Ekonomická situace největší české zdravotní pojišťovny by na konci roku nemusela vypadat tak nepříznivě, jak se před pár měsíci zdálo. Ukazují to hospodářské výsledky za prvních sedm měsíců tohoto roku. Podle VZP se také v letních měsících začali pacienti vracet do ordinací a nemocnice dohánějí plánovanou péči, aby vyplnily propad daný krizovou situací. Relativně dobré zprávy přednesl na včerejší správní radě VZP také ředitel dceřiné PVZP Robert Kareš, podle kterého sice došlo k velkému propadu v cestovním pojištění, jinak si ale nyní společnost vede stabilizovaně.
Zůstatek na běžném účtu největší české zdravotní pojišťovny VZP činil ke konci července 19,9 miliardy, očekávaný výsledek základního fondu zdravotního pojištění je 1,6 miliardy. Celkové příjmy základního fondu dosáhly 119 miliard, což je 56,6 procenta zdravotně pojistného plánu; výběr pojistného tvořil 79,3 miliardy (53,2 procenta ZPP). Očekávané celkové čerpání se vyšplhalo na 117,3 miliardy čili 54,4 procenta plánu, z toho náklady na zdravotní služby byly 112,7 miliardy. Rezervní fond je naplněn do výše 2,7 miliardy.
Oproti zdravotně pojistnému plánu tak klesly příjmy zhruba o dvě procenta, což podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka není nic dramatického. Spolu s tím klesly i náklady na zdravotní služby, protože během prvních sedmi měsíců tohoto roku došlo k poklesu čerpání kvůli mimořádné situaci a navíc část péče nebyla vykázána.
„Situace zdravotní pojišťovny VZP je v současné době stabilizovaná,“ konstatuje místopředseda správní rady VZP Jiří Běhounek.
Vzhledem k tomu, že došlo k navýšení plateb za státní pojištěnce a navíc k vydání kompenzační vyhlášky, pojišťovna nyní zdravotně pojistný plán aktualizuje. Dopady by měly být zapracovány do příštího jednání správní rady.
„Aktualizujeme i příjmovou stranu. Je velmi důležité, jak se bude chovat ekonomika – všichni víme, že v současné době je průběh zkreslen opatřeními ve prospěch eliminace dopadů covidové krize. Uvidíme tedy, jak se nám bude příjmová stránka vyvíjet v září a nadcházejících měsících. Zatím bych ale byl optimistou – v tuto chvíli se jeví, že na konci roku nedojde k tak masivnímu propadu, jaký jsme očekávali v dubnu a květnu,“ přibližuje Zdeněk Kabátek.
Podle něj se již také nemocnice začaly snažit o to, aby dohnaly propad způsobený během nouzového stavu. „Jakmile byly známy parametry kompenzační vyhlášky, které motivovaly poskytovatele zejména v akutní lůžkové péči, bylo zřejmé, že nemocnice směřují k tomu, aby maximální měrou naplnily propad produkce z dubna až května. V tuto chvíli je plánovaná péče v případech, kdy je na místě, poskytována,“ popisuje ředitel VZP.
Centrová péče oproti loňsku vzrostla
Lepší situace nastala i v ordinacích, do kterých se začali vracet pacienti. „V obecné rovině lze konstatovat, že se pacienti vracejí, i když v posledních týdnech problém znovu začíná nabývat na síle,“ podotýká Kabátek.
Segmentem, který naopak během letoška zaznamenal růst, je centrová péče. Ta vzrostla o 8,9 procenta, což znamená, že se pacienti jak v době nouzového stavu, tak po jeho skončení k této péči bez problémů dostali – přibylo jich o celých 15,5 procenta. Zároveň tak došlo ke zlevnění péče.
Správní rada probírala také hospodaření dceřiné společnosti Pojišťovny VZP v prvním pololetí. „Pan ředitel Kareš nás informoval, že přes nepříznivou situaci především v cestovním pojištění se situace Pojišťovny VZP stabilizovala a uvidí se, jak bude vývoj pokračovat. Předepsané pojistné na cestovním pojištění je prakticky o 45 procent nižší,“ poukazuje Běhounek.
Přes nepříznivou situaci zejména v cestovním pojištění ale bylo dosaženo nejvyšší hodnoty produkce v celé historii PVZP. Předepsané pojistné vzrostlo o 7,5 procenta oproti minulému roku na hodnotu 407,8 milionu a k 30. červnu vykázala PVZP zisk ve výši 34,6 milionu. Plánovaný zisk ke konci roku by se mělo podařit splnit, pokud se stávající podmínky výrazně nezmění.
Materiál k volbě nového ředitele správní rada odmítla
Ve správní radě neprošel materiál předložený náměstkem ministra zdravotnictví Filipem Vrubelem. Návrh se týkal výběrového řízení na generálního ředitele pojišťovny. Současnému řediteli Kabátkovi totiž v prosinci vyprší mandát.
„Materiál, který byl předložen, nesplňoval absolutně žádná pravidla. Byl předložen v 13:32 včera odpoledne, takže správní rada rozhodnutí nepřijala a připravila je na další diskuzi o postupu. V případě, že chcete zařadit nějaký materiál, je postup takový, že do 15. září je třeba ho předložit, probrat v pracovních skupinách a ty když přijmou stanoviska, dát to dohromady. O způsobu odměňování ředitele jsme diskutovali třikrát ve všech pracovních skupinách, takže nás zaskočilo, že tento zásadní materiál by měl být projednán z hodiny na hodinu. Správní radou proto nebyl přijat,“ říká k tomu Jiří Běhounek.
Podle serveru Seznam Zprávy byli pro projednání materiálu jen členové rady navržení ministerstvem zdravotnictví, ostatní byli proti nebo se hlasování zdrželi; na zasedání navíc kvůli karanténě chyběla šéfka správní rady Věra Adámková. Návrh počítal s tím, že se uchazeči o post ředitele mohou hlásit do konce září a 5. října by rada hlasovala o novém řediteli.
Michaela Koubová
Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.
