Vertikální farmářství zaznamenalo za posledních několik let nepřehlédnutelný boom. Bývá tak celkem označováno jako řešení globální potravinové krize.
Záhonky umístěné nad sebou. Tento způsob pěstování plodin vede k vyšším výnosům na jeden metr čtvereční než tradiční farmaření nebo pěstování ve skleníkách. Kromě toho spotřebuje daleko méně vody, a přitom rostliny rostou rychleji a může být využíván prakticky nepřetržitě během celého roku.
To ale není všechno. Vertikální farmy mají další obrovskou výhodu: dají se postavit vlastně kdekoli, a tak mohou stát poblíž každého většího města. Díky tomu je možné výrazně snížit emise skleníkových plynů v důsledku přepravy potravin z venkova do měst a podobně. A to je přesně cíl, o který usiluje společnost Plenty, start-up ze Silicon Valley.
Hydroponie ve věži
Plenty totiž věří, že indoor farmaření vyřeší světový nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny n trhu tím, že vertikální farma bude mít každé lidnatější město po ruce. První farmy, které pod taktovkou Plenty vznikají, využívají širokou škálu nových technologií včetně LED osvětlení, mikrosenzorů nebo procesorů pro zpracování obrovského objemu dat.
To zajišťuje, že se rostlinám dostává přesně to, co pro svůj rozvoj potřebují. Plenty se v důsledku toho také obejde zcela bez geneticky modifikovaných rostlin, pesticidů a dalších přípravků, které se využívají v tradičním zemědělství.
Jak ale bude taková vertikální farma fungovat, se musí teprve vyzkoušet. Dosavadní projekty měly charakter spíše menších farem, které si s sebou vědci brali na výpravy do Antarktidy. Ale dosud nikdo nezkusil, jestli je vertikální farma efektivně využitelná ve velkém. Nyní s tímto nápadem přichází právě Plenty.
Start-up ze Silicon Valley v současné době provozuje několik přibližně sedmimetrových věží, vyrobených převážně z recyklovaných plastových lahví. Pro pěstování rostlin nevyužívá žádnou hlínu, plodiny jsou tedy pěstování pomocí hydroponie, kdy je k jejich kořenům přiváděn živný roztok. Na rozdíl od horizontálního uspořádání, kde se roztok musí složitě rozvádět na velké ploše, zde funguje gravitace. Živiny se vženou do nejvyššího patra odkud přetékají do těch spodních. Veškerá přebytečná voda, včetně kondenzátu, je zachycována a recyklována.
Vertikální farmy jsou také protkány tisícovkami infračervených kamer a čidel, které měří teplotu, vlhkost, ale také to, jak rostliny rychle rostou. Nasbíraná data se následně vyhodnocují a systém dávkování živin, vody, světla a podobně se neustále vylaďuje. Farmy jsou navíc zcela izolovány od vnějších vlivů, takže se dovnitř nedostane ani hmyz ani plevel, čímž odpadá nutnost používat chemické postřiky proti škůdcům nebo plevelům.
Pět set farem ve světě
S tímto systémem prý Plenty dokáže vyprodukovat na jednotce plochy až 350 krát více a jen s jednoprocentní spotřebu vody, než svedou zemědělci na klasickém poli. „Jde o nejefektivnější způsob zemědělství v přepočtu na jeden vynaložený dolar, jaký dosud existuje,“ uvedl pro portál Weforum.org Matt Barnard, šéf společnosti Plenty.
Prototyp vertikální farmy postavila společnost Plenty v San Francisku, ale už připravuje projekty v dalších městech. V Seattlu nebo v Kentu (Ohio). Zde je plánována farma s užitnou rozlohou kolem 30 tisíc metrů čtverečních a produkcí okolo 2,25 milionů kilogramů zeleniny ročně.
„Seattle bude domovem naší první plnohodnotné farmy a prvním článkem v globální síti vertikálních farem, kterými chceme přispět k produkci kvalitních a zároveň lokálních zemědělských plodin. A těšíme se na další podobné projekty,“ řekl mimo jiné Barnard.
Cílem společnosti Plenty je postupně vybudovat indoor farmy ve městech s více než jedním milionem obyvatel. Po celém světě jich pak chce instalovat kolem pěti set. Plenty prý dokáže vyrobit jednu farmu za třicet dní a její návratnost by se měla pohybovat v rozmezí tří až pěti let.
–usi-
