Uchazeči o stavbu nových jaderných bloků v České republice se rádi chlubí získáním certifikace od asociace provozovatelů evropských jaderných elektráren (zkratka EUR). Jaký je význam tohoto certifikátu a otevírá skutečně dodavatelům cestu k získání licence v konkrétních zemích? Na tuto i další otázky odpovídá v rozhovoru pro Ekonomický deník předseda asociace EUR Manuel Carrasco.
Asociace EUR (European Utility Requirements) byla vytvořena v roce 1991. Sdružuje hlavní evropské provozovatele jaderných elektráren, jako je ČEZ, EDF, finské společnosti Fortum a TVO, ukrajinský EnergoAtom, španělská Iberdrola nebo slovinská Gen-energija. „Tyto společnosti spolupracují na vývoji harmonizovaných požadavků na budoucí jaderné elektrárny v Evropě. Tyto požadavky jsou uvedeny v takzvaném dokumentu EUR, založeném na sdílených postupech a standardech,“ vysvětluje Manuel Carrasco.
ED: Jaký je význam certifikátu EUR? Jaké výhody přináší dodavatelům technologií a investorům do jaderné energetiky?
Sdružení EUR nabízí poskytovatelům jaderných technologií jedinečnou službu – analýzu návrhů jejich reaktorů podle našich požadavků, což končí vydáním certifikátů shody. Asociace EUR podporuje dodavatele v pochopení pohledu evropských energetických společností, jejich potřeb a způsobu, jakým provozují jaderné elektrárny.
Dokument EUR je tahounem zlepšování designu a bezpečnosti elektrárny. Během fáze posuzování nám dodavatelé poskytnou podrobnou dokumentaci. Pracovní skupiny sdružení EUR posuzují, zda návrh reaktoru plně, částečně nebo vůbec nedodržuje zhruba 5000 požadavků. V některých případech dodavatelé upravili svůj design tak, aby splnili požadavky EUR a získali certifikát shody.
Je důležité říct, že ačkoli žádná technologie nesplňuje dokonale všechny požadavky, proces hodnocení umožňuje dodavatelům, zejména těm z mimoevropských zemí, určit konkrétní oblasti pro zlepšení, aby zvýšili své šance pro vstup na evropský trh.
ED: Přináší získání certifikace nějaké výhody pro následné licenční řízení v konkrétním členském státě Evropské unie?
Certifikace EUR není regulační certifikací nebo licencí a nenahrazuje důkladnou analýzu projektu jaderné elektrárny, kterou provádí nezávislý jaderný úřad. Během posouzení návrhu EUR zajišťujeme, že deklarované parametry a design reaktorů splní naše očekávání jako provozovatelů. Naproti tomu bezpečnostní orgán provádí podrobnou revizi, aby ověřil, zda návrh odpovídá národním bezpečnostním předpisům. Tyto procesy se vzájemně doplňují a nenahrazují se.
Certifikace EUR umožňuje budoucím provozovatelům mít záruku, že hodnocený projekt celkově splňuje požadavky na bezpečnost, výkon a provozuschopnost hlavních evropských jaderných zemí. To je důležitá záruka, která by měla usnadnit certifikační proces v evropské zemi.
ED: Jak jsou na tom tři hlavní uchazeči o zakázky v zemích EU, pokud jde o kvalitu designu? Tedy společnosti EDF/Framatome, KHNP a Westinghouse?
Vyhodnotili jsme návrhy reaktorů EPR (včetně EPR2 a EPR1200), Westinghouse AP1000; KHNP APR1400 a APR1000 určené pro evropský trh. Pokud jde o EPR, jedná se o reaktor vyvinutý pro použití v Evropě jedním ze zakládajících členů EUR. Společnost EDF se aktivně podílí na definování našich požadavků. Dobře vědí, co členové EUR očekávají.
Pro mimoevropské dodavatele je certifikace EUR velmi výhodná. Mohou si ověřit, že design bude v souladu s evropskými normami, přičemž ten bývá v souladu hlavně s požadavky jejich domácích trhů. Evropa má jedinečnou bezpečnostní filozofii a vysoké požadavky na provozní spolehlivost, což musí každý respektovat.
Někteří mimoevropští prodejci museli svůj design výrazně přizpůsobit, než jej předložili k posouzení pro získaní certifikátu EUR. Kromě toho v některých případech posouzení návrhu umožnilo identifikovat změny potřebné k lepšímu sladění návrhu s očekáváním evropských provozovatelů.
ED: Jak hodnotíte zmíněné reaktory z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti? Jsou mezi nimi výraznější rozdíly?
Naše role se soustředí na usnadnění vzájemného porozumění mezi prodejci jaderných technologií a evropskými provozovateli ohledně očekávané bezpečnosti a výkonu nových jaderných elektráren v Evropě. Neřadíme technologie od nejlepší k nejhorší.
K tomu bych chtěl dodat, že každá technologie musí ještě projít důkladným posouzením proveditelnosti jejího návrhu zákazníky a příslušnými bezpečnostními orgány. Rozhodnutí o tom, kterou technologii přijmout, závisí na budoucích provozovatelích, kteří se rozhodnou na základě toho, která technologie nejlépe vyhovuje jejich specifickým potřebám a požadavkům.
ED: Podílíte se také na certifikaci malých a středních modulárních reaktorů? Získal už některý z jejich dodavatelů kladné posouzení?
Asociace EUR a její členové se angažují v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). V tomto sektoru je důležitá standardizace technologií. Cílem SMR je nabízet standardizovanější řešení použitelná pro širokou škálu lokalit, klientů a regulačních prostředí.
V této souvislosti se role EUR stává stále významnější. To je důvod, proč pracujeme na další verzi dokumentu EUR, která bude obsahovat specifické požadavky přizpůsobené vývoji technologií SMR.
Oslovili jsme některé dodavatele SMR, abychom zjistili, zda mají zájem o posouzení jejich technologie asociací EUR. NUWARD, za kterým stojí koncern EDF, byl jediným dodavatelem SMR, který reagoval pozitivně.
ED: Nastane očekávaná „jaderná renesance“ v Evropě? Kolik velkých nebo středních jaderných bloků se podle vašeho odhadu postaví v zemích EU do roku 2040?
Ta druhá otázka je pro věštce, kterým já nejsem. Nicméně počátky evropské jaderné renesance jsou již dnes viditelné. Kromě potenciálních čtyř bloků v České republice zahájili ve Velké Británii výstavbu dvou bloků EPR a pokročila jednání o dalších dvou blocích se stejnou technologií. Francie se v blízké budoucnosti zavázala k šesti novým jednotkám s možností zvýšit tento počet na čtrnáct. Polsko začne budovat tři bloky a zvažuje několik dalších lokalit, zatímco Nizozemsko právě zahájilo konzultace o nových jaderných blocích s EDF, KHNP a Westinghousem.
Dohromady tyto projekty představují přibližně 30 nových bloků, a to nepočítám SMR. Tato aktivita připomíná dynamiku 80. let minulého století, kdy se v Evropě každý rok uváděly do provozu dva až tři nové reaktory.
(dtr)
