Česko už nemá v Evropské unii pověst potížisty, ostatní státy mu naslouchají a Brusel rovněž po velmi úspěšném předsednictví v Radě EU pochopil, že ČR má i výborné a velmi kvalifikované experty. V rozhovoru s ČTK to řekla odcházející česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá. Velvyslankyně v Bruselu končí ke konci měsíce po 4,5 letech. Na začátku února ji vystřídá dosavadní velvyslanec v Lucembursku Vladimír Bärtl. Hrdá by se měla v Česku věnovat tématu rozšiřování Evropské unie.

Do funkce velvyslankyně při EU nastoupila v době pandemie covidu-19. Následovala válka na Ukrajině, energetická krize a množství dalších výzev a v druhé polovině roku 2022 rovněž české šéfování Evropské unii.

„Myslím, že jsme v Bruselu zažili víc, než několik generací před námi. Posledních pět let bylo charakterizovaných tím, že Evropská unie nedělala to, co by chtěla, ale to, co musela. Bylo to trošku krizové řízení,“ uvedla Edita Hrdá. Začínají se ale podle ní objevovat názory, že Evropská unie právě pod tímto tlakem reaguje daleko lépe a lidé si více uvědomují, k čemu slouží a může sloužit. „Nejtěžší bylo období, kdy jsme si museli uvědomit, že máme v Evropě válku a že je hrozně blízko. A rovněž jsme se museli naučit s tím existovat jako se stavem, který nebude trvat krátce,“ dodala velvyslankyně při EU.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022 ráno. „Informace o tom, že se něco takového může stát, jsme měli. Bylo zvláštní pozorovat, kdo byl ochoten věřit, že se něco takového může dít. A když to propuklo, tak jak jsme začali všichni automaticky reagovat, jak se lídři semkli. A jak rychle jsme byli schopni udělat první rozhodnutí,“ popsala česká velvyslankyně první dny války.

Mohlo by vás zajímat

„Určité sankce jsme chystali už od konce prosince, začátku ledna, měli jsme udělané analýzy, Evropská komise byla velmi aktivní, měli jsme několik sezení na úrovni velvyslanců ve velmi přísném režimu a první balíček sankcí byl přijatý velmi rychle,“ dodala.

EU dosud přijala patnáct sankčních balíků proti Rusku, nyní se chystá šestnáctý. Jednota, jaká panovala zpočátku, ale už tolik vidět není. Proti sankcím má výhrady zejména Maďarsko, ale i Slovensko. „Jak už jsem říkala, my jsme schopní se domluvit velmi rychle, když jsme pod tlakem a víme, jaký máme cíl a co musíme. Když potom máme různé varianty a jsou tu různé zájmy, tak je to složitější,“ uvedla Hrdá, která v letech 2011 až 2015 působila jako stálá představitelka ČR u OSN. Následně se stala výkonnou ředitelkou pro Ameriku v Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ), tedy diplomatické službě EU.

„S odstupem času ale vidím, že jak jsem v úplném prvopočátku měla pocit, když jsem nastoupila jako velvyslankyně, že se neumíme a možná ani nechceme domluvit, že si členské státy nejsou schopny ani vzájemně naslouchat, tak díky koroně a zejména díky válce se ta situace skutečně velmi změnila a vůle dohodnout se tam rozhodně je,“ myslí si česká velvyslankyně.

Říká, že se v Bruselu se naučila ještě další důležitou věc, která byla i rysem českého předsednictví, a sice, že je daleko lepší věci vydiskutovat, chvilku počkat a nalézt širší konsensus, než je natvrdo protlačovat. „Když se totiž přijme rozhodnutí, které je vynucené a velká část členských států se necítí komfortně, tak ta rozhodnutí nejsou trvanlivá, dlouho nevydrží a začnou se hledat změny,“ uvedla Hrdá. Právě české předsednictví bylo podle ní typické tím, že “ jsme se snažili dojít ke konsensu, se kterým mohly souhlasit všechny členské státy“.

Velmi silný byl podle Hrdé i moment, kdy Češi na konci předsednictví navzdory doporučením zariskovali a spojili tři nevyřešené agendy do jednoho balíčku, což zahraničí novináři nazvali „big deal“. Šlo o financování Ukrajiny, sankce na Rusko a Bělorusko a rovněž dodržování pravidel právního státu.

„Bylo to unikátní i tím, že poprvé v dějinách EU lídři zemí čekali během Evropské rady na to, až postup schválí stálí představitelé. Bylo tam několik zemí, které s jednou, druhou nebo se třetí věcí nesouhlasilo, podařilo se nám ale dosáhnout toho, že byly ochotné přijmout kompromis,“ popsala velvyslankyně. Rozhodovalo se tehdy písemně a všechny státy EU musely souhlasit se všemi třemi otázkami, jinak by celý „big deal“ padl. „Bylo to poměrně dramatické, ale všechno dobře dopadlo a byli jsme za to velmi oceňovaní,“ dodala.

Právě díky úspěšnému předsednictví začala podle ní spousta Čechů a Češek dostávat nabídky na práci v evropských institucích. Podpoře Čechů se věnují jak na stálém zastoupení v Bruselu, tak v Praze na Úřadu vlády. „Jakou máme pověst? Hlavně je důležité, jakou už nemáme. Ztratili jsme pověst trouble-makera a to je vynikající. I když někdy prosazujeme názory, které nejsou v Bruselu úplně mainstreamové, tak jim je nasloucháno, protože už několikrát došlo na naše slova,“ myslí si Hrdá. Rovněž se ukázalo, že Česko má kvalitní odborníky, kteří si dokáží stát za svými názory a mají podložené argumenty. „Bylo mi velkou ctí tým v Bruselu během předsednictví vést, byla to velká radost,“ dodala.

Během více než čtyř let ve funkci se podle svých slov naučila právě to, jak důležité je umění naslouchat, dokázat hledat kompromisy a navrhovat řešení, která povedou k nějakému cíli. Jsou takové i rady, které dala svému nástupci? „Musím říct, že mě velmi těší, že všechny rady, které jsem mu chtěla dát, už jsem mu dala. Měli jsme dostatek času, abychom všechno sdíleli a na předání se připravili. Předat takto velký úřad není nic jednoduchého, nejde to za tři, čtyři dny,“ uvedla Hrdá. „Přeji mu hodně úspěchů a nemám nejmenší pochybnost o tom, že to zvládne,“ dodala.

61letá česká diplomatka přitom zamíří po devíti letech zpátky do Prahy. „Hrozně se na to těším. Teď v Praze vznikla taková idea, že bychom mohli využít jedné z poměrně úspěšných agend našeho předsednictví a že bych se mohla věnovat rozšiřování Evropské unie,“ uvedla Hrdá s tím, že nyní ještě čeká na definitivní schválení. Česko je podle ní velkým příznivcem rozšiřování nynější sedmadvacítky a nyní je „dobrá doba, abychom se tomu pokusili pomoci“.