Ceny elektřiny pro rok 2024, ostatně jako pro roky 2025 a 2026, od počátku letošního roku soustavně klesají a základní produkt BL CAL-24 se nyní na velkoobchodních trzích obchoduje okolo 120 eur za megawatthodinu, tedy lehce nad 3 tisíce korun megawatthodinu, říká v rozhovoru pro Ekonomický deník generální ředitel společnosti Sev.en Industry Supply Martin Ludvík. Aktuálně jsou podle Ludvíka ceny elektřiny i plynu z pohledu meziročního srovnání příznivé a na straně komoditní složky tak zdražení, až na výjimky, v příštím roce nehrozí. Stejně tak výhled na roky 2025 a 2026 je v této části příznivý. „Přesto bych určitě těm velkým odběratelům doporučil začít řešit otázku nákupu komodit na rok 2025 a dále již nyní, protože i zde platí ´kdo je připraven není překvapen´,“ uvedl dále Ludvík, který vede firmu vede od letošního 1. července po příchodu z ČEZ ESCO, kde jako ředitel úseku zodpovídal od roku 2018 do března 2023 za plnění EBIDTA a veškeré provozní záležitosti spojených s dodávkou komoditních produktů a služeb B2B zákazníkům a veřejnému sektoru.
Jak se budou vyvíjet ceny energií po konci jejich zastropování?
Odpovědět na tuto otázku je těžší, než se na první pohled zdá. U firemních zákazníků totiž hodně závisí cena energií na jejich nákupních strategiích, resp. zda, kdy a jak se rozhodli si cenu komodit fixovat.
Navíc, na ceny energií, to znamená elektřiny a plynu, mimo jiné i v kontextu takzvaných cenových stropů (ceny stanovené vládou ČR pro rok 2023 jako maximální), je potřeba pohlížet hned z několika pohledů. Ten primární, který ovlivňuje ziskovost, respektive konkurenceschopnost českých firem a podniků, je pohled celkových nákladů na energie, který konečný zákazník zaplatí.
Můžete popsat jejich skladbu?
Ty se skládají z ceny za tzv. komoditu, tzn. samotnou elektřinu nebo plyn, který zákazník spotřebuje a tzv. regulované platby, které se skládají hned z několika komponent, jež kryjí náklady na přenos/distribuci dané komodity, náklady spojené s fungováním trhů s elektřinou a plynem přispívají na podporu obnovitelných zdrojů energie (platí pouze pro elektřinu).
Ceny elektřiny pro rok 2024, ostatně jako pro roky 2025 a 2026, od počátku letošního roku soustavně klesají a základní produkt BL CAL-24 se nyní na velkoobchodních trzích obchoduje okolo 120 eur za megawatthodinu, respektive lehce nad 3 tisíce korun za megawatthodinu. Této cenové úrovni odpovídá pevná cena elektřiny (komoditní části) dodané konečným zákazníkům v příštím roce okolo 3 600 korun za megawatthodinu – v návaznosti na typu a velikosti odběru. Aktuální cena komodity samotné je tedy hluboce pod maximálními cenami (5 000 korun za megawatthodinu), které pro letošní rok stanovila vláda ČR.
Jak je to se zemním plynem?
V zásadě ten samý vývoj platí i pro ceny zemního plynu – ten však proti elektřině poklesl ještě výrazněji a nyní se základní velkoobchodní produkt CAL-24 obchoduje mírně nad 50 eur za megawatthodinu, tedy na úrovni 1 300 korun za megawatthodinu. I v případě plynu tedy platí, že nyní je možné na příští rok fixovat cenu dodávky pro konečného zákazníka výrazně pod cenovými stropy pro tento rok (2 500 korun za megawatthodinu), tedy mírně pod 1 600 korun za megawatthodinu.
Jak je to například s fixacemi?
Samozřejmě do této rovnice vstupuje spousta dalších proměnných, jako je okamžik, kdy se zákazník rozhodl/rozhodne cenu na příští rok fixovat a z jaké části ji fixuje, pokud vůbec. Stejně tak je pro porovnání s letošním rokem důležité, zda tento rok zákazník platí ceny maximální (to se týká většiny zákazníků), nebo nižší, protože fixovali ještě před energetickou krizí, nebo naopak komodity odebírají za ceny denního trhu, který se hlavně ve 2 a 3. čtvrtletí pohyboval také výrazně pod cenovými stropy.
U regulované části ceny je situace přesně opačná. Po loňských intervencí vlády, kdy byly cenovým rozhodnutím ERÚ některé složky de-facto zmrazeny (např. náklad na pokrytí ztrát v distribučních soustavách) a v případě elektřiny byla významná položka „příspěvek na POZE“ ve výši 495 korun za megawatthodinu zcela vypuštěna (podpora obnovitelných zdrojů energie je tak v roce 2023 plně hrazena ze státního rozpočtu), dojde v roce 2024 s velkou pravděpodobností (aktuálně probíhá konzultační proces k návrhům cenových rozhodnutí ERÚ pro rok 2024) k výraznému nárůstu regulovaných plateb. V případě elektřiny se u domácností bavíme v průměru o nárůstu +71 procent. Velcí odběratelé připojení na hladině vysokého napětí (VN) si příští rok připlatí 112 procent, a největší odběratelé připojení na hladině velmi vysokého napětí (VVN) budou platit více o 206 procent. U plynu je nárůst regulovaných plateb o poznání mírnější – domácnosti budou platit o 39 procent více a velcí odběratelé o 42 procent.
Jaký mohou vyvíjet ceny u podnikatelů?
Takto významné nárůsty jsou vedle ukončení státní podpory (stoprocentní úhrada nákladů na podporované zdroje energie, kompenzace nárůstu nákladů na distribuci, zvýšených nákladů ČEPS na zajištění stability soustavy a nákladů na zajištění elektřiny na ztráty v přenosové a distribučních soustavách) způsobeny také skokovým nárůstem inflace a také poklesem spotřeby obou komodit, což u fixních nákladů způsobuje potřebu navýšit výběr na 1 dodanou jednotku (megawatthodinu), tzv. vodárenský efekt.
Výsledný nárůst nákladů na energie bude u podnikatelů různý, a bude váženým průměrem klesající tržní ceny komodity (elektřina/plyn) a rostoucí ceny za regulované platby, které mají v případě elektřiny váhu 20-40 procent podle typu odběru, a v případě plynu okolo 20 procent.
Jak by se měly střední a malé podniky zařídit, aby je neohrozilo možné zdražování?
Aktuálně jsou ceny elektřiny i plynu z pohledu meziročního srovnání příznivé a na straně komoditní složky tak zdražení, až na výjimky, v příštím roce nehrozí. Stejně tak výhled na roky 2025 a 2026 je v této části příznivý. Přesto bych určitě těm velkým odběratelům doporučil začít řešit otázku nákupu komodit na rok 2025 a dále již nyní, protože i zde platí „kdo je připraven není překvapen“.
V případě regulovaných plateb je situace složitější. Zde je naopak meziroční zdražení nevyhnutelné (viz výše) a navíc, je jen málo možností, jak může zákazník výši regulovaných plateb ovlivnit. V obecné rovině samozřejmě nejlépe funguje snižování spotřeby (nejlevnější megawatthodina je ta, kterou zákazník plánovaně nespotřebuje) – v ideálním případě na základě energetického auditu a jako výsledek realizace promyšlených a konkrétních opatření. Nicméně také investice do moderních technologií, zateplení budov nebo třeba výměna starého osvětlení za nové mohou i bez kompletního energetického auditu zákazníkům přinášet úspory v řádu desítek procent.
Lze regulované ceny optimalizovat?
S ohledem na aktuální legislativu a připravovaná cenová rozhodnutí ERÚ pro rok 2024 stále platí, že výše některých složek regulované ceny lze optimalizovat – u zákazníků připojených na hladinách VN a VVN správným nastavením hodnot rezervovaného příkonu, resp. Roční a/nebo Měsíční rezervované kapacity, a u zákazníků připojených na hladině NN zvolením správné hodnoty jističe.
V případě odběrných míst, která to umožňují, může do nákladů na energie výrazněji promluvit instalace/realizace obnovitelných zdrojů (v případě ČR primárně FVE), které jsou připojeny přímo do odběrného místa (tzv. on-site varianta). Vedle toho, že elektřina z obnovitelných zdrojů je z definice bezemisní („zelená“), a umožňuje tak zákazníkovi snižování jeho uhlíkové stopy, tak v tomto případě neprochází distribuční soustavou a tím pádem není předmětem regulovaných plateb. Tato úspora bude s rostoucí vahou této složky ceny pro zákazníky stále atraktivnější. Samozřejmě, cena této elektřiny (komodity), kterou si zákazník sám vyrobí a spotřebuje, pak nepodléhá tržním vlivům, protože její hodnota je určena výší investice do příslušného zdroje (včetně nákladů na financování a vlivu investiční podpory/dotace), dobou jeho životnosti a nákladům na jeho provoz.
Vyplatí se podnikatelům sjednat si fixaci?
K fixaci cen elektřiny u podnikatelů je potřeba přistoupit jako ke každé jiné nákladové položce. Tedy nesnažit se na tom vydělat, ale okamžik i míra fixace ceny, stejně jako určení měny eura či koruny), by měli maximálně odpovídat business modelu každého podnikatele, firmy nebo výrobního závodu. Jedná se totiž o náklad, který je potřeba odpovídající vahou promítnout do ceny výsledného produktu nebo služby, jež daný podnikatel nebo společnost vyrábí nebo poskytují. Co bych zákazníkům určitě nedoporučoval jsou spekulace na vývoj ceny komodit – typicky „sázky“ na levný SPOT se nemusí vždy vyplatit. To ale neznamená, že by SPOT měl být pro firemní zákazníky nebo podnikatele zapovězen. Naopak ponechání části odběru na denní trh může být velmi racionální přístup, zvláště pokud si nejste jistí skutečnou výší spotřeby nebo její rozložení v čase.
Můžete možnosti fixace popsat podrobněji?
Máte-li v portfoliu produkty nebo služby, jejichž cena se stanovuje na rok více dopředu, tak dává smysl ceny komodit ve stejném horizontu z významné části fixovat. Pokud naopak cena vaší „produkce“ reaguje na aktuální tržní podmínky, tak je logické fixovat menší část spotřeby, nebo v případě menších odběrů pouze na 1 rok dopředu. Další možností je přistoupit k fixaci jako k formě zajištění. Při tzv. hedgingu se cena zajišťuje na jeden až tři roky dopředu, a to v pravidelných intervalech, definovaných podle velikosti odběru, kdy finální cena pro příslušný rok v zásadě odpovídá průměrné ceně za období fixace. Tímto přístupem sice nenakoupíte nejlevněji, ale také ne nejdráž. Náklady na energie tak neohrozí vaše podnikání, a to ani v případech cenových výkyvů.
Tato konzervativní a poměrně rozšířená forma nákupu energií je často realizována v elektronických platformách jednotlivých obchodníků, např. v případě naši společnosti Sev.en Industry Supply se jedná o Nákupní portál, kde si zákazníci mohou v souladu se sjednanými podmínkami nakupovat/fixovat dodávky komodity dle svých potřeb a zcela autonomně.
Samozřejmě platí, že i přes výše uvedené obecné přístupy, je u velkých spotřebitelů potřeba k nákupu/fixaci cen energií přistoupit individuálně a s ohledem na situaci/potřeby každého podniku. A zde přichází na scénu úloha našich obchodníků, kteří jsou profesionálové ve svém oboru, a dokáží klientovi nejen doporučit správný produkt, ale také mu pomoci při volbě správné strategie. Bohužel neumí zákazníkům říci, kdy se vyplatí fixovat a zda cena bude růst či klesat, ale správně zvolená strategie a vhodně vybraný produkt mohou zákazníkům ušetřit hodně starostí, času i zbytečně vynaložených nákladů.
Tomáš Rovný
