INZERCE

Úřednické razítko. Foto: Pixabay

Velká města vyhrála boj za narovnání poplatků za zápis do matrik. Vnitro navrhuje změnu. Ušetří 160 milionů

Zatímco v jednom případě se dosud matričnímu úřadu platily stokoruny, jinému desetitisíce. Města a obce do 10.000 obyvatel měly proplácen matriční prvozápis ve výši 8 514 Kč, matriky obhospodařující více než 10.000 občanů pak za stejný úkon obdržely od státu 1 126 Kč. Nyní ministerstvo vnitra navrhuje změnu, kterou se bude zabývat vláda. Ušetřit by se mělo 160 milionů korun.

Obrovské nesrovnalosti ve výši peněz, které dostávají jednotlivé matriční úřady za provedené prvozápisy (zápis matriční události do knihy narození, úmrtí nebo manželství – pozn. red.) zjistila Analýza výkonu matriční agendy v letech 2014-2016, kterou vypracovalo ministerstva vnitra. Úředníci stejného ministerstva proto navrhují nový princip financování, který by měl dle jejich propočtů ušetřit až 160 milionů korun.

Návrh MV ČR:
897 Kč za prvozápis narození
3.588 Kč za prvozápis uzavření manželství
1.794 Kč za prvozápis úmrtí

Úředníci navrhují, aby byl stanoven stejný sazebník pro všechny úřady v závislosti na druhu prvozápisu. „Na základě předpokládané alokace finančních prostředků na výkon přenesené působnosti pro rok 2019 a s ohledem na provedený počet prvozápisů v roce 2017 byla navrhnuta platba ve výši 897 Kč za prvozápis narození, 3 588 Kč za prvozápis uzavření manželství a 1 794 Kč za prvozápis úmrtí. Navržené částky v sobě zahrnují jak náklady na samotný prvozápis (jinak by částka byla ve výši cca 300 Kč), tak i náklady na další matriční úkony (duplikáty, určení otcovství, změna jména a příjmení apod.) a režijní náklady (např. výjezdy pracovníků matričních úřadů na svatby,“ uvádí se v materiálu pro vládu. Tyto částky přitom vycházejí z časové náročnosti daných úkonů, personálních nákladů na činnost matrikáře, materiálních a režijních nákladů a umožňují tak skutečně posunout financování přenesené působnosti směrem k větší spravedlnosti.

Příspěvek na matriční agendu byl dosud přidělován dle počtu obyvatel ve správním obvodu, což v praxi naprosto neodpovídalo skutečnému vytížení matriční agendy v rámci obecních úřadů.

„Ukazuje se, že obce s nízkým počtem úkonů čerpají v poměru na počet úkonů výrazně více peněz ze státního rozpočtu než velké obce (především obce s rozšířenou působností). Tyto rozdíly dokládají extrémní případy obcí Hořovice, jež obdrží v přepočtu na jeden prvozápis 219 Kč a Domaželice (okr. Přerov), které obdrží na jeden prvozápis 113 547 Kč. Financování podle počtu obyvatel je nespravedlivé a neefektivní a tedy je nutné finanční prostředky rozdělovat adresně podle výkonu dané matriky,“ uvádí se v materiálu ministerstva vnitra pro členy vlády Andreje Babiše.

Tabulka ukazuje rozdíly ve financování, ze které vyplývá, že např. v roce 2016 byla pro všechny matriční úřady se správními obvody do 10 000 obyvatel (1 027 matričních úřadů) vyčleněna částka ve výši 313.43 763 Kč, tj. 59,79 % celkové výše příspěvku. Tyto matriční úřady v roce 2016 provedly 36.814 prvozápisů v matričních knihách. Průměrný náklad na jeden prvozápis činil cca 8.514 Kč. Prostým dopočtem poté zjistíme, že v  roce 2016 byla pro všechny zbylé matriční úřady se správními obvody nad 10 000 obyvatel (202 matriční úřadů) vyčleněna částka ve výši 210.862.573 Kč, tj. 40,21 % celkové výše příspěvku. Tyto matriční úřady v roce 2016 provedly 187.228 prvozápisů (tj. dokonce 83,71 %) v matričních knihách. Průměrný náklad na jeden prvozápis u těchto matrik činil cca 1.126 Kč.

Jiří Reichl