Země s největším podílem elektřiny z jádra (říjen 2023, v %)

zemějádrouhlíplynbiomasavětrnésolárnívodní
Francie71,703,11,310,84,07,8
Slovensko67,12,57,32,402,411,5
Maďarsko52,67,419,73,52,212,30,6
Finsko46,02,81,66,418,40,623,4
Slovinsko41,619,61,9003,532,4
Belgie41,1013,64,223,27,60
Rumunsko23,914,521,40,814,72,921,7
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny, říjen 2023 (v %, Slovensko a Slovinsko: září 2023). Zdroj: Electricity Maps

Lídrem v jaderné energetice zůstává Francie, která tímto způsobem vyrábí přes 70 procent elektřiny. Druhé v pořadí je Slovensko, kde výroba elektřiny z uranu vzrostla po letošním spuštění třetího bloku elektrárny Mochovce. Jádro posílilo pozici také ve finské energetice díky spuštění 1600megawattového bloku Olkiluoto 3. Specifickým případem je Rumunsko, které má v současnosti nejpestřejší mix výrobních zdrojů ze všech evropských zemí.

Země s největším podílem elektřiny z uhlí (říjen 2023, v %)

zeměuhlíplynjádrobiomasavětrnésolární vodní
Polsko62,28,001,518,86,21,7
Česko47,12,939,42,61,03,63,5
Bulharsko34,69,234,403,712,35,1
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny, říjen 2023 (%). Zdroj: Electricity Maps

Uhlí je na rychlém ústupu. Ve Francii a Španělsku už je dnes podíl uhlí na výrobě elektřiny nulový, v Británii a Itálii se k nule rychle blíží. Dokonce i v Polsku, které bylo před patnácti lety z více než 90 procent závislé na výrobě elektřiny z uhlí, podíl klesl na zhruba 62 procent. Tři země s největším podílem uhlí mají jedno společné – chtějí stavět nové jaderné bloky a nahradit s nimi aspoň část těch uhelných.

Země s největším podílem elektřiny z plynu (říjen 2023, v %)

zeměplynuhlíjádrobiomasavětrnésolárnívodní
Irsko48,99,802,732,803,4
Itálie48,82,502,68,410,016,7
Řecko38,49,90018,920,710,5
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny, říjen 2023 (%). Zdroj: Electricity Maps

Zemní plyn se jako palivo nejvíc prosazuje v zemích na okraji Evropské unie, které mají dobrý přístup k dovozu plynu ve zkapalněné podobě i potrubní cestou. Řecko a Itálie mají ideální podmínky pro stavbu solárních elektráren a spolu s Irskem i pro větrné turbíny. Lze si vsadit na to, že podíl obnovitelných zdrojů postupně poroste na úkor těch plynových.

Země s největším podílem vodních elektráren (říjen 2023, v %)

zeměvodnívětrnésolárníuhlíplynjádrobiomasa
Norsko88,110,3001,200
Rakousko52,818,94,8011,705,2
Švýcarsko45,805,30041,50,8
Švédsko42,924,60,50029,40
Chorvatsko32,518,20,912,924,905,1
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny, říjen 2023 (%). Zdroj: Electricity Maps

Vodní elektrárny jsou tradičním a současně ekologickým zdrojem elektřiny. V posledních letech jejich provoz často ochromují přibývající suchá období, která postihují celý kontinent. Tedy nejen jižní Evropu, ale překvapivě už i Norsko. To se dostalo do potíží kvůli suchu v druhé polovině loňského roku. Výsledkem byl vedle skokového zdražení také dočasný přesun Norska z pozice exportéra na importéra elektřiny.

Spolu s výrobním mixem je velmi rozdílná také uhlíková stopa. Tedy kolik emisí oxidu uhličitého konkrétní země v průměru při výrobě elektřiny vypustí. Mezi evropské premianty patří Francie, Norsko a Švédsko, kde průměrné emise nepřevyšují 50 gramů/kWh. Naopak nejvýraznější uhlíkovou stopu měly v listopadu elektrárny na Kypru (898 g/kWh), v Polsku (834 g/kWh), Estonsku (584 g/kWh) a České republice (549 g/kWh). Žádná sláva není ani německé skóre: 443 gramů CO2 na vyrobenou kilowatthodinu.

Mohlo by vás zajímat

David Tramba