Tak masivní rušení poboček České pošty je podle předsedy Svazu měst a obcí (SMO) Františka Lukla pro mnoho starostů překvapením a nesouhlasí s ním. Chtějí proto o možnostech s vedením České pošty (ČP) ještě jednat. Svaz zároveň vyzývá vládu, aby s redukcí sítě vyčkala, dokud neproběhnou jednání přímo s jednotlivými obcemi.
„Bavme se nad konkrétním městem a konkrétní podobou budoucí pobočkové sítě. Všichni přece chceme mít funkční Českou poštu 21. století a věříme i v to, že ani sám management podniku nechce svými kroky způsobit, že dojde k totálnímu kolapsu pobočkové sítě,“ zkonstatoval v rozhovoru pro Ekonomický deník Lukl.
Jste zároveň členem dozorčí rady České pošty. Nevěděl jste, kterých poboček se rušení bude týkat?
Ne. Ani my jsme konkrétní seznam poboček navržených na zrušení neviděli. Je to návrh managementu. Ale neříkám, že je to špatně. Dozorčí rada má schvalovat celkovou restrukturalizaci v bodech, ale ne konkrétní kroky. Nicméně, jak už jsem i v předchozích dnech říkal, před tím, než bude s konečnou platností rozhodnuto, tak to má být probráno s jednotlivými starosty a ti se mají dozvědět informace přímo od zástupců České pošty, a ne různě pokoutně z facebooku a dalších zdrojů.
To znamená, že starostky a starosty nejvíce naštval způsob informování o zamýšlených změnách jako takových, neboť drtivá většina z nich si jinak uvědomuje v jak fatální finanční situaci se Česká pošta nachází. Na druhou stranu je tady i jednoznačné konstatování, že samosprávy za to nemohou a nemohou být tak těmi, které by doplatily kvůli redukci pobočkové sítě na kvalitu poskytovaných veřejných služeb v daném městě nebo obci.
V pondělí Svaz situaci řešil i na mimořádném jednání, jaké budou následující kroky?
Shodli jsme se především na dvou věcech. Za prvé, že požádáme pověřeného ředitele České pošty Miroslava Štěpána o schůzku po Velikonocích. Tam se mu budeme snažit věcně ukázat na konkrétních příkladech, že není ani tak důležité číslo, na základě kterého by mělo dojít k redukci, tedy finální číslo 300, ale konkrétní pobočky, kdy starosta či starostka určitého místa na základě místních specifik ví, jestli navržené zrušení je opravdu rozumné. A to nejenom z hlediska velikosti pobočky a dostupnosti, ale i vzhledem k dalším návazným souvislostem jako jsou parkovací místa, logistika nebo dopravní dostupnost.
Za druhé bychom chtěli požádat vládu České republiky, aby finální číslo redukce pobočkové sítě schválila až po té, co proběhnou debaty se všemi dotčenými starosty a starostkami, primátory, primátorkami. To totiž opravdu může ukázat, že některé k rušení navržené pobočkové místo má smysl, aby dále existovalo a naopak. Měla by proto proběhnout věcná a seriozní debata a až na jejím základě by měl být stanoven konečný počet. Já samozřejmě chápu, že nikdy nedospějeme k úplnému konsenzu, ovšem k tomu, abychom tady mohli mluvit o funkční a dostupné poště i po provedených změnách, tak musí dojít na základě vzájemné komunikace a nalezení nějakého řešení. My se nebráníme spolupráci, už dnes existuje například projekt Pošta partner, kdy poštovní služby mají na svých bedrech obce na základě jasné dohody s ČP a nějakou úhradou (pošta provozovaná třetí osobou, kdy rozsah poskytovaných poštovních služeb odpovídá klasické poště – pozn.redakce). I tento projekt by měl dojít každopádně určité aktualizace nebo modernizace.
A je to i o hledání jiných možností. Například, když pošta sídlí v soukromém objektu, kde platí velký nájem, což může být třeba důvod pro zrušení pobočky, tak se můžeme podívat na to, jestli ve vlastnictví určitého města nejsou jiné prostory, kde by pošta mohla fungovat.
Pokud vím, pověřený ředitel pošty už v pátek sdělil, že se nepočítá s tím, že by si obec za určitých podmínek zřídila Poštu partner, a že zůstane jen u aktuálních 800 míst. Na druhou stranu jsem slyšela od některých obcí, že jim pracovníci ČP, kteří za nimi dorazili, sdělili, že to možné je. Jaké máte informace vy?
Za Svaz měst a obcí bychom jednoznačně chtěli prosadit, aby v případě, že bude ze strany samosprávy empatie k provozování pobočky navržené na zrušení formou Pošta partner, tak aby k tomu bylo přistoupeno. A ano, taky jsem takovou odpověď ze strany pověřeného pana ředitele zaznamenal. Nicméně je možné, že během víkendu a pondělní dopolední tiskové konference na ČP dospěli k určitým změnám. Nakonec vidíme, že i počet redukovaných zaměstnaneckých míst se snížil (namísto původních 2269 míst se nyní mluví o 950 místech v polovině roku a dalších 500 míst podnik ke stejnému datu škrtne v logistické síti – pozn. redakce).
Byla tam tedy sice nějaká úvaha ze strany pošty na počátku, ale může se ukázat, že se na základě věcných, a ne emočních argumentů, ze strany samosprávy, najdou i jiná řešení. A proto také říkám, že číslo musí být sice stanoveno, protože je to nutné z hlediska právních předpisů České republiky i Evropské unie, nicméně stanovme ho až po finální debatě se zástupci obcí a měst. Jak jsem řekl, nevěřím tomu, že dojdeme ke 100procentní shodě, ale věřím, že věcné argumenty, které starostové přinesou, budou dávat smysl. Protože proč se má rušit například bezbariérová pobočka a zůstat ta, kde je tlačítko a schody? Proto se už i teď mluví o možné výměně poboček, tedy, že by si obce vybraly, kterou si ponechají.
Takže si opravdu k tomu sedněme a bavme se nad konkrétním městem a konkrétní podobou budoucí pobočkové sítě. Je potřeba najít takové, která nebudou přetížené, budou funční a v konečném důsledku přinesou i provozní úsporu. A myslím si, že drtivá většina z nás chápe, že poště v posledních čtyřech letech klesl objem poštovních a finančních služeb o 40 %, a že se to musí propsat do jejich rozumné redukce.
V pátek pověřený ředitel také zmínil, že není vyloučené, že pošty budou fungovat jen dva dny v týdnu a že se bude doručovat jen jednou za tři dny. S tím souhlasíte?
Určitě ne. Ale zase to není o nějaké tvrdohlavosti. Přece my všichni tady chceme mít funkční Českou poštu 21. století. A věříme i v to, že ani sám management podniku nechce těmi kroky způsobit, že dojde k totálnímu kolapsu pobočkové sítě. Nastavme ji ale tak, aby byla klientsky přívětivá a dostupná. Tak jak je to v této chvíli, tak to může podle některých starostů způsobit opravdu velké problémy na pobočkách, které mají být zachovány. A rozhodně si nikdo nepřeje – a pevně věřím, že ani management ČP, aby od České pošty odcházeli dále klienti. Protože ji chceme zchovat do budoucna, v té části segmentu, konkurenceschopnou.
Viděli jste osobně kritéria, na základě kterých se hodnotily jednotlivé pobočky navržené k redukci? Pošta zmiňovala jejich vytíženost, dále hustotu na daném území, náklady na provoz i ty osobní, konkrétní čísla ale – pokud vím, k dispozici nedala.
Ne, neviděl. Ale myslím si, že právě teď to projednávají zástupci jednotlivých obcí měst s Českou poštou. Mám informaci, že pokud se už do míst nerozjeli, tak minimálně si sjednávají termíny návštěv.
Je možné, že rušené pobočky bude chtít Česká pošta prodat. Z rozprodeje chce utržit asi tři čtvrtě miliardy korun. To půjde zcela mimo obce?
Doufám, že primárně budou nabídnuty samosprávám, které je třeba dokážou využít pro další podporu komunitního života v daném městě. Ale samozřejmě v obchodním modelu, ne bezplatně.
Jakou formou vyzýváte vládu?
V úterý to půjde dopisem k premiérovi Petru Fialovi i vicepremiérovi Vítu Rakušanovi. Budou podepsání i všichni tři mí místopředsedové i předsedové komor.
Vláda měla záměr redukci poboček schválit co nejdříve, případně i tento týden, takže k tomu nedojde?
Pevně tomu věřím, že ne, že se nejprve zasedne a bude debatovat. Stejně ještě není k tomu vypořádané připomínkové řízení Českého telekomunikačního úřadu. Ale opravdu zdůrazňuju, že starostové vnímají, že ČP je na tom finančně špatně a že je třeba něco dělat. Ale chceme to dělat tak, aby kroky zohlednily i budoucí vývoj z dlouhodobého pohledu. A to je další bod za Svaz: rádi bychom slyšeli, jaké budou další kroky za dva, tři, čtyři, pět let, proto abychom tu síť buď podrželi nebo dál transformovali, ale abychom to měli už připravené.
Monika Ginterová
