Firma meridian Nová Energie, za kterou stojí německá skupina meridian Neue Energien, chystá výstavbu zatím největší větrné elektrárny na českém území. Její rozměry jsou úctyhodné: průměr rotoru 162 metrů, celková výška 247 metrů, instalovaný výkon až 7,2 megawattu. Umístěna má být u obce Dřínov, která se nachází na sever od Slaného ve středních Čechách. Vyplývá to z informací, které investor předložil v rámci řízení o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
Jak dále investor uvedl v dokumentaci, bude se jednat o jediný větrník. Navzdory tomu bude mít stejný výkon, jaký měla před 15 lety postavená větrná farma se čtyřmi stožáry. Investor počítá s pořízením stroje typu Vestas V162 a s výrobou 14 000 megawatthodin elektrické energie za rok. Stejný typ větrníků chce podle zprávy agentury ČTK postavit meridian také poblíž Rožmberka nad Vltavou v jižních Čechách, avšak naráží zde na nesouhlas místních obyvatel a památkářů.
Pro představu: zmíněné množství elektřiny pokryje spotřebu až pěti tisíc domácností. Elektrárna bude vyšší než Žižkovský vysílač v Praze, který má na výšku 216 metrů. Avšak ve světě fungují i mnohem větší větrníky. Dánský výrobce Vestas od konce roku 2022 testuje v západním Jutsku první 15megawattovou větrnou elektrárnu s průměrem rotoru 236 metrů a s celkovou výškou okolo 300 metrů.
Firma meridian v dokumentaci slíbila, že omezí dopad na životní prostředí a obyvatele blízkých obcí. Větrná elektrárna bude vybavena systémem na dodržování maximálních přípustných dob dopadu stínu na okolní území a systémem na odstavení při průletu netopýrů či ptáků. „Jedná se o systém, který v současné době funguje na více jak 2000 větrných elektráren po celé Evropě,“ uvedl investor.
Mohlo by vás zajímat
Jedná se tak o první letos oznámený záměr stavby větrné elektrárny, který postoupil do fáze řízení EIA. Již 2. ledna schválil Krajský úřad Libereckého kraje záměr firmy Konotech, který počítá s instalací šesti větrných elektráren v lokalitě Lysý vrch poblíž česko-polské hranice. Oproti výše popsanému projektu se jedná o „nižší ligu“ – větrníky s celkovou výškou 117,5 metru a instalovaným výkonem jedné turbíny 1,5 MW.
Tento projekt je zajímavý tím, že se jedná o první známý případ repoweringu. Záměr totiž počítá s odstraněním šesti starých větrníků na Lysém vrchu a jejich náhradou „kus za kus“. Původní stroje zahájily provoz v roce 2004 a dnes jsou na konci životnosti. Oproti plánované náhradě jsou nižší a mají třikrát nižší výkon.
Rostoucí zájem o stavbu větrných elektráren zaznamenal také provozovatel největší české rozvodné sítě, podnik ČEZ Distribuce. „V loňském roce bylo podáno celkem 288 žádostí o připojení větrných elektráren s požadovaným výkonem 4329 MW. Z toho bylo 214 žádostí na hladině vysokého napětí a 74 na hladině velmi vysokého napětí. Aktuálně je k distribuční soustavě ČEZ Distribuce připojeno 96 větrných elektráren s celkovým výkonem 329 MW,“ uvedla mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.
Souhlas distributora je prvním krokem na cestě k stavbě větrné elektrárny. Poté ještě musí investor úspěšně projít řízením EIA, územním řízením a získat stavební povolení. Povolovací řízení jsou časově náročná a úředníci nepřející; většina záměrů na využití energie větru schvalováním neprojde. Více se dočtete ve zprávě Od spuštění první větrné elektrárny v Česku uplynulo třicet let. Zájem by byl, ale jen zlomek projektů se daří dotáhnout.
David Tramba
