Vysoké školy v Česku nejsou jen vzdělávacími institucemi, čím dál víc připomínají rozjeté firmy. Prodávají řezivo, vaří pro tisíce lidí, ubytovávají studenty, dělají smluvní výzkum nebo archeologické průzkumy. A vydělávají na tom.
Například Mendelova univerzita v Brně si jen za loňský rok přišla na více než půl miliardy korun z vedlejší hospodářské činnosti. Největší podíl na výnosech plyne podle mluvčí Terezy Pospíchalové z vlastní výroby školních podniků, konkrétně jde o tržby z prodeje surového dříví a řeziva, strojírenských výrobků, sazenic dřevin a rostlin.
Vydělává i ubytování
Přispívá k nim ale také prodej zvěřiny, mléka, zemědělských plodin i souvisejících služeb a pronájmů. „Další výnosy jsou realizovány v rámci poskytování ubytovacích a stravovacích služeb. Na příjmech se nejvíce podílí Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, Školní zemědělský podnik Žabčice a Správa kolejí a menz,“ sdělila Ekonomickému deníku Pospíchalová.
Vysoká škola také vyčíslila konkrétní příjmy. V roce 2024 zaznamenala výnosy ve výši 531,5 milionu korun a náklady byly ve výši 506,3 milionu korun. O rok dříve to bylo 514,2 milionu korun ve výnosech a 459,9 milionu korun v nákladech a v roce 2022 evidovala výnosy ve výši 509,6 milionu korun a náklady ve výši 461,6 milionu korun.
Zásadní příjem
A jak významné jsou sumy z vedlejší činnosti z hlediska ekonomické stability školy? „Příjem z hospodářské, doplňkové, činnosti je pro ekonomickou stabilitu školy velmi důležitý, při financování provozu a rozvoje výše vyjmenovaných součástí je zcela zásadní,“ uvedla mluvčí Pospíchalová. Výpadek těchto příjmů by podle ní školu ovlivnil významným způsobem.
Škola tak podle mluvčí plánuje nadále realizovat vedlejší činnost ve stávajících oblastech s důrazem na další rozvoj transferu technologií a znalostí.
Poplatky i úroky
U Masarykovy univerzity výnosy z vedlejší hospodářské činnosti činily v loňském roce přibližně 10 procent. Podle kvestora Davida Póče univerzita dosáhla v letech 2022 až 2024 výnosů v celkovém objemu zhruba 3,5 miliardy korun, tedy 1,1 až 1,2 miliardy korun ročně. Pro srovnání, celkový rozpočet školy byl v roce 2024 ve výši 11,8 miliardy korun.
A na čem nejvíce škola vydělává? Podle Póče se jedná se především o různé druhy poplatků souvisejících se studiem, tržby za ubytování a stravování poskytované Správou kolejí a menz Masarykovy univerzity, doplňkové pronájmy či úroky z finančních prostředků na bankovních účtech.
„Další část představují tržby ze smluvního výzkumu, kde univerzita spolupracuje s partnery z veřejného i soukromého sektoru,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat
Zásadní vliv na vzdělávání
Z fakult se na výnosech nejvíce podílí především lékařská fakulta, která má podle kvestora vysoký podíl studentů takzvaných samoplátců, kteří hradí povinné poplatky za studium v cizím jazyce. „Ze středisek je to pak logicky, z hlediska definice vedlejší činnosti v rámci hospodaření univerzity, Správa kolejí a menz Masarykovy univerzity s tržbami za prodej ubytovacích a stravovacích služeb především studentům a zaměstnancům univerzity,“ upřesnil.
Vedlejší činnost je podle Póče samozřejmě pro univerzitu důležitá, ale propisuje se především do hospodaření některých středisek univerzity. Doplnil, že logicky je stěžejní například pro Správu kolejí a menz Masarykovy univerzity. Zásadní vliv má podle něj pro některé aktivity v oblasti vzdělávání, například pro zajištění některých studijních programů, typicky na lékařské fakultě.
Otázka přímé podpory
Zvýšené příjmy z úroků na bankovních účtech v posledních letech pak přispívají k navýšení finančních rezerv univerzity pro financování strategických a rozvojových aktivit.
Póč ale jmenoval i jiný aspekt celé věci. Pro vysokoškolský sektor v Česku je podle něj klíčovým problematickým prvkem míra přímé institucionální podpory pro oblast vzdělávání či vědy a výzkumu. Na Masarykově univerzitě tvoří v posledních dvou letech, tedy 2024 a 2025, přímé institucionální podpory ze strany státu, podle něj pouze kolem 40 procent rozpočtu, tedy přibližně 60 procent rozpočtu univerzita získává z dalších zdrojů.
Motivační prostředky
„Analýzy posledních let ukazují, že špičková univerzitní pracoviště v EU jsou přesně v opačné situaci, kdy standardní míra institucionální podpory, což znamená minimální možnost strategického střednědobého plánování aktivit vysoké školy, je kolem 70 procent,“ upozornil Póč.
Póč také zdůraznil, že je klíčové, aby se na národní úrovni dál řešily motivační prostředky, které budou podporovat možnosti generování příjmů vysokých škol z vedlejší činnosti. Jmenovat je podle něj možné podporu prostředí pro realizaci smluvního výzkumu, který by soukromý i veřejný sektor u vysokých škol, respektive u výzkumných organizací poptávaly.
Poradenství a nájemné
Právě smluvní výzkum je jednou z oblastí, které nejvíce vynášejí Univerzitě Palackého v Olomouci. Dále je to podle mluvčího Egona Havrlanta také poradenství, příjmy z nájemného a služeb, tržby za ubytování, stravování a prodej výrobků či zboží. „Univerzita se účastní tendrů na poskytování odborných služeb, jako je například archeologický průzkum a průzkumy pro národní parky,“ dodal mluvčí.
V loňském roce podle něj získala Univerzita Palackého z vedlejší hospodářské činnosti celkem 132 milionů korun, v roce 2023 celkem 109 milionů korun a v roce 2022 celkem 133 milionů korun.
„Největší podíl má Správa kolejí a menz univerzity, která se v rámci své doplňkové činnosti podílí na těchto výnosech pro univerzitu zhruba z jedné třetiny. Dále je to právě v oblasti smluvního výzkumu Přírodovědecká fakulta a Vědeckotechnický park, o jejichž odbornost a služby je největší zájem. V řádech milionů korun přispívají ale i další fakulty a součásti univerzity,“ konstatoval Havrlant.
Ovlivní to i ministerstvo
Z celkového obratu univerzity představuje podle něj doplňková činnost zhruba 2,5 procenta. K ekonomické stabilitě univerzity tedy přispívá, ale není pro ni klíčová. „U některých součástí ovšem může být zásadní pro tvorbu investičního fondu, jako je tomu třeba právě u kolejí a menz,“ dodal.
I když se podle Havrlanta jedná pouze o doplňkový zdroj financování, tak například tržby z transferu znalostí vstupují do výpočtů rozdělení prostředků z ministerstva školství na veřejné vysoké školy, jsou proto významné nejen jako přímý zdroj příjmů univerzity, ale pozitivně ovlivňují také financování ze strany státu.
A plánuje škola rozšiřovat vedlejší činnost? Podle mluvčího ano, možnosti vidí zejména v oblasti inovací a transferu znalostí, z velké části transferu technologií do podnikatelského sektoru.
