Bod zlomu pro energetiku. Velké baterie získávají výhody na trhu s elektřinou

První tři samostatná bateriová úložiště energie získala příslušnou licenci od energetického regulátora. Zatím se jedná o středně velké zdroje s výkonem okolo jednoho či dvou megawattů. Energetický regulační úřad (ERÚ) vede správní řízení o udělení licence dalším čtrnácti provozovatelům bateriových úložišť.

Jak vyplývá z přehledu udělených licencí na webu ERÚ, vůbec první licenci na ukládání elektřiny získala k 7. březnu společnost Hydrogreen. Ta provozuje zdroj o výkonu 2,3 MW v Kosoříně v Pardubickém kraji. Druhý v pořadí je SG SAS ze skupiny Solar Global, který patří mezi průkopníky využití velkých bateriových úložišť energie v Česku.

Čekatelé na razítko

Mezi těmito posuzovanými zdroji nalezneme třeba 10megawattové úložiště energie, které postavila Skupina ČEZ v Ostravě-Vítkovicích. Případně též pětimegawattový zdroj společnosti SUAS BESS, který v době svého spuštění na počátku roku 2023 byl největším zdrojem svého druhu v České republice. Ve fázi správního řízení má své projekty také E.ON, PREenergo, UCED či Fenix Group.

První udělené licence na ukládání elektřiny

Akumulace elektřiny se nově stala licencovanou oblastí podnikání v energetice. Tuto novinku zavedla loni novela energetického zákona „Lex OZE III“. Licence je zapotřebí k provozování samostatných úložišť energie s instalovaným výkonem od 100 kilowattů výše. Domácností, které mají střešní fotovoltaiku v kombinaci s baterií o výkonu v řádu jednotek kilowattů, se tak tato povinnost netýká.

Práva i povinnosti

Vlastnictví licence na ukládání elektřiny obnáší řadu práv, ale také povinností. Mezi ně patří dodržování stanovených technických a provozních podmínek. Výhodou je naopak možnost přímo obchodovat s uloženou elektřinou a poskytovat služby výkonové rovnováhy pro společnost ČEPS. Licenci nepotřebují vlastníci elektráren, pokud je instalovaný výkon baterie méně než 1,2násobkem výkonu toho energetického zdroje a obě zařízení jsou propojena.

Investorům do bateriových úložišť hraje do karet současný stav trhu s elektřinou. Její cena na spotovém trhu výrazně kolísá, mimo jiné podle aktuální výroby solárních a větrných elektráren. Otevírá se tím příležitost pro technologii, která umí na výkyvech v cenách energie během dne vydělat. Bateriová úložiště se proto vyplatí – na rozdíl od většiny elektráren – stavět i bez státních dotací či jiných forem veřejné podpory.

Velké baterie v přípravě a realizaci

Příkladem může být Katemo Group, které v Modlanech na Teplicku dokončuje první etapu energetického zdroje v hodnotě 1,2 miliardy korun. První etapa zahrnuje solární elektrárnu o instalovaném výkonu 42,7 MW a bateriové úložiště o výkonu 38 MW a kapacitě 42 megawatthodin (MWh). To by se později mnoho rozšířit na trojnásobek. V současné době již zdroj funguje v testovacím režimu. Spuštění do běžného provozu investor plánuje na začátek dubna.

Ve výstavbě jsou v tuto dobu také další velkokapacitní bateriová úložiště. V lokalitě zaniklé obce Lipnice na Sokolovsku vyrůstá zařízení s výkonem 40 MW a instalovanou kapacitou 120 MWh. Jedná se o společný projekt české SUAS Group a slovenské EIF, plánovaný termín dokončení je v polovině roku. Výše investice v tomto případě dosáhne 400 milionů korun.

Ještě větší projekty jsou teď ve fázi schvalování na příslušných úřadech. Mezi ty největší známé patří tři velká úložiště na Chomutovsku. Společnost APB – Plzeň chce u Klášterce nad Ohří postavit největší bateriové úložiště v Česku. Celkový výkon dosáhne 250 MW a úložná kapacita 1000 MWh. Jen o málo menší jsou záměry společnosti ČEZ a energetické skupiny Czech Energy Parks ve stejném regionu.