Na seznamu evropských firem závislých na čínském trhