Veolia Energie ČR potvrzuje svůj závazek ukončit spalování uhlí v teplárnách do roku 2030. Celý investiční program, zaměřený na přechod k ekologicky přijatelnějším palivům, vychází na zhruba 20 miliard korun. Zatímco jinde se projekty postupně rozbíhají, v Kolíně už má Veolia hotovo. Tamní teplárna v dubnu přestala spalovat uhlí, dnes využívá biomasu a zemní plyn.
Generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR Reda Rahma v úvodní řeči zmínil, že skupina Veolia celosvětově v letech 2024 až 2027 investuje čtyři miliardy eur. Ekologický program s názvem GreenUp se vedle odchodu od uhlí v teplárnách zaměří třeba na úsporné nakládání s pitnou vodou, lepšího čistění odpadních vod a zvýšení materiálového využití odpadů – včetně investic do recyklace lithiových baterií a plastů.
Martin Brůha, ředitel Regionu Čechy ve společnosti Veolia Energie ČR, následně představil projekt v Kolíně. Tamní elektrárna ukončila spalování uhlí po 93 letech a přešla na ekologicky vhodnější paliva. „Po zvážení všech možností jsme se rozhodli dekarbonizaci elektrárny řešit přestavbou uhelného kotle na využívání biomasy. Všechny technologie byly dokončeny a proběhlo jejich testování a seřizování. Je to pro nás významný milník, v nové topné sezóně už pojedeme bez uhlí,“ zmínil Martin Brůha.
Další, finančně náročnější projekty jsou dnes v pokročilé fázi přípravy. Jedním z nich je náhrada uhlí v Teplárně Olomouc v roce 2030, konkrétně jeho druhá etapa. Ta vychází na 4,1 miliardy korun, významnou část pokryje dotace z Modernizačního fondu. Totéž platí o druhé etapě ekologizace Teplárny Karviná, která má být hotová do roku 2028 a která vychází na 7,8 miliardy korun. Jako poslední přijde na řadu největší teplárna v Ostravě-Třebovicích.
Většina projektů zatím počítá s přechodem od uhlí k zemnímu plynu, biomase a spalování vytříděného odpadu. Skupina Veolia chce do budoucna investovat také do nových ekologických technologií, mezi něž patří tepelná čerpadla, využití geotermální energie a elektrokotle. Ve vzdálenější budoucnosti připadá v úvahu také investice do menších jaderných reaktorů.
Solární panely ve vodárnách
Velké plány má také vodárenská divize koncernu Veolia. Například v Praze letos nainstaluje 16 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem až 2,2 MW. Plán do roku 2030 zahrnuje pořízení 74 fotovoltaik a úsporu za elektřinu ze sítě v rozsahu okolo 100 milionů korun. „To představuje třetinu ročních nákladů na elektrickou energii. To se už samozřejmě promítne do ceny vodného a stočného,“ uvedl ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos.
V Ústřední čistírně odpadních vod v Praze funguje od loňského roku bioplynová stanice, která se zaměřuje na produkci biometanu. Zatím v rozsahu 1,2 milionu metrů krychlových ročně, později to má být desetinásobné množství. Vyrobený biometan je zatím vtláčen do plynovodní sítě, v příštích letech by měl začít sloužit také jako palivo pro pohon aut s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG).
Značné úspory mají přinést též energetické služby se zaručeným výsledkem – tedy EPC kontrakty. Zástupci společnosti Veolia Energie zmínili nedávno dokončený EPC kontrakt v areálu Psychiatrické nemocnice v Praze-Bohnicích. Úspora ve spotřebě energií zde přesahuje 30 procent z původní výše. Finanční úspora dosahuje 14,7 milionu korun ročně v referenčních cenách roku 2021, vzhledem k růstu cen energií a vody to nejspíš bude vyšší částka – odhadem 24 milionů korun ročně.
Tlak na ekologizaci energetiky, dopravy a průmyslu postupně poroste a nic na tom nezmění ani určité změny v rozložení sil v Evropském parlamentu. Ředitel skupiny Veolia pro ekologickou transformaci Pavel Míčka připomněl aktuální výsledky průzkumu, který mapuje postoj veřejnosti ke změnám klimatu. Podle tohoto průzkumu má 90 procent Čechů jasno v tom, že klimatická změna je realitou. Skoro 70 procent oslovených uvedlo, že hlavní podíl na oteplování klimatu má lidská činnost.
David Tramba
