INZERCE

Větrná elektrárna typu Vestas V162. Foto: Vestas

Větrná elektrárna o výšce 247 metrů? Takový je záměr německého meridianu ve středních Čechách

Firma meridian Nová Energie, za kterou stojí německá skupina meridian Neue Energien, chystá výstavbu zatím největší větrné elektrárny na českém území. Její rozměry jsou úctyhodné: průměr rotoru 162 metrů, celková výška 247 metrů, instalovaný výkon až 7,2 megawattu. Umístěna má být u obce Dřínov, která se nachází na sever od Slaného ve středních Čechách. Vyplývá to z informací, které investor předložil v rámci řízení o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

Jak dále investor uvedl v dokumentaci, bude se jednat o jediný větrník. Navzdory tomu bude mít stejný výkon, jaký měla před 15 lety postavená větrná farma se čtyřmi stožáry. Investor počítá s pořízením stroje typu Vestas V162 a s výrobou 14 000 megawatthodin elektrické energie za rok. Stejný typ větrníků chce podle zprávy agentury ČTK postavit meridian také poblíž Rožmberka nad Vltavou v jižních Čechách, avšak naráží zde na nesouhlas místních obyvatel a památkářů.

Pro představu: zmíněné množství elektřiny pokryje spotřebu až pěti tisíc domácností. Elektrárna bude vyšší než Žižkovský vysílač v Praze, který má na výšku 216 metrů. Avšak ve světě fungují i mnohem větší větrníky. Dánský výrobce Vestas od konce roku 2022 testuje v západním Jutsku první 15megawattovou větrnou elektrárnu s průměrem rotoru 236 metrů a s celkovou výškou okolo 300 metrů.

Firma meridian v dokumentaci slíbila, že omezí dopad na životní prostředí a obyvatele blízkých obcí. Větrná elektrárna bude vybavena systémem na dodržování maximálních přípustných dob dopadu stínu na okolní území a systémem na odstavení při průletu netopýrů či ptáků. „Jedná se o systém, který v současné době funguje na více jak 2000 větrných elektráren po celé Evropě,“ uvedl investor.

Jedná se tak o první letos oznámený záměr stavby větrné elektrárny, který postoupil do fáze řízení EIA. Již 2. ledna schválil Krajský úřad Libereckého kraje záměr firmy Konotech, který počítá s instalací šesti větrných elektráren v lokalitě Lysý vrch poblíž česko-polské hranice. Oproti výše popsanému projektu se jedná o „nižší ligu“ – větrníky s celkovou výškou 117,5 metru a instalovaným výkonem jedné turbíny 1,5 MW.

Tento projekt je zajímavý tím, že se jedná o první známý případ repoweringu. Záměr totiž počítá s odstraněním šesti starých větrníků na Lysém vrchu a jejich náhradou „kus za kus“. Původní stroje zahájily provoz v roce 2004 a dnes jsou na konci životnosti. Oproti plánované náhradě jsou nižší a mají třikrát nižší výkon.

Část největší farmy větrných elektráren v ČR. Nachází se u obcí Rusová a Kryštofovy Hamry v Krušných horách, vlastní ji německý ecoenerg. Autor: David Tramba

Rostoucí zájem o stavbu větrných elektráren zaznamenal také provozovatel největší české rozvodné sítě, podnik ČEZ Distribuce. „V loňském roce bylo podáno celkem 288 žádostí o připojení větrných elektráren s požadovaným výkonem 4329 MW. Z toho bylo 214 žádostí na hladině vysokého napětí a 74 na hladině velmi vysokého napětí. Aktuálně je k distribuční soustavě ČEZ Distribuce připojeno 96 větrných elektráren s celkovým výkonem 329 MW,“ uvedla mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.

Souhlas distributora je prvním krokem na cestě k stavbě větrné elektrárny. Poté ještě musí investor úspěšně projít řízením EIA, územním řízením a získat stavební povolení. Povolovací řízení jsou časově náročná a úředníci nepřející; většina záměrů na využití energie větru schvalováním neprojde. Více se dočtete ve zprávě Od spuštění první větrné elektrárny v Česku uplynulo třicet let. Zájem by byl, ale jen zlomek projektů se daří dotáhnout.

David Tramba