Až ve Venezuele skončí povolební večírek, dostaví se kocovina. Bývalá opozice bude muset zavést reformy, které odvrátí ekonomický rozklad země.
Zatímco se bývalá venezuelská opozice stále ještě radovala z volebního triumfu, páteční rozhodnutí OPECu udeřilo na světový trh s ropou plnou silou. Ekonomika, jejíž příjmy zahraniční měny jsou z 95 % zajišťovány prodejem ropy, tak co nevidět upadne do ještě hlubší ekonomické recese, než ve které se nachází dnes. Cena ropy se totiž poprvé od roku 2009 propadla pod hranici 40 dolarů za barel.
Mezinárodní měnový fond jen pro tento rok Venezuele předpovídá 10% propad HDP a roční míru inflace ve výši bezmála 160 %. V příštím roce se má venezuelský HDP snížit o dalších 6 % a ceny mají vzrůst o 200 %. Ačkoli výsledky nedělních voleb představují ten nejlepší možný začátek k ekonomickému ozdravění země, optimismus je mírněn propadem cen toho nejcennějšího, co může dnes Venezuela světu nabídnout, tedy ropy.
„Příjmy státu zcela závisí na ropě,“ sdělil agentuře Bloomberg Francisco Monaldi z Baker Institute v Houstonu s tím, že hraniční cena ropy, kdy se ještě do těžebního průmyslu vyplatí investovat je kolem 30 dolarů za barel. „Jakékoli další zlevnění ropy může ohrozit největší venezuelskou ropnou společnost Petroleos de Venezuela,“ dodal. Podle analytiků znamená každý dolar, o který ropa zlevní, výpadek ročních příjmů ve výši 686 milionů dolarů.
Je nad Slunce jasnější, že venezuelská ekonomika potřebuje zásadní reformy, jinak jí hrozí totální kolaps. Lídr bývalé opozice Jesus Torrealba se podle agentury Reuters již nechal slyšet, že jejich legislativci brzy připraví nové ukotvení centrální banky tak, aby co nejdříve přestala chrlit do oběhu další peníze, což je hlavní příčina vysoké míry venezuelské inflace. Vítězové voleb zároveň slibují, že se budou snažit co nejrychleji prosadit nové zákony, které budou stimulovat soukromý sektor a anulovat znárodňování.
The Economist však vypočítává řadu daleko tvrdších reforem, které bude muset nová vláda zavést. The Economist dokonce říká, že ekonomické reformy by měly být přijaty dříve než reformy politické. Jako jedno z prvních reformních opatření bude třeba provést obnovu venezuelského kapitálového trhu v čele s burzou cenných papírů. Ta sice stále existuje, ale objemy obchodů jsou podle Economistu nebezpečně nízké, že v příštím roce dokonce hrozí default zahraničního dluhu.
K dalším opatřením, která by měla odvrátit ekonomickou katastrofu, The Economist řadí rozsáhlé škrty ve veřejných výdajích. Deficit veřejných financí totiž podle odhadů dosahuje 20 až 30 % HDP. Nová vláda by také měla odstranit cenovou regulaci a reformovat bizarní vícestupňový systém směnného kurzu. Oficiální kurz venezuelského bolívaru je totiž stanoven na 100 krát silnější hodnotu vůči dolaru, než je kurz, obchodovaný na černém trhu.
Tyto reformy nejspíše budou krátkodobě bolet a Venezuela se pravděpodobně neobejde bez mezinárodní pomoci tak, aby zmírnila dopad reforem na nejchudší vrstvy obyvatel. Jde však pouze o cenu, kterou obyvatelé budou muset zaplatit za socialistický experiment, který ve Venezuele trval od roku 1999 a byl spojen s osobou tehdejšího prezidenta Huga Cháveze. Je však také téměř jisté, že svou cenu, i když jen tu politickou, zaplatí kdokoli, kdo ony bolestivé reformy prosadí. Existuje tedy jistá pravděpodobnost, že se Venezuela dostane do začarovaného kruhu, pokud se v něm již nenachází.
-usi-
