Nadporučík Sboru Národní bezpečnosti Jiří Tauber byl v lednu 1989 povolán k zásahům v rámci takzvaného Palachova týdne. Příslušníci Sboru národní bezpečnosti odváželi mnohdy zbité účastníky protestu za Prahu. Na sklonku roku 1989 dostal Tauber, který k SNB nastoupil v roce 1975, medaili za Zásluhu o obranu vlasti. U pražské policie sloužil léta „bez ztráty kytičky“ dál, byl dokonce nadřízeným kriminalisty Pavla Nevtípila, který vyšetřoval známou kauzu Čapí hnízdo. Nyní se dostal do policejní síně slávy.
Na sklonku května proběhlo v prostorách Národního památníku na Vítkově ocenění nejlepších policistů pražské policie za rok 2021.
„V pondělí 30. května se uskutečnilo vyhlášení vítězů ankety Cena ředitele za rok 2021. Ceny předali policejní prezident Martin Vondrášek, první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch a ředitel pražské policie Petr Matějček. Přítomni na této ceremonii byli též ředitel pražské záchranné služby MUDr. Petr Kolouch a primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib,“ lze se dočíst v Týdeníku Policie.
Do síně policejní slávy byl uveden plukovník ve výslužbě Jiří Tauber z pražské hospodářské kriminálky. Těm, kdo jej do síně slávy uvedli, ale zřejmě unikl podstatný detail v Tauberově kariéře.
„Titul v této kategorii získal JUDr. Jiří Tauber, plukovník ve výslužbě, který působil v řadách policie téměř 46 let. Své začátky odsloužil na místním oddělení Nusle v Praze 4, poté byl zařazen na obvodní kriminální službě, kde se věnoval hospodářské kriminalitě. V průběhu své kariéry si doplnil vysokoškolské vzdělání a získal titul doktora práv. Hned poté přestoupil na krajský útvar kriminální služby, odboru hospodářské kriminality, kde pracoval do ukončení služebního poměru. Zde si prošel pozicemi od vedoucího oddělení, přes zástupce vedoucího odboru, až po vedoucího odboru hospodářské kriminality. Jako vedoucímu odboru se mu podařilo být velkou motivací pro spolupracovníky, především svým profesionálním a přitom lidským přístupem. Zároveň využíval svých dlouholetých profesních zkušeností, a tak odbor dosáhl pod jeho vedením významných úspěchů v oblasti odhalování nejzávažnější hospodářské kriminality,“ lze se o Tauberově ocenění dále dočíst.
Mohlo by vás zajímat
Kuchař zasahuje
Vždycky, když se v rámci pražské policie řešily pokusy o možné ovlivnění vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, mohlo se to zřídkakdy obejít bez plukovníka Jiřího Taubera. Vyšetřovatel Pavel Nevtípil byl totiž jeho podřízeným.
Tauber, původním povoláním kuchař, nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti v září roku 1975. V roce 1985 pak ukončil v Bratislavě studium Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, fakulty Veřejné bezpečnosti.
Od té doby v hierarchii ozbrojeného sboru stoupal, věnoval se hospodářské kriminalitě. Od roku 2002 vedl odbor hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy. Za dobu své služby dostal od komunistického režimu dvě medaile za Zásluhu o obranu vlasti. Jednu v roce 1984, druhou na konci revolučního roku 1989.
Jméno Jiřího Taubera se ale také objevuje v rozdělovníku velitele pražské policie z 13. ledna 1989, kdy se komunistická moc připravovala na tvrdou akci kvůli dvacátému výročí smrti studenta Jana Palacha. Policisté tehdy proti demonstrantům zasahovali velmi nevybíravým způsobem.
Třetí lednový týden se měl původně konat pouze ohlášený, byť nepovolený, pietní akt několika iniciativ politické opozice. Jejich představitelé chtěli uctít památku sebeupálení Jana Palacha položením květin na pražském Václavském náměstí. Zásah se ale zvrtl v bezprecedentní násilnou akci komunistických esenbáků a Lidových milic.
