Objem veřejných zakázek loni výrazně vzrostl. Stát i samosprávy investovaly o desítky miliard víc než v roce 2014. Vliv na veřejné zakázky měly i citelné změny v právních úpravách. Uvádí to výroční zpráva a o stavu veřejných zakázek, kterou má redakce k dispozici.
Jak jsme již na konci dubna informovali, přibylo tendrů bez soutěže, tzv. jednacích řízení bez uveřejnění (JŘBU), která tvořila více než čtvrtinu zadávacích řízení. To nás řadí na přední příčku v EU. Na „špici“ jsme také v zadávání tendrů jen jednomu vybranému uchazeči. „Třetiny tendrů, které jsou vypsány, se účastní jen jeden uchazeč, to řadí Českou republiku na 25. místo,“uvedla na semináři „Centrální zadávání – Evropská dobrá praxe a česká zkušenost“ v poslanecké sněmovně ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise v Praze Pavlína Žáková.
Na nákupy od externích dodavatelů vynaložil stát spolu se samosprávami dohromady 473 miliardy korun. To je oproti předchozímu roku výrazně více, celkem o 33 miliard korun. Důvodem je dočerpávání peněz z evropských fondů na programovací období končící 2013 s možností dočerpání do konce roku 2015. Na řadě míst v republice proto byla vidět horečná stavební činnost na nejrůznějších projektech od rekonstrukce tramvajových tratí po opravy silnic a budov. Realizátorům výrazně hrála do karet také mírná zima. Ukončení programovacího období povede k prudkému snížení veřejných zakázek v letošním roce.
Výraznější investice jsou ale i výsledkem expanzivní fiskální politiky vlády. Zatímco Nečasova vláda v letech 2010 až 2013 i vzhledem k přetrvávající hospodářské krizi trh veřejných zakázek škrtila, po odeznění krize se naopak nynější vláda utrácet nebojí. „Růstový trend je možné sledovat i u vývoje absolutní hodnoty celkových vládních výdajů, u kterých došlo ke zvýšení z 1 813 mld. Kč na 1 920 mld. Kč,“ uvádí analýza.
Netransparentní zakázky
Jako negativní trend vnímá ministerstvo podíl netransparentních zakázek i slabou konkurenci. Zatímco předloni se zakázky zadávaly v JŘBUv pětině zakázek, loni jich už bylo přes 25 procent. „V případě veřejných zadavatelů bylo z hlediska objemu zcela dominantní otevřené řízení, přes která prošlo 71 procent objemu zakázek evidovaných v informačním systému veřejných zakázek. Druhým nejvýznamnějším zadávacím řízením bylo v roce 2015 JŘBU, které tvořilo více než čtvrtinu zadávacích řízení a přes která prošlo 14 procent objemu zakázek,“ uvádí výroční zpráva.
„Tento trend nelze považovat za pozitivní, neboť se jedná o nesoutěžní metodu s nízkou mírou transparentnosti. Vysoký podíl JŘBU je dlouhodobým problémem českého trhu veřejných zakázek. Jen pro srovnání lze uvést, že průměrné zastoupení této nesoutěžní metody ve starých členských zemích EU se pohybuje pod pěti procenty,“ píše se v analýze dále.
Rekordně nejnižší konkurence
Konkurence v případě veřejných zakázek byla loni nejnižší od roku 2009, kdy začal být tento ukazatel sledován. Na vině je paradoxně zlepšující se makroekonomická situace. Na rozdíl od období hospodářské krize se totiž firmy nemusí tolik snažit o získání veřejných zakázek. Konkurenčnímu prostředí pak nesvědčí ani zmíněný nárůst jednacích řízení bez uveřejnění. „Obecně pokles počtu podávaných nabídek představuje negativní trend a Česká republika se vrací do skupiny zemí, které vykazují značně podprůměrné hodnoty,“ upozorňuje zpráva s tím, že průměr v Evropské unii se oproti Česku pohybuje zhruba na třetině.
Lepší ekonomická situace přispěla i ke snížení průměrného počtu nabídek. Nejzřetelněji se tento negativní trend projevil v případě stavebních zakázek. Nárůst počtu zakázek na základě jedné nabídky ale vzrostl i segmentu služeb a dodávek. Zakázky s jedinou nabídkou tvořily u stavebních prací dokonce 40 procent ze všech tendrů. „Toto číslo lze jednoznačně považovat za příliš vysoké, a to zejména v sektoru stavebnictví, který se vyznačuje vysokou mírou konkurence,“ varuje výroční analýza za loňský rok. Příčinou je podle ní opět nárůst JŘBU, ale i odstranění povinnosti zrušit tendr v případě jedné nabídky.
V hledáčku NKÚ
Vysoký počet JŘBU se v předchozím roce dostal často i do hledáčku Nejvyššího kontrolního úřadu. V řadě případů pro něj totiž ani nebyly splněny zákonem stanovené podmínky. Vyplývá to z kontrolních závěrů úřadu. Mezi nejvýznamnější pochybení při zadávání veřejných zakázek pak NKÚ zařadil třeba praxi, kdy je předmět veřejné zakázky rozdělen a následně je zadán v jednodušších a méně transparentních druzích zadávacích řízení. Loni podle zjištění kontrolorů docházelo mimo jiné také k účelovému nastavování tendrů tak, aby kvalifikační předpoklady mohl splnit jen velmi malý počet uchazečů nebo se neopodstatněně vylučovali uchazeči.
Rozhoduje pouze cena
Hodnotícím kritériím jednoznačně dominovala nejnižší nabídková cena. Podle ní bylo posuzováno více než 80 procent zakázek. Pro srovnání, v roce 2010 rozhodla nejlevnější nabídka jen necelých 44 procent, zbytek rozhodlo kritérium ekonomické výhodnosti.
„K nadměrnému hodnocení dle základního kritéria nejnižší nabídková cena dochází zejména v důsledku obav zadavatelů, že nebudou schopni nastavit parametry hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky (zejména dílčí kritéria, která nelze vyjádřit číselně) dostatečně objektivně a transparentně, aby bylo možné celý postup hodnocení prokázat i v případě řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kontroly či auditu (zejména u zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU),“ vysvětluje tento trend ministerstvo ve výroční zprávě.
Změnu by měla přinést připravovaná novela zákona o veřejných zakázkách. Ta totiž v případě některých tendrů soutěžení tzv. na cenu dokonce výslovně zakazuje a zavádí více hodnotících kritérií. Ekonomickou výhodnost by totiž podle nových pravidel neměla určovat pouze nejnižší nabídková cena.Jde například o soutěže na architektonické, technické a inspekční služby, kde musí zadavatel nově stanovit ekonomickou výhodnost nabídky alespoň z části na základě kritérií kvality.
Investor: veřejná správa
Velikost trhu veřejných zakázek v roce 2015 odhaduje ministerstvo pro místní rozvoj na 556 miliard korun, což je meziroční pokles téměř o 25 miliard korun. Snížily se zakázky u sektorových zadavatelů po jednorázovém výkyvu v roce 2014. Výrazný nárůst ovšem ministerstvo eviduje v případě zakázek veřejných zadavatelů, tedy zejména státu, ale i samospráv.
Přesnou hodnotu všech veřejných zakázek ovšem není možné spočítat například kvůli podlimitním zakázkám, které zadavatelé nemají povinnost uveřejňovat ve Věstníku veřejných zakázek. Vycházet lze tak pouze z Informačního systému veřejných zakázek, který za loňský rok eviduje objem zakázek v celkové hodnotě ve výši 265 miliard korun. Ačkoli je to oproti roku 2014 o 111 miliard méně, situace na trhu veřejných zakázek se přesto nezměnila. Právě do předloňských statistik se totiž počítaly i velké zakázky zadavatelů ČEPRO a NET4GAS, dohromady za 110 miliard. Počet zadaných zakázek přitom stoupl jen minimálně, a to na 15.134. V roce 2014 evidoval Informační systém 14 983 veřejných zakázek
Stejně jako v předloňském roce loni dominovaly podlimitní zakázky. Co do počtu, tvoří rovné dvě třetiny všech veřejných zakázek, celkem 9.942 malých tendrů oproti 5.192 nadlimitních. Jejich .celkový objem je ovšem výrazně nižší. Více než 75 procent celkového objemu zakázek byl zadán přes nadlimitní tendry, jejichž hodnota byla 201 miliardy korun, zatímco podlimitní zakázky byly v hodnotě jen 64 miliardy korun.
Vendula Stadlerová
