Ve známé kauze Vidkun, ve které na podzim pravomocně rozhodl Vrchní soud v Olomouci, byl podán podnět ke stížnosti pro porušení zákona. Ekonomickému deníku to potvrdilo ministerstvo spravedlnosti. Kdo stížnost podal, resort justice zatím drží v tajnosti. Podle všeho půjde o podnět ze strany bývalého policejního náměstka Karla Kadlece, který od soudu odešel s třemi a půl roky vězení.
Přestože se obžalovaní ve známé kauze Vidkun, v níž jde o údajné vynášení informací z policie, snažili dostat loni na podzim před soud nové svědky, kteří by svědčili v jejich prospěch, olomoucký Vrchní soud to zamítl a vynesl rozsudek. Soud přehodnotil svoje původní rozhodnutí a trestal výrazně tvrději. Bývalého náměstka olomoucké krajské policie Karla Kadlece, který byl původně odsouzen podmíněně, poslal na 3 a půl roku do vězení. Před časem byl podle zjištění Ekonomického deníku podán podnět ke stížnosti pro porušení zákona.
Stížnost pro porušení zákona je mimořádný opravný prostředek v trestním řízení, který směřuje proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení.
Proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen v případě, že uložený trest je ve zřejmém rozporu s účelem trestu nebo ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu či k poměrům pachatele.
Mohlo by vás zajímat
O stížnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší soud České republiky.
Stížnost pro porušení zákona je oprávněn podat pouze ministr spravedlnosti – v tomto případě Pavel Blažek (ODS). Obviněný či poškozený sám ji tedy nemůže podat.
Kterákoli fyzická či právnická osoba je však oprávněna iniciovat podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Podnět lze adresovat přímo ministru spravedlnosti nebo rovněž státnímu zastupitelství, které je bezprostředně nadřízeno státnímu zastupitelství, které bylo v původním řízení ve věci činné v posledním stupni.
Toto státní zastupitelství podnět prošetří a společně se svým vyjádřením jej předloží ministru spravedlnosti, který o podání stížnosti pro porušení zákona nebo o odložení tohoto podnětu rozhodne.
Ministr spravedlnosti podle svého uvážení stížnost pro porušení zákona podat může, ale nemusí. Odložení podnětu ministrem není rozhodnutím podle trestního řádu ani správního řádu, takže se neodůvodňuje a není proti němu přípustný žádný opravný prostředek.
Podání podnětu není vázáno žádnou lhůtou. Podání podnětu ministerstvo spravedlnosti potvrdilo.
„Podnět ke stížnosti pro porušení zákona v této věci ministerstvo spravedlnosti recentně obdrželo; k jeho obsahu a formě se však v tomto okamžiku nebudeme vyjadřovat. Podnět byl již postoupen příslušnému státnímu zastupitelství k zaujetí stanoviska, zda byl podle jeho názoru v napadené věci porušen zákon,“ uvedla Marcela Nevšímalová z tiskového odboru ministerstva.
Poté státní zastupitelství spolu se spisovým materiálem předloží stanovisko příslušnému útvaru ministerstva spravedlnosti, který věc posoudí.
„Ministr spravedlnosti pak bude moci rozhodnout o tom, zda v dané věci stížnost pro porušení zákona podá, nebo podnět odloží. Žádná zákonná lhůta v případě stížnosti pro porušení zákona neexistuje,“ dodala Marcela Nevšímalová.
Jsme nevinní, tvrdí odsouzení od začátku
Bývalého náměstka olomoucké krajské policie Karla Kadlece, který byl původně odsouzen podmíněně, poslal Vrchní soud v Olomouci na 3 a půl roku do vězení.
Podnikateli Ivanu Kyselému soud ponechal podmínku, ale výrazně zvýšil peněžitý trest a to z 346 tisíc na 1, 82 milionu korun.
Exhejtmanovi Jiřímu Rozbořilovi (SOCDEM) soud potvrdil dvouletý trest s podmíněným odkladem na 3,5 roku a peněžitý trest 182 tisíc korun.
V známé kauze Vidkun, týkající se údajných úniků informací z policejních spisů a údajného ovlivňování kauz obžalovaní vinu od začátku popírají a žádali zproštění obžaloby.
Navíc soud vyzvali k předvolání nových svědků z řad policie, kteří měli svědčit v jejich prospěch. Objevily se totiž nové informace o způsobech vyšetřování kauzy Vidkun ZDE či ZDE. Soud ale návrh na slyšení nových svědků zamítl.
Žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Miroslav Stoklásek pro policejního exnáměstka Karla Kadlece žádal od podání obžaloby pět let vězení. Přísnější trest zdůvodňoval generální prevencí i postojem obžalovaného v celé trestní kauze.
Vrchní soud Stokláskovi napodruhé částečně vyhověl. Karla Kadlece, který byl původně odsouzen podmíněně, poslal na 3 a půl roku do vězení. Soud mu taktéž potvrdil pětiletý zákaz činnosti v bezpečnostních složkách. Souběžně s nepodmíněným trestem mu snížil „peněžák“ ze 438 tisíc na 219 tisíc korun.
Očekává se, že v kauze padnou nejen dovolání, ale i návrhy na obnovu řízení kvůli nepřipuštěným svědkům z řad policie.
Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc – uznal loni v říjnu znovu vinnými bývalého náměstka olomoucké krajské policie Karla Kadlece a vlivného podnikatele Ivana Kyselého v korupční kauze Vidkun. Podle obžaloby Miroslava Stokláska z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci si měli několik měsíců v roce 2015 sdělovat informace z trestních spisů a využívat je k posílení svého vlivu. Odsouzen byl i bývalý olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD – SOCDEM), který podle obžaloby získával v jedné z kauz informace z trestního řízení a Kadlecovi za to měl nabídnout úplatek. Prvoinstančně byli všichni tři odsouzeni k podmíněným trestům, ale do případu po odvolání zasáhl Vrchní soud v Olomouci. Z dikce jeho rozhodnutí vyplynulo, že odvolací soud nalézací soud nabádal vyslyšet více text obžaloby.
Podle dikce prvoinstančního rozsudku měl bývalý policejní náměstek Kadlec nejméně od února do srpna 2015 poskytovat informace podnikateli Kyselému a v jednom případě i tehdejšímu hejtmanovi Rozbořilovi.
Sdělovat měl nejen informace z trestních řízeních, ale i o důkazní situaci a plánovaných rozhodnutích ve věci, uvedl soudce Martin Lýsek.
Chtěl se tím podle soudu vlivnému podnikateli odvděčit za své setrvání ve funkci a posílit tak svůj vliv u policie.
„Věděl přitom, že obžalovaný Kyselý může tyto informace sdělit jiným osobám a zmařit tak trestní řízení,“ řekl dnes soudce Lýsek.
Podnikatel podle rozsudku tyto informace využíval k posílení svého vlivu v podnikatelsko-politickém prostředí.
Bývalý hejtman Rozbořil podle rozsudku nabídl Kadlecovi 13. srpna 2015 úplatek za informace v případu stavby jezdeckého areálu v Lazcích, který byl prověřován kvůli možnému dotačnímu podvodu.
Trojice obžalovaných vinu po celou dobu procesu odmítá.
Ivan Kyselý popírá, že by někoho instruoval a pravidelně zjišťoval informace, sdělené informace podle něj žádné vyšetřování zmařit nemohlo.
Karel Kadlec namítal, že styky s podnikatelem byly jeho operativní činností, kdy se snažil naopak informace získávat, což odmítl jak krajský, tak Vrchní soud. Soud ale uvedl, že o operativní činnost nešlo a Kadlec porušil povinnost mlčenlivosti policisty.
Vinu odmítl i bývalý hejtman Jiří Rozbořil, styky s Kadlecem označil za kriminalizaci „tlachání v hospodě u piva“.
Kauza Vidkun je postavena důkazně především na odposleších. Předsedkyně senátu vrchního soudu Martina Kouřilová při čtení rozsudku opakovaně uvedla, že všechny odposlechy byly provedeny zákonně, vyvrátila námitky všech obžalovaných.
Policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) na nich monitorovali několik desítek hlavních aktérů případu v olomouckých kavárnách a restauracích, ale i z kuřárny olomouckého pracoviště GIBS a Kadlecovy kanceláře v budově krajského policejního ředitelství.
Právě tam podle žalobců obžalovaní diskutovali o věcech z trestních řízení a předávali si informace či pokyny. Obžalovaní přitom soudu prokazovali, že se bavili o mediálně známých záležitostech, jenže soud nepřesvědčili.
Další podrobnosti o kauze Vidkun si lze přečíst ZDE.
