Soukromá firma z polské Gdyně chce ukázat, že může konkurovat světovým hráčům v dobývání vesmíru. Třetí start suborbitální rakety Perun přinesl nečekané rozuzlení. Přestože motor pracoval na plný výkon a raketa mířila k oblakům, zasáhl bezpečnostní protokol. Co přesně se stalo ve výšce 19 kilometrů a proč tento „neúspěch“ ve skutečnosti potvrzuje sílu polského kosmického programu?

Cílený stop ve výšce 19 300 metrů

Třetí testovací let polské rakety Perun skončil plánovaným, ale předčasným přerušením mise. Ředitel letu rozhodl o bezpečném zastavení stroje v 60. sekundě testu, kdy raketa dosáhla výšky 19 300 metrů. Analýza trajektorie v reálném čase totiž ukázala riziko, že by raketa mohla opustit vyhrazený prostor vojenského polygonu v Ustce.

Inženýři SpaceForest bleskově identifikovali příčinu. Za odchylku mohla skrytá chyba v softwaru systému vektorování tahu (TVC). Tato vada se neobjevila v předchozích letech ani při četných testech na raketě VIRA. Přestože Perun nedosáhl původně plánované výšky 50 kilometrů, experti považují misi za klíčový úspěch. Potvrdili totiž, že autonomní sledovací systém RASEL funguje bezchybně a personál dokáže v kritické chvíli zareagovat podle přísných bezpečnostních standardů.

raketa let
SpaceForest nehodlá ztrácet čas. Další start Peruna plánují inženýři už na jaro. Foto: SpaceForest

Bakterie a kostní buňky v zajetí mikrogravitace

Navzdory zkrácenému letu vynesl Perun na palubě cenný náklad pro externí partnery. Vědci do rakety integrovali výzkumné moduly, které obsahovaly semena rostlin, kultury bakterií, kvasinky a živé kostní buňky. Součástí nákladu byla také taktická škrtidla, u kterých chtějí odborníci otestovat jejich spolehlivost pro budoucí astronauty a piloty.

Všechny vzorky technici po přistání bezpečně vyzvedli a předali k další analýze. Tento krok potvrzuje, že systém Perun zvládá integraci s cizími technologiemi a slouží jako efektivní doprava do mikrogravitace. Raketa o délce 12 metrů a průměru 45 centimetrů má za cíl překonávat výšku 100 kilometrů, tedy tzv. Kármánovu hranici, která tvoří pomyslnou bránu vesmíru.

Polský kosmodrom v Ustce: Sen o vesmírné nezávislosti

Společnost SpaceForest nyní bije na poplach a požaduje výstavbu stálého polského kosmodromu na polygonu v Ustce. Analýzy ukazují, že Polsko má potenciál stát se středoevropským centrem suborbitálních letů. V zemi totiž vzniká hned několik raketových systémů najednou – například raketa Bursztyn 2K, která v roce 2024 dosáhla výšky 101 kilometrů, nebo třístupňová raketa vyvinutá konsorciem WITU.

Tvůrci Peruna prosazují, aby polské stroje startovaly z domácí půdy a nemusely se spoléhat na základny v Norsku. Navrhují vybudovat v Ustce zpevněnou startovací plochu a lehké technické zázemí s přístupem k elektrické síti. Rozvoj technologií „dual-use“, tedy řešení pro civilní i vojenské využití, by podle nich zajistil Polsku strategickou výhodu.

Mohlo by vás zajímat

raketa příprava
Raketa o délce 12 metrů má za cíl překonávat hranici 100 kilometrů, která tvoří pomyslnou hranici vesmíru. Foto: SpaceForest

Jarní ofenzíva v Portugalsku a Dánsku

SpaceForest nehodlá ztrácet čas. Další start Peruna plánují inženýři už na jaro. Polský raketový systém čeká náročné turné po Evropě. Starty se uskuteční z platforem v Portugalsku a Dánsku, což má potvrdit shodu s mezinárodními standardy. Celý projekt probíhá pod záštitou Evropské kosmické agentury (ESA) v rámci programu „Boost!“.

Gdyňská firma, která na trhu působí od roku 2004, tak upevňuje svou pozici v elitním klubu vesmírných přepravců. Kromě raket se SpaceForest specializuje na špičkovou elektroniku a radarové systémy, které již využívá například polská skupina WB ve svých bezpilotních letounech.