V neděli okolo poledne nastal dosud nevídaný jev. Fotovoltaické elektrárny dosáhly podle údajů společnosti ČEPS výkonu 2972 megawattů a staly se tak největším zdrojem pro výrobu elektrické energie v České republice. Ostatní zdroje jim musely vyklidit pole.
Výkon jaderných bloků klesl na 2332 MW (57 % maximálního výkonu), takže nakonec moc nevadilo, že je kvůli výměně paliva a různým úpravám odstavený jeden temelínský a jeden dukovanský blok. Využití uhelných zdrojů kleslo na 989 MW (12 % maxima). Plynové i vodní elektrárny zůstaly během poledne a odpoledne téměř zcela vypnuté, větrným elektrárnám nepřálo počasí.
Nízká spotřeba během velikonočních svátků v kombinaci se slunečným počasím opakovaně stáhla cenu elektřiny do záporných hodnot. Například v neděli 20. dubna odpoledne se na vnitrodenním trhu společnosti OTE platilo až -457 eur za megawatthodinu přebytečně elektřiny a na Velikonoční pondělí až -191 eur/MWh.
Příliv přebytků z Polska a Slovenska
Situaci v Česku během minulého víkendu zkomplikoval příliv přebytků elektrického výkonu z Polska (až 800 MW) a Slovenska (až 700 MW). Elektřina ze sítě byla „nízkoemisní“ jen okolo poledne a v odpoledních hodinách (specializovaný web ElectricityMaps uvádí 214 gramů/kWh). Během večera a noci, kdy musely opět najet do provozu některé uhelné a plynové elektrárny, průměrné emise tudíž vzrostly na 400 až 500 gramů na kWh.
„Situace o Velikonočním pondělí nebyla tak kritická jako v předchozích letech, ale celé svátky už tak poklidné rozhodně nebyly,“ komentoval Petr Foitl, ředitel firmy Solar Global Energy. Pokles cen elektřiny do záporných hodnot je důsledkem situace, kdy nabídka energie výrazně převyšuje poptávku a provozovatelé nejsou ochotni či schopni omezit výkon svých elektráren.
Mohlo by vás zajímat
Výkon a podíl solárních elektráren v neděli 20.4.2025 v poledne
| země | maximální výkon FVE | podíl na spotřebě |
| Nizozemsko | 18 200 | 81,8 % |
| Německo | 38 500 | 67,4 % |
| Maďarsko | 2 710 | 53,5 % |
| Polsko | 7 070 | 46,1 % |
| Litva | 807 | 40,1 % |
| Česko | 2 972 | 36,0 % |
Situace na trhu s elektřinou přidělala práci hlavně dispečerům přenosové soustavy ČEPS, kteří museli aktivovat řadu služeb výkonové rovnováhy. Marginální cena – tedy cena posledního aktivovaného poskytovatele – vystoupala až na extrémních 9953 eur/MWh, což představuje téměř čtvrt milionu korun za likvidaci jediné přebytečné megawatthodiny.
Jedná se o opak stavu známého jako Dunkelflaute, kdy naopak výpadek výkonu větrných a solárních elektráren způsobuje růst ceny elektřiny na vyrovnávacím trhu do extrémních hodnot s plusovým znaménkem. Problémy nastávají hlavně při večerní maximální spotřebě, tak jako se to stalo loni v polovině prosince.
Obrácené toky elektřiny oproti normálu
Pozoruhodný vývoj nastal během velikonočních svátků také na jiných evropských trzích. Německo zůstalo kvůli nízkému využití výkonu větrných elektráren deficitní a dováželo 7 a 11 tisíc MW výkonu. Dánsko muselo kvůli nehybným větrníkům dovážet až 70 procent elektřiny, hlavně z Německa a Norska. Naopak Maďarsko, které je tradičně závislé na dovozu elektřiny, bylo díky vysoké výrobě solárních elektráren od 7 hodiny ranní až do šesti večer přebytkové a vyváželo do okolních zemí až 3300 MW.
Některé obvyklé toky elektřiny se v minulých dnech otočily. Polsko namísto tradičního importu ze severu vyváželo podmořským kabelem do Švédska až 600 MW výkonu. Také v Polsku se fotovoltaika stala největším zdrojem pro výrobu elektřiny s podílem 40 až 45 procent v dopoledních a odpoledních hodinách. Uhelné bloky v té době dodávaly okolo 40 procent, dalších 12 procent zajistily plynové elektrárny.
