Pražská úklidová společnost v posledních čtyřech letech získala dělením zakázek u Vojenských lesů a statků sedmdesát podlimitních kontraktů. Státní podnik kvůli tomu už propustil dva zaměstnance a jejich nadřízeného stihl finanční postih. Účelovým dělením zakázek se zabývá Úřad na ochranu hospodářské soutěže a možná dojde i na policii. Vojenským lesům hrozí sankce až 600 tisíc korun.
Jak u státních společností roste počet veřejných zakázek, roste i snaha některých zadavatelů vyhnout se zákonným povinnostem souvisejících s jejich zadáváním dle litery zákona. Hledají se proto skuliny pro to, jak na základě smlouvy se státem získat co nejvíc, ale přitom nečelit jasně daným tvrdým výběrovým kritériím. To je i případ zakázek na úklidové služby na Vojenských lesích a statcích (VLS). Podle informací z vnitřního systému státního podniku, získávala po několik let zakázky u VLS malého rozsahu jak na běžícím pásu pražská společnost s ručením omezeným Úklid 24. Přišla si tak na víc jak 5 a půl miliónu korun.
Na dělení zakázek přišly VLS samy vloni v únoru, shodou okolností před plánovanou kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu. Z údajů, které má Ekonomický deník k dispozici vyplývá, že úředníci museli být k rozhodování o podlimitních zakázkách pravděpodobně nějak motivováni, protože takový počet schválených zakázek v jednom dni rozhodně nebývá obvyklý. V jeden červnový den roku 2017 nebyl problém pro úředníky VLS projednat 19 zakázek malého rozsahu. Šlo například o „nadstandardní“ úklidy v objektech ministerstva obrany nebo armády, mytí oken, čistění žaluzií nebo koberců. Za červen 2017 tak společnost Úklid 24 uzavřela s VLS zakázky za více jak 3 milióny korun s DPH.
Foto: Ekonomický deník
Podobným jednáním se zadavatelé, či většinou spíše jejich například finančně motivovaní úředníci, snaží dosáhnout toho, aby z jedné nadlimitní veřejné zakázky jejich rozdělením vzniklo několik menších veřejných zakázek. Jejich souhrnná hodnota pak odpovídá zakázce velkého rozsahu. Aby byl kontrakt bez obtíží přiklepnut tomu „správnému“ klientovi, bývá proto veřejná zakázka zadávána v jiném, mírnějším režimu, než by správně být měla, a tedy v rozporu s paragrafem 18 zákona o veřejných zakázkách. Ten stanoví obecné výjimky z působnosti zákona a zadavatel tak není povinen zadávat podle tohoto zákona podlimitní veřejné zakázky.
V takových případech pak soudy nebo antimonopolní úřad při zjišťování, jestli je konkrétní plnění ve prospěch zadavatele jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, musí přezkoumat věcný charakter takového plnění. V případech, kdy zadavatel poptává plnění svým charakterem totožné nebo obdobné, a zejména v případech, kdy je plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění, musí být takovýto kontrakt zadán jako jediná veřejná zakázka dle zákona o veřejných zakázkách. Tu je samozřejmě možné rozdělit, ale pouze v intencích zákona, což se v případě zakázek na VLS se společností Úklid 24 nestalo.
Jak obejít ředitele
„Úřad pro ochranu hospodářské soutěže provádí v současné době šetření týkající se smluv zadavatele Vojenské lesy a statky na úklidové a čistící práce. Věc je nyní ve fázi zjišťování a shromažďování podkladů o postupu zadavatele, nemůžeme tedy sdělovat konkrétní informace. Ve věci nebylo dosud zahájeno žádné správní řízení,“ zareagoval na zjištění Ekonomického deníku mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda.
Zakázky s firmou Úklid 24 schvaloval ředitel divize ostrahy a služeb VLS někdejší zástupce ředitele Společného operačního centra ministerstva obrany – generál Jaroslav Kankia a úředník VLS Ota Netrval. Zakázky za VLS objednával Vlastimil Choleva.
„Se zmiňovanou firmou bylo v období posledních čtyř let uzavřeno cca sedm desítek kontraktů v souhrnné částce za 5, 634 tisíc korun. Způsobem jejich realizace došlo k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, což primárně odhalilo vnitřní kontrolní oddělení státního podniku a případ byl následně řešen, a to z naší iniciativy, Úřadem na ochranu hospodářské soutěže,“ potvrdil poznatky Ekonomického deníku mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona. Z pochybení byly podle něj vyvozeny personální důsledky, kdy byli dva přímo zodpovědní pracovníci propuštěni a jejich nadřízenému bylo sníženo finanční ohodnocení. „O personálním propojení dané firmy s VLS nám není nic známo, státní podnik nedisponuje takovýmito informacemi,“ uzavřel Jan Sotona. Vojenským lesům přitom hrozí za takto uzavřené kontrakty dle jejich vlastní analýzy sankce až 600 tisíc korun. Pochybení totiž už není možné napravit, všechny zakázky totiž byly realizovány a zaplaceny. Podobným minelám by měl do budoucna zabránit nový software na podporu, který VLS postupně zavádí.
Smlouvy firmy Úklid 24 s vojenskými lesy nelze nalézt na Hlídači smluv, kde jsou uveřejňovány zakázky státních institucí. Hlídač smluv zato eviduje čtyři jiné kontrakty. Největším je zakázka uzavřená s radnicí Prahy 6, respektive její servisní společností SNEO, na úklid nemovitostí za 1, 6 miliónu korun. Následuje smlouva se SNEO za nájem části parcely na Praze 6 za 217 tisíc korun, údržbu komunikační zeleně na Praze 6 za 122 tisíc, uzavřená s pražskou Technickou správou komunikací, a další smlouva se SNEO na úklid chodníků za 60 tisíc.
Nejsme povinni s vámi mluvit
Ekonomický deník proto poslal společnosti Úklid 24 několik otázek. Vyjma celkové ceny a věcí plnění mimo jiné, kolik má firma zaměstnanců, jakým způsobem byly zakázky vysoutěženy, s kým byla firma ve VLS v kontaktu a zda nepojí majitele společnosti s úředníky VLS nějaké přátelské, profesní či rodinné vazby. Společnost na otázky ale nezareagovala.
Podle účetní závěrky za rok 2017, kdy Úklid 24 uzavřela nejvíce kontraktů s VLS, firma zaměstnávala 27 lidí, na jejichž práci vynaložila 2, 3 milióny korun. Za toto zdaňovací období pak společnost skončila v zisku 2 milióny 691 tisíc korun, v předchozím roce (2016 – pozn. red.) částka zisku představovala 76 tisíc korun. Výnosy z běžné činnosti za rok 2018 přesahovaly 9 miliónů korun.
Ekonomický deník proto kontaktoval přímo majitele společnosti Úklid 24 Luboše Vávru, který je mimo jiné aktivním golfistou a na webu lze nalézt jeho profil trenéra golfu na hřišti v pražských Hodkovičkách.
Repro: facebookový profil Luboše Vávry
„My jsme povinni vám něco takového zodpovídávat? Já myslím, že ne. Já to na starost nemám, to mají na starost kolegové, a pokud to uznají, tak se vám vyjádří. Já vás vůbec neznám, nezlobte se na mně, obraťte se na někoho jiného,“ zareagoval na pokus o telefonní kontakt jediný majitel Úklid 24 Luboš Vávra a zavěsil telefon. Žádná reakce emailem už ale bohužel nepřišla.
Obchodní případ na vojenských lesích se může ze správní roviny, tj. projednávání na antimonopolním úřadu, přenést ale také do roviny trestní. Zadavatel by totiž měl mít reálnou představu o hodnotě plnění takové zakázky, měl by oslovit více uchazečů, lépe zpracovat údaje z minulosti. Ale také zkoumat výši poskytovaných služeb a jejich reálné plnění. V takovém případě by pak vstoupily do hry dva paragrafy trestního zákoníku. A to buďto porušení povinnosti při správě cizího majetku: „Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti,“ praví trestní zákoník. Nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti: „Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti,“ stojí dále v trestním zákoníku. Policie by pak zkoumala motivaci úředníků vojenských lesů, kteří byli v jeden den schopni uzavřít 19 smluv na úklidové zakázky. Což, jak nasvědčují zajištěné poznatky, nebyla podle všeho pouhá nechtěná náhoda.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil v půlce ledna výsledky kontroly ve Vojenských lesích a statcích. V letech 2015 až 2017 hospodařily se svěřeným majetkem v hodnotě 8,5 miliardy korun až na několik případů bez větších problémů. Neúměrně vysoké byly podle úřadu náklady 7,3 milionu korun za postavení domu pro ředitele divize a podnik zbytečně chyboval i v pronájmu majetku. „K zjištěným dílčím nedostatkům byla ještě v průběhu kontroly NKÚ, či na základě jejích závěrů přijata adekvátní nápravná opatření,“ stojí na webu státního podniku.
O výstavbě objektu pro ubytování ředitele divize Karlovy Vary bylo rozhodnuto tehdejším vedením v září 2012, tedy prý před předmětným obdobím kontroly mezi roky 2015 až 2017, a stavba byla dokončena v roce 2015. Tehdejší nové vedení vojenských lesů v čele s ředitelem Josefem Vojáčkem následně rozhodlo o tom, že objekt bude nabídnut ke komerčnímu nájmu prostřednictvím veřejného výběrového řízení, což se také v září roku 2015 stalo.
Jan Hrbáček
