Čtvrtek, 18. srpna, 2022

Velký český skok vpřed. Oproti roku 1989 jsme dnes bohatší a vzdělanější, žijeme o 7 let déle

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Pokud někteří škarohlídi tvrdí, že výročí 17. listopadu nestojí za připomínku, nevěřte jim. Díky pádu totality a návratu k demokracii a tržní ekonomice dnes máme v průměru o 92 procent vyšší reálný příjem než v roce 1989, žijeme v průměru o sedm let déle a vzduch, který dýcháme, obsahuje až 50krát méně zdraví škodlivých látek. Tato i další čísla nám sdělují: za oslavu to stojí!

Základním zdrojem dat pro následující text jsou delší časové řady, které na svém webu uvádí Český statistický úřad. Mohli bychom nalézt celou řadu zajímavých čísel i z jiných zdrojů. Tak například: v roce 1989 se u nás vyrobilo jen 183 tisíc osobních aut, v předkoronavirovém roce 2019 jich bylo bezmála 1,46 milionu. V následujícím přehledu se zaměříme na to, co se nejvíce týká kvality života: tedy jeho délky, vzdělání, příjmů a životního prostředí.

Pokrok u zdraví i vzdělání

Jedna změna k lepšímu je velmi výrazná. Češi se dožívají výrazně vyššího věku než v 80. letech. Konkrétně v roce 1989 dosahovala průměrná délka života u mužů 68 let a u žen 75,5 roku. V roce 2019 to bylo již více než 76 let v případě mužů a 82 let v případě žen. Příčin to má celou řadu – od zlepšení životního prostředí a zdravotní péče přes zdravější životní styl aspoň části populace až po úbytek těžké práce v továrnách a dolech. Loňská data pokazila koronavirová pandemie, ale doufejme, že to není trvalý jev.

Negativní zprávou je naopak pokles porodnosti. Zatímco v revolučním roce se v českých zemích narodilo 128 356 dětí, loni už jich bylo jen 110 200. Část lidí má zkrátka v nové době jiné priority než přivádět na svět potomky. Výrazné je zlepšení v oblasti plánování rodičovství. Počet umělých přerušení těhotenství klesl ze 112 tisíc v roce 1989 na pouhých 17 tisíc loni.

Vývoj počtu narozených a zemřelých v ČR od roku 1989. Zdroj: ČSÚ

Rychle se daří odmazávat deficit v oblasti vzdělání. Komunistický režim potřeboval hlavně manuálně pracující do fabrik a na vysokou školu se dostala jen část maturantů. Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v roce 1993 v Česku jen 647 500 lidí s vysokoškolským vzděláním, zatímco loni už jich bylo 1,76 milionu. V případě žen došlo k téměř čtyřnásobnému skoku (z 246 na 929 tisíc), u mužů byl růst dvojnásobný.

Reálná mzda vyšší o 92 procent

Průměrná reálná mzda (tedy po úpravě o růst cen) mezi lety 1989 a 2020 vzrostla o 92 procent, tedy skoro dvojnásobně. V prvních letech po pádu komunismu reálný příjem klesl, ale již v roce 1996 se dostal nad úroveň roku 1989. Hůře jsou na tom penzisté. Průměrný starobní důchod za poslední tři desetiletí reálně vzrostl jen o 22 procent a předrevoluční úroveň překonal až v roce 2007.

Výrazně se změnila struktura položek, za které lidé svůj výdělek utratí. Oproti roku 1989 výrazně vzrostl podíl skupiny nazvané „bydlení, voda, energie a paliva“ – z tehdejších 16,6 procenta konečné spotřeby na loňských 28,9 procenta. Pozoruhodný je také růst podílu položky léky a zdravotní péče (z 0,3 na 2,7 procenta), telekomunikačních služeb (z 1,3 na 3,2 procenta) a výdajů za pojištění (z 0,3 na 2,1 procenta).

Podíl domácností vybavených počítačem a internetem. Zdroj: ČSÚ

Naopak se snížil podíl výdajů na potraviny (z 26,2 na 15,8 procenta), alkoholické nápoje (z 6,3 na 3,8 procenta) i odívání a obuv (ze 7,2 na 3,2 procenta). Podíl výdajů na stravovací a ubytovací služby se od roku 1989 téměř nezměnil, totéž lze říct o výdajích na vybavení domácností. Nevelký růst se odehrál v kategorii rekreace, kultura a sport, i když tady loňská čísla pokazila omezení v době koronavirové pandemie.

Vzduch, který lze dýchat

Za komunismu to bylo dusno, a to nejen co se týká omezování základních lidských práv a svobod. Co se týká emisí škodlivých látek v ovzduší, největší pohromou jsou tuhé znečišťující látky neboli jemné prachové částice s průměrem v řádu mikrometrů. Proto je dobrou zprávou, že jejich emise do ovzduší z velkých zdrojů znečištění mezi lety 1991 a 2018 klesly z 362 tisíc tun na 7 tisíc tun. Tedy o celých 98 procent.

Vývoj emisí škodlivých látek v ČR od roku 1989. Zdroj: ČSÚ

Jak dále uvádí ČSÚ s odkazem na Český hydrometeorologický ústav, škodlivé emise oxidu siřičitého v letech 1991 až 2018 (novější ani starší data nejsou k dispozici) se snížily z 1,5 milionu tun na 74 tisíc tun (tedy o 95 procent). Výrazné bylo také snížení emisí oxidů dusíku, konkrétně z 477 tisíc na 73,7 tisíce tun. Pomohly zde hlavně investice do zachytávání emisí síry a dusíku v uhelných elektrárnách a teplárnách.

Ukazatelem rostoucí kvality života může být také rostoucí bezpečnost silničního provozu. Tak například v roce 1989 bylo při dopravních nehodách usmrceno 1078 osob a 3998 bylo těžce zraněno. Data z předkorovirového roku 2019 jsou sice také tragická, ale zlepšení nelze přehlédnout: zemřelých navzdory vyššímu provozu na silnicích bylo celkem 618 a těžce raněných 2110.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter