V Česku by se do pěti let mělo podle hospodářské strategie vlády ANO, SPD a a Motoristů stavět 50 tisíc nových bytů ročně. To by bylo o zhruba 20 tisíc bytů více než nyní. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) představila ambiciózní plán, jak rozhýbat zamrzlou ekonomiku skrze masivní výstavbu.
Bytový stavební boom tvoří jeden z hlavních pilířů nově představené hospodářské strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou dnes představili členové vlády Andreje Babiše (ANO).
Vláda chce do roku 2030 pokrýt 95 procent tuzemských domácností pevným vysokorychlostním internetem. V roce 2024 mělo v Česku internet s rychlostí přes jeden Gbit/s přes 50 procent domácností, na venkově méně než deset procent.
Strategický cíl: Prostavět se k prosperitě
Hlavním pilířem nové hospodářské strategie se stal závazek vybudovat do pěti let až 50 000 nových bytů ročně. To představuje nárůst o zhruba 20 000 jednotek oproti současnému stavu. Ministryně Zuzana Mrázová (ANO) zdůraznila, že z celkového počtu bude 10 000 bytů v režimu obecního, družstevního či dostupného bydlení.
Tento stavební boom podle vládních propočtů přinese české ekonomice nevídané impulzy. Při průměrných nákladech 4,5 milionu korun na jeden byt vygeneruje zvýšená výstavba přímé investice ve výši 90 miliard korun ročně. Celkový přínos pro českou ekonomiku ministerstvo vyčíslilo na 270 miliard korun, což odpovídá zhruba třem procentům HDP. Pro státní rozpočet to pak znamená dodatečný příjem přesahující 60 miliard korun.
Mohlo by vás zajímat
Nový stavební zákon a role soukromého sektoru
Vláda chce výstavbu urychlit díky novele stavebního zákona, která aktuálně míří do druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Tato reforma zavádí centralizovanou stavební správu, zatímco obce si ponechají odpovědnost za svůj územní rozvoj. Cílem je zjednodušit a dramaticky zrychlit povolovací procesy, které dosud investory brzdily.
Ministryně Mrázová však upozornila, že stát nemůže výstavbu táhnout pouze dotacemi. Klíčovou roli musí sehrát soukromý sektor. Podpora se proto zaměří nejen na vlastnické bydlení, ale také na nájemní a družstevní modely, a to především v metropolitních oblastech, kde lidé byty nejvíce poptávají. Strategie tak reaguje na data z roku 2024, kdy se v Česku postavilo nejméně bytů od roku 2017 kvůli drahým materiálům a nedostatku parcel.
Konec digitální bídy na českém venkově
Zatímco v městech je situace s internetem snesitelná, český venkov v rámci celé Evropské unie žalostně zaostává. Vláda v dokumentu přiznává, že vysokorychlostní internet s rychlostí nad 1 Gbit/s má na vesnicích méně než deset procent domácností. Cílem strategie je proto do roku 2030 pokrýt 95 procent všech tuzemských domácností pevným vysokorychlostním připojením.
Kabinet varuje, že zaostávající digitální infrastruktura by mohla v budoucnu zablokovat implementaci Průmyslu 4.0. Do roku 2028 se proto zaměří na klíčové logistické a výrobní uzly a do roku 2030 chce špičkové 5G pokrytí i na železničních koridorech. Plán zahrnuje také vymazání 1000 „bílých míst“ bez mobilního signálu, přičemž v celkovém pokrytí 5G sítěmi je Česko již nyní nad evropským průměrem.
Stát v kapse: Elektronická občanka a digitální podpis
Digitalizace se nemá týkat jen kabelů v zemi, ale i každodenního kontaktu s úřady. Vláda si stanovila jasné termíny pro modernizaci státní správy, která má být do konce dekády plně on-line a orientovaná na uživatele:
- 2027: Zavedení elektronické občanky a digitálního podpisu v mobilu.
- 2028: Úplné naplnění nového zákona o kybernetické bezpečnosti.
- 2029: Spuštění univerzálního elektronického podání pro všechny životní situace.
- 2030: Dobudování propojeného datového fondu pro digitální agendy.
Podle ministryně Mrázové nejde jen o datové pohodlí, ale o strukturální reformu, která zvýší konkurenceschopnost země. Stát chce do těchto projektů více zapojit soukromý sektor prostřednictvím PPP projektů, což má vést k efektivnějšímu čerpání prostředků a snížení celkových nákladů pro daňové poplatníky.
