Britská politická scéna je podobně jako jinde v evropských zemích značně rozštěpená. A pokud vůbec existuje něco, na čem se tamní strany shodnou, pak je to negativní hodnocení stavu britské obrany. Ta je jednoduše řečeno mizerná v důsledku nedostatečného vybavení, podfinancování i celkového přetížení.
Přiznal to ostatně už v roce 2023 tehdejší ministr obrany Ben Wallace. A jeho labouristický nástupce John Healey k tomu loni dodal, že britská armáda byla reálně připravena na ledacos, jen ne na skutečný boj.
Vyztužení bezpečnostních pojistek
I proto se teď Británie rozhodla výrazně vyztužit své bezpečnostní pojistky. V rámci nové obranné strategie plánuje zásadní přezbrojení a posílení možností jaderného odstrašení. Země také zřídí kybernetické a elektromagnetické velitelství pro posílení kyberobrany. K tomu Londýn vedou i zkušenosti z války na Ukrajině.
Jak konkrétně se má nová doktrína projevit? Británie má například postavit až dvanáct nových jaderných útočných ponorek. Je to přitom vůbec poprvé, kdy britská vláda uvedla konkrétní počet. Vyzbrojeny mají být konvenčními zbraněmi a operovat ve spolupráci s Austrálií a USA.
Zároveň Británie v příštích deseti letech investuje 15 miliard liber, tedy přes 20 miliard eur do programu jaderných hlavic.
Mohlo by vás zajímat
Vyplývá to ze Strategického obranného přehledu Spojeného království, který vláda zveřejnila začátkem června. Vyzývá v něm k přechodu na „bojovou připravenost k odstrašení hrozeb a posílení bezpečnosti”. Americký deník Wall Street Journal (WSJ) informoval, že akcie britských zbrojařských firem, jako jsou Babcock International nebo BAE Systems, po zveřejnění dokumentu okamžitě vystřelily vzhůru.
Dosavadní předpoklady neplatí
„Vybudujeme bojovou sílu, která bude integrovanější a smrtelnější než kdy dříve,“ řekl podle WSJ britský premiér Keir Starmer při návštěvě loděnice BAE Systems ve Skotsku.
Strategický přehled vypracovaný týmem vedeným labouristickým politikem a bývalým generálním tajemníkem NATO Georgem Robertsonem varuje, že stále větší spoléhání Ruska na jaderné zastrašování bude v příštích desetiletích hlavní výzvou nejen pro Spojené království, ale i jeho spojence v NATO.
Dokument připomíná mimo jiné i to, že Spojené státy velmi pravděpodobně přesunou své vojenské síly z Evropy do Asie. A konstatuje proto, že „dosavadní předpoklady o globální rovnováze sil a strukturách přestávají platit”.
Například zmíněné nové ponorky by měly být nasazeny od konce 30. let tohoto století. Nahradí sedm plavidel třídy Astute. „Jejich výstavba posílí průmyslové kapacity závodu BAE Systems v Barrow-in-Furness v hrabství Cumbria a závodu Rolls-Royce v Raynesway v Derby,” uvedlo britské ministerstvo obrany.
Další továrny na výrobu munice a výbušnin
Mnohamiliardová finanční injekce do jaderného programu má zajistit jeho budoucnost a také podtrhnout vládní závazek realizovat veškeré nutné modernizace v rámci armády.
Konkrétně strategie v tomto směru zmiňuje 62 doporučení. „Patří mezi ně například navýšení zásob munice a vojenského vybavení nebo zajištění schopnosti rychle zvýšit jejich výrobu v případě krize či války,” vypočítává WSJ.
Ministerstvo obrany kromě toho oznámilo, že Británie vyprodukuje 7 000 dalekonosných raket a nejméně šest nových továren na výrobu munice a výbušnin.
Předchozí snahy selhaly
Nová doktrína zdůrazňuje, že v budoucnu bude platit zejména nový způsob vedení války. Namísto spoléhání na počty vojáků a techniky bude klíčem „dynamická síť pilotovaných, bezpilotních a autonomních prostředků a datových toků”.
Dokument realisticky přiznává, že předchozí snahy o vytvoření „digitálního zaměřovacího webu“, který by propojil senzory, zbraně a velení, selhaly.
Akutní prioritou má být daleko širší nasazení umělé inteligence v britských ozbrojených silách, rozšíření autonomních dronů během následujících pěti let, stejně jako investice do laserových zbraní, které mají naopak chránit před útoky nepřátelských dronů.
„Královské letectvo (RAF) bude provozovat nové stíhačky F-35 a modernizované letouny Typhoon,” připomněl ministr obrany Healey v dolní komoře parlamentu.
Sdílení jaderných zbraní
Nové americké stíhačky F-35 by Británii potenciálně umožnily také nést jaderné zbraně shazované ze vzduchu, které zatím ve svém arzenálu nemá. Strategický přehled doporučuje zahájit rozhovory s USA a NATO o „účasti na sdílení jaderných zbraní”, kdy evropské letectvo cvičí s americkými taktickými jadernými bombami B61.