Preventivně vyvézt
V den ohlášené pietní akce, 15. ledna, policie zadržela zástupce Charty 77, Českých dětí, Nezávislého mírového sdružení, Mírového klubu Johna Lennona i Společenství přátel USA a Václavák uzavřela. Improvizovaná pieta se proto uskutečnila u budovy tehdejšího Federálního shromáždění. I přes tato opatření Palachův týden naprosto nečekaně otřásl československým komunistickým režimem a změnil se v nejintenzivnější protesty proti normalizační moci.
Tisíce lidí se tehdy mezi 15. a 20. lednem nebály veřejně postavit režimu a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Ten také přišel, včetně vodních děl, bezskrupulózního bití, a vyvážení zadržených demonstrantů za Prahu. Pokyn k akci dával mimo jiné tehdejší náčelník pražské Správy Sboru národní bezpečnosti (SNB) generál Bohumil Carda.
„Vyvezení osob z preventivních důvodů mimo Prahu bylo bezprostředním opatřením zmemožnit těmto osobám další účast na nepovoleném shromáždění,“ stojí v poznámce generála Cardy.
Mezi těmi, kdo měli „stoprocentní dosažitelnost“ kvůli zásahu byl i nynější šéf pražské hospodářské kriminálky – nadporučík JUDr. Jiří Tauber.
Někteří ze zasahujících, včetně velitelů na různých pozicích, pak sloužili v policii i po roce 1989, například nadporučík Pavel Říha, kapitán Miroslav Bohuněk nebo kapitán Břetislav Beznoska. Takzvaného „bezpečnostního opatření“ se o Palachově zúčastnilo celkem 799 příslušníků SNB a stovky příslušníků Lidových milicí.
Při zákroku byly použity 2 vodní děla, 41 slzných granátů a služební obušky. Odvoz osob mimo Prahu zajišťovala policie pěti autobusy. K nasazení do akce bylo připraveno ještě 5 služebních psů. Celkově bylo do šesti realizačních skupin předvededno 281 protestujících, z nichž 23 policisté obvinili z trestného činu, 80 z přečinu a 30 z přestupku. Příslušníci SNB perlustrovali 356 československých aktivistů. Zásahu se účastnily i Lidové milice, ozbrojené složky ze socialistických podniků. 22. ledna bylo v Palachově rodišti předvedeno 222 protestujících.
„Nejaktivnější účastníci nepovoleného shromáždění odmítali poslechnout výzev k opuštění prostoru, chovali se agresivně, slovně napadali příslušníky SNB a Lidových milicí a po zákrocích pořádkových jednotek se neustále přemisťovali… … Část z nich byla zadržena a 92 jich bylo vyvezeno služebními vozidly za Prahu (Mníšek, okr. Praha-západ. Toto opatření nebylo uplatněno proti starcům, dětem a invalidním osobám,“ stojí v dobových materiálech.
Při zásahu byl například nalezen plakát na papírovém kartónu, na „němž byl do vyobrazeného červenou barvou nastříkaného plamene vepsán text: ´Smrt má není smrtí národa, jsem s vámi, věřím vám´“.
„Dále byly ve střední části Václavského náměstí nalezeny dva kusy domácky vyrobených vrhacích šipek, kterých mělo být zřejmě použito proti zasahujícím příslušníků SNB,“ tvrdili komunističtí ochránci veřejného pořádku. V rámci akce také zajistili podpisovou listiny se zhruba sedmdesáti podpisy, v níž byly strojem napsány adresy tehdejších nepřátel režimu Rudolfa Battěka, Olgy Havlové nebo Hany Marvanové.
Má prověrku
Jeden z velících důstojníků SNB, Jiří Tauber který byl do akce povolán, sloužil donedávna a na vysokém postu. Ba co víc, byl nadřízeným vyšetřovatele Pavla Nevtípila, který vyšetřoval jednu z nejcitlivějších kauz v České republice – Čapí hnízdo, kde mezi obviněnými figuruje premiér Andrej Babiš a jeho rodina.
Pražská policie tvrdí, že Jiří Tauber prošel po roce 1989 prověrkovými komisemi a má příslušný certifikát od Národního bezpečnostního úřadu. Na otázky Ekonomického deníku Jiří Tauber nezareagoval.
Ekonomický deník řešil minulost plukovníka Taubera už v roce 2019.
„JUDr. Jiří Tauber pracuje na Krajském ředitelství policie hlavního města Prahy, kdy je t. č. zařazen na pozici vedoucího odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy a je v hodnosti plukovníka. Plukovník Tauber je vedoucím odboru, který se dále člení na 8 dalších oddělení, kdy v rámci jednoho z těchto oddělení je Vámi zmíněný případ prošetřován. Plukovník Tauber tak není přímým nadřízeným kpt. Ing. Pavla Nevtípila,“ tvrdila v lednu 2019 mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.
Potvrdila rovněž, že v roce 1989 sloužil Tauber na funkci vedoucího oddělení v hodnosti nadporučíka.
Rokem 1989 a jeho turbulentním obdobím zimou a podzimem podle Zoulové prošel Tauber beze ztráty kreditu.
„V tomto směru byl Plk. JUDr. Jiří Tauber prověřen jak Národním bezpečnostním úřadem, tak příslušnými prověrkovými komisemi. Výsledek těchto prověrek je následující: Plk. Tauber je držitelem platného osvědčení NBÚ k seznamování se s utajovanými informacemi a dále je držitelem osvědčení bezpečnostního odboru MV ČR, že není evidován jako osoba uvedená v § 3 odst. 1, písm. a), b), c) zákona ČNR č. 279/1992 Sb,“ uzavřela otázky na minulost jednoho z klíčových lidí pražské policie Andrea Zoulová.
Přitom jiná a nižší certifikace NBÚ, takzvaná bezpečnostní spolehlivost, kterou musí splňovat například pracovníci v jaderné energetice nebo na letištích, či ve výrobě a obchodu s vojenským materiálem, považuje akce, které se dle archivních materiálů zúčastnil plukovník Jiří Tauber za bezpečnostní riziko.
„Podmínku bezpečnostní spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko. Bezpečnostním rizikem je… …činnost, spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpora takové činnosti,“ dí litera zákona,“ stojí v zákoně o ochraně utajovaných informací.
Jiří Tauber dokonce dostal na konci revolučního roku 1989 medaili „Za zásluhy o ochranu vlasti“.
Přitom právě až později odhalená minulost některých ochránců zákona a aktivity proti odpůrcům komunistického režimu je stála služební poměr u policie a dalších složek.
Jistou roli v polistopadové očistě bezpečnostních sborů sehrály lustrační zákony a prověrkové komise.
Ale ani uplatňování těchto mechanismů nezabezpečilo to, aby sítem neprošli všichni ti, kteří si vážně zadali s komunistiským režimem.
Jiří Tauber byl mimo jiné členem komunistické strany, kandidátem na členství od roku 1980, členem se pak stal o dva roky později.
Akcí v rámci Palachova týdne v lednu 1989 se účastnila řada představitelů československého disentu: Václav Havel, Alexandr Vondra, Dana Němcová, Stanislav Penc, Petr Placák a mnoho jiných.
Komunistický deník Rudé právo o nelidském zásahu policie psalo v poněkud jiném pohledu.
„V tomto týdnu v centru Prahy probíhají výtržnosti. Hesla, která jsou na Václavském náměstí skandována, hesla proti socialistickému státu, proti komunistické straně, objasňují charakter demonstrací jako demonstrací protistátních. Jde o demonstrace, za kterými stojí političtí ztroskotanci z let 1968-1969, ale i nové protisocialistické skupiny, opírající se o politickou i hmotnou podporu reakčních sil zemí Severoatlantického paktu, především Spojených států. Záminkou k nedělnímu provokačnímu vystoupení antisocialistických sil na Václavském náměstí se stal sraz k 20. výročí nesmyslné a tragické smrti studenta Jana Palacha… …Organizátoři protistátní akce nevzali na vědomí ani její zákaz, ani žádné rozumné argumenty a pokusili se nepokoje vyvolat. Přivedli na Václavské náměstí i křiklouny a výtržníky, jejichž hlas byl vydáván za veřejné mínění, za nesouhlas s politickou orientací našeho státu… …Oprávněně v těchto dnech zní znovu hlas: Republiku si nikým rozvracet nedáme!“
Jan Hrbáček
