Investoři spustili loni v zemích Evropské unie do provozu nové větrné elektrárny o výkonu 16 204 megawattů, z toho 13 263 MW na pevné zemi a 2941 MW na moři. Uvedlo to ve své pravidelné roční zprávě oborové sdružení WindEurope, která má z dosažených výsledků smíšené pocity. Na jedné straně uvádí, že výkon loni dokončených větrníků byl rekordní, ale pak dodává, že pro dosažení cíle klimatické politiky EU k roku 2030 by byl zapotřebí dvojnásobný přírůstek.
Loňský přírůstek se odehrál především šesti zemích – v Německu (3896 MW), Nizozemsku (2433 MW), Švédsku (1973 MW), Francii (1760 MW), Finsku (1278 MW) a Polsku (1157 MW). Nizozemsko bylo hlavním tahounem výstavbu větrných parků na moři, zajistilo totiž dvě třetiny z celkového nového výkonu. Naopak v osmi zemích EU se podle sdružení WindEurope loni nepostavila ani jedna větrná elektrárna.
Tady vzniká pochybnost, zda má WindEurope k dispozici přesná a správná čísla. V případě České republiky totiž uvádí nulový přírůstek, i když realita je jiná. Na českém území prokazatelně přibylo pět větrných elektráren ve dvou lokalitách. Jedná se o elektrárny Moravice – Melč II na Opavsku se čtyřmi turbínami (celkem 9 MW) a jeden nový větrník o výkonu 4,26 megawattu u Žipotína na Svitavsku. Loňský přírůstek výkonu větrných turbín v součtu vychází na 13,3 MW. Je to sice málo, ale nikoliv nula.
WindEurope dále ve své roční zprávě uvádí, že se loni v aukcích vysoutěžily podmínky pro 27 300 MW nového výkonu ve větrné energetice. To představuje výrazný růst oproti 16 900 megawattům vysoutěženým v roce 2022. Největší podíl na loňském výsledku mělo Německo (15 176 MW) následované Francií (4175 MW) a Irskem (3222 MW). Z dalších zemí stojí za zmínku Litva, která v aukcích vybrala investory pro stavbu větrných parků v Baltském moři o výkonu 700 MW.
Země s největším loňským růstem výkonu ve větrné energetice
Česká republika se ani tady moc nepředvedla, ve dvou aukcích se podařilo vysoutěžit jen 45 MW nového výkonu. Cena požadovaná investory byla v Česku nejvyšší v Evropě – v průměru 140 eur/MWh. Aukce v jiných evropských zemích dopadly lépe, požadovaná výkupní cena se zpravidla pohybuje od 60 do 87 eur/MWh. Na fakt, že se vysoutěžená cena v Česku poměrně vysoká, již dříve Ekonomický deník upozornil.
WindEurope zmiňuje také technologický pokrok v oboru. Zatímco před deseti lety dosahoval průměrný výkon jedné nově instalované větrné turbíny 2,5 MW, loni už to bylo 4,5 MW. V případě offshore větrných parků došlo k nárůstu ze 4 na 10 MW. Průměrné využití instalované kapacity loni dosáhlo téměř 25 procent u pozemních větrných elektráren a 35 procent v případě elektráren na moři.
Podíl větrných elektráren na celkové výrobě elektřiny v zemích EU roste roste, loni už byl skoro 20procentní. Největší podíl vykázalo Dánsko (56 %), za ním následuje Irsko (36 %), Německo (31 %), Nizozemsko (27 %), Španělsko (27 %), Portugalsko (26 %) a Švédsko (26 %). Tato čísla nejsou zcela v souladu s tím, co v lednu zveřejnil web Electricity Maps.
David Tramba
