Velké baterie pro ukládání energie bude možné do budoucna provozovat jen s licencí od Energetického regulačního úřadu. Zmíněný úřad poslal do připomínkového řízení prováděcí vyhlášky, které navazují na nedávno schválenou velkou novelu energetického zákona Lex OZE III. Vlastník bateriového úložiště získá podobné výhody, jaké dnes mají provozovatelé elektráren.

Ředitel sekce regulatorních činností a mezinárodní spolupráce ERÚ Alexandr Černý k novým pravidlům uvedl, že na objem elektřiny odebrané a následně zpět dodané do soustavy se vztahuje osvobození od platby za podporované zdroje energie a za systémové služby. V případě splnění podmínky, že objem elektřiny odebrané a zpětně dodané do soustavy bude vyšší než 0,8, tak vlastník úložiště energie nebude platit ani za rezervovanou kapacitu v síti. Průmyslové a jiné firmy, které si elektřinu ukládají hlavně pro pozdější vlastní spotřebu, ta tuto úlevu nedosáhnou.

Poslední zmíněná úleva bude jen dočasná. Od ledna 2027 má začít platit nová tarifní struktura v sítích vysokého a velmi vysokého napětí. Hlavní změnou zde bude zrušení ceny za rezervovanou kapacitu a ceny za překročení rezervované kapacity a jejich nahrazení cenou za rezervovaný příkon a cenou za maximální odebraný výkon. Tuto reformu tarifů se pokusil ERÚ prosadit už loni, ale narazil na váhavost a skepsi tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely.

Změna tří vyhlášek

Jak dále uvedl Alexandr Černý během svého vystoupení na 24. energetickém kongresu v Praze, změny se projeví ve třech vyhláškách – o podrobnostech udělování licencí, o připojení a o pravidlech trhu s elektřinou. V případě první z nich možnost připomínkování již skončila (bez vážnějších výhrad ze strany zúčastněných), ke dvěma zbývajícím se mohou připomínková místa vyjádřit do 15. dubna. Vyhlášky mají být účinné od srpna nebo října letošního roku.

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb. o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, dále přináší jednodušší prokazování finanční způsobilosti pro výrobce elektřiny, jejichž zařízení mají instalovaný výkon nižší než 1 MW. Tato změna je zacílena na firmy a jiné vlastníky střešních fotovoltaik, kteří vyrábějí elektřinu převážně nebo výhradně pro vlastní spotřebu. „Požadavek na podnikatelský plán tak tyto žadatele zbytečně zatěžuje a prodlužuje proces udělení licence, což je v rozporu s národními i unijními snahami o urychlení procesu zavádění obnovitelných zdrojů,“ uvedl k tomu ERÚ.

Mohlo by vás zajímat

Lex OZE III též nad rámec současných finančních předpokladů zavádí takzvaný cejch obchodníka. ERÚ získá možnost neudělit licenci na obchod s elektřinou nebo s plynem uchazeči, který se v minulosti „proslavil“ neseriózním jednáním vůči odběratelům energií nebo dalším účastníkům trhu. Tady naopak vyhláška přináší přísnější prokazování splnění finančních předpokladů.

Dramatické schvalování novely Lex OZE III

Schvalování novely známé jako Lex OZE III se značně prodloužilo a zkomplikovalo poté, co do ní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) propašoval individuální kontroly ziskovosti solárních elektráren z let 2009 a 2010. Kdo nevyplní dotazník nebo překročí povolenou míru ziskovosti, tak o provozní podporu přijde. Tento přílepek odmítl v lednu senát, jeho veto přehlasovali poslanci na začátku března. V samém závěru března novela vyšla ve sbírce zákonů.

Střet o Stanjurovy přílepky zcela zastínil původní obsah novely Lex OZE 3. Tedy legislativní ukotvení velkých bateriových úložišť energie a dalších technologií, které umožní lépe vyrovnávat výrobu a spotřebu elektrické energie. Novela řeší také posílení ochrany spotřebitele či zavedení kapacitních plateb. Více o jejím obsahu se dočtete ve zprávě Velké baterie, kapacitní platby i pokuty za výpověď smlouvy s fixací ceny. Poslanci projednají Lex OZE.