Akademie věd se postavila ostře proti záměru ministerstva životního prostředí, podle kterého by Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) byl jedinou autoritou na vyhodnocování a interpretaci hydrometeorogických dat pro veřejnou správu. Počítá s tím návrh zákona o hydrometeorologické službě. Ten také stanoví, že právě ústav by směl vydávat jako jediný výstrahy před nebezpečnými jevy jako jsou například bouřky nebo náledí. Podle vědců je ale návrh nekoncepční a problematický. Vyplývá to ze znění nesouhlasných stanovisek akademie zanesených v meziresortním připomínkovém řízení.
„Zásadně nesouhlasíme s návrhem ustavit Český hydrometeorologický ústav jako jedinou instituci, která by měla být v České republice oprávněná výlučně zabezpečovat a interpretovat pro veřejnou správu hydrometeorologické produkty, a se sankcionováním kompetentních odborných a výzkumných subjektů, které by mohly veřejné správě nabídnout aktuálnější a lepší hydrometeorologické produkty,” konstatuje akademie ve svých připomínkách.
Při vyhlašování výstrah a zpracovávání hydrometeorologických dat v současné době funguje v Česku volná soutěž kvalifikovaných pracovišť, tu by ale nový zákon ohrozil. Výstrahy přitom nevyužívá jen veřejná správa, ale například i pojišťovny, které kvůli předcházení velkým škodám varují své klienty.
Návrh zákona z dílny resortu vedeného Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) přitom uvádí, že za vydání výstrahy mimo ústav bude hrozit pokuta až do 100 tisíc korun. A to bez ohledu na to, jestli bude výstraha pravdivá, nebo nepravdivá.
„Akademie namítá nekoncepčnost předloženého návrhu zákona a upozorňuje, že tento návrh v předloženém znění omezuje až znemožňuje působení v České republice jak mezinárodních meteorologických subjektů, mj. evropské agentury Copernicus, mezinárodních meteorologických firem jako je Meteologica, tak i kompetentních národních organizací,” uvádí vědci.
Zmiňují přitom zejména příslušné ústavy akademie věd, ale i univerzity, resortní ústavy nebo soukromé výzkumné a vývojové společnosti, jejichž výstražné systémy průběžně monitorují nepříznivé a problematické hydrometeorologické jevy a varují veřejnou správu i veřejnost před nebezpečnými jevy.
V této souvislosti akademie upozornila zejména na to, že její vlastní pracoviště mohou mít problém při zajištění konkrétních úkolů Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky a Národního akčního plánu adaptace.
„Jako zástupce akademické obce se akademie věd důrazně ohrazuje proti omezování odborné a výzkumné činnosti kompetentních odborných a výzkumných subjektů a jejich možnému sankcionování za podávání a zveřejňování odborných informací a výsledků jejich odborné a výzkumné činnosti,” shrnuje akademie své argumenty proti návrhu.
Podle vědců by tak měl být návrh přepracován v tom smyslu, aby „kompetentní mezinárodní i tuzemské odborné a výzkumné subjekty byly oprávněné nadále poskytovat veřejné správě i veřejnosti v České republice odborné informace a upozornění týkající se klimatu a hydrometeorologických produktů a jevů týkajících se jejich odborné a výzkumné činností bez omezení a hrozby možného sankcionování”.
„Akademie dále upozorňuje, že dalším závažným problémem předloženého návrhu je i skutečnost, že poznání nemůže být založeno jen na jedné, a ještě k tomu závislé instituci a na monopolizaci poznání,” apelují autoři připomínek. Bez konkurence a nezávislé oponentury podle nich dochází jednak k ovlivňování poznatků a jejich přizpůsobování výsledku potřebám či přáním, a také k nižší výkonnosti.
S návrhem přitom nesouhlasí ani další ministerstva, například resort zemědělství v souvislosti se zvažovanými pravidly na vydávání výstrah upozorňuje, že zákon by vyřadil státní podniky Povodí z plnění jejich úkolů a omezil by tak jejich činnost.
Návrh zákona mimo jiné stanovuje státní hydrometeorologickou službu, kterou by měl vykonávat právě ústav, a zřizuje také Národní databázi hydrometeorologických údajů a produktů. Ze znění návrhu vyplývá, že ČHMÚ bude státní příspěvkovou organizací, která bude podřízená resortu životního prostředí.
V této souvislosti pak upozorňuje ministerstvo financí, že ústav by coby příspěvková organizace spadající pod ministerstvo nemohl dostávat na svůj provoz žádné jiné peníze, než právě z rozpočtu “mateřského” ministerstva, a tedy ani například národní dotace.
„Vzhledem k tomu, že v materiálu se objevuje, že ČHMÚ bude financován mimo jiné dotacemi a granty, přičemž není upřesněno, co se tím myslí, tak máme pochybnosti
o vhodnosti právní formy státní příspěvkové organizace. Dle našeho názoru by měla být zvolena jiná, flexibilnější právní forma,” uvádí mimo jiné ministerstvo financí.
To také podobně jako u dalších legislativních návrhů poslední doby odmítá na záměr uvolňovat jakékoliv další peníze ze státních rozpočtu. Ministerstvo životního prostředí navrhuje účinnost zákona od 1. ledna 2025. Zda vyhoví námitkám expertů a návrh přepracuje, zatím není jasné.
Tomáš Svoboda