„Hrozby rostou, musíme jednat rozhodně, abychom čelili ruské agresi,“ prohlásil Healey. Zmíněné kybernetické a elektromagnetické velitelství má vzniknout „do konce tohoto roku”.
Healey nedávno v rozhovoru pro deník The Times naznačil, že Británie do roku 2034 zvýší výdaje na obranu na tři procenta HDP. To ovšem premiér Starmer odmítl potvrdit. V únoru se šéf kabinetu zavázal zvýšit obranné výdaje na 2,5 procenta HDP do dubna 2027, a to z aktuálních 2,3 procenta.
„Nebudu se zavazovat k přesnému datu, dokud si nebudu jistý, odkud přesně peníze získáme a jak závazek splníme. Protože nevěřím na předváděcí politiku fantazie, zvláště ne v oblasti obrany a bezpečnosti,“ řekl Starmer ve vysílání BBC.
Analytička akciového trhu ze společnosti Morningstar Loredana Muharremiová podle WSJ uvedla, že strategie je „jednoznačně pozitivní“ pro obranný sektor. Ale její dopad bude postupný a zpožděný.
Recyklace starších slibů
A podobně se vyjadřují i další experti. Podle nich je ambiciózní britský plán na přezbrojení finančně poddimenzovaný. Upozorňují, že mnohé nové schopnosti nebo možnosti se projeví až za řadu let. To už může být pozdě.
Na to ve své analýze upozorňuje i přední britský týdeník The Economist. Podle něj vyvstávají některé nepříjemné otázky. Například nákup supermoderních stíhaček F-35 by mohl teoreticky ohrozit financování nadnárodní iniciativy vedené právě Spojeným královstvím spolu s Japonskem a Itálií s cílem společně vyvinout neviditelnou stíhačku šesté generace, tedy projekt GCAP.
Některé z bodů strategie navíc působí jako „recyklace starších slibů”. Týdeník připomíná, že jen polovina z avizovaných čtyř miliard liber na autonomní systémy je skutečně pokrytá z nových peněz. Ostatně i slib 15 miliard liber na nové jaderné hlavice se týká už dříve alokovaných prostředků.
A v čem je dokument takzvaně „podstřelený”? Například slibovaných 1,5 miliardy na muniční továrny absolutně nestačí. „Podle interních odhadů by bylo třeba zhruba osm miliard, aby se zásoby doplnily na úroveň potřebnou pro intenzivní konflikt,” vypichuje The Economist.
Bez vyšších výdajů na obranu se neobejdeme
Ještě problematičtější je podle týdeníku otázka celkového obranného rozpočtu. Podle interních odhadů ministerstva financí by plné financování závazků – tedy ponorek, stíhaček GCAP a jaderných programů – vyžadovalo výdaje ve výši 3 až 3,5 procenta HDP.
Tím ale problematická místa strategie nekončí, upozorňuje The Economist. Odborníci na obranné plánování například připomněli, že ministerstvo financí ignoruje závazky, které by šly za rozpočtové plánování do roku 2030.
Právě tento časový horizont přitom odpovídá odhadům doby, kdy už by Rusko mohlo mít obnovenou vojenskou sílu natolik, aby dokázalo ohrozit NATO. Jako možný milník, do kdy by Rusko mohlo být připravené a Amerika by mohla stáhnout část sil z Evropy, se označuje rok 2029.
Jenže mnoho cílů stanovených ve strategii má být splněných nebo dostupných až v následující dekádě.
Co se dohodne v NATO?
Leccos se však může ještě změnit, podotýká britský týdeník. Na nadcházejícím summitu NATO v Haagu by se členské státy mohly shodnout na novém cíli výdajů na úrovni právě 3,5 procenta HDP.
Některé státy – například Španělsko – budou pravděpodobně protestovat, ale nakonec se nejspíš přidají, stejně jako Británie, odhaduje The Economist.
Skutečný spor se podle něj povede o termín dosažení tohoto cíle – začátek 30. let, nebo až později? A tématem bude i to, zda zavést každoroční cíle pro postupné navyšování, aby spojenci neodkládali výdaje na poslední chvíli.
V Británii se zatím každopádně zdá, že ministr Healey svůj boj s resortem financí prohrál. Ve předmluvě k přehledu vojenských cílů uvádí, že vláda vytvoří úspory ve výši šesti miliard liber „díky efektivitě, změnám ve státní správě a zjednodušení struktur“. Toto tvrzení je však podle The Economist třeba brát s rezervou.
Výsledný plán tak má sice „velký potenciál oživit britskou vojenskou sílu”. Může ale selhat v naplnění slibu „opravdově transformační“ obranné strategie, jak ji minulý měsíc označil lord Robertson.
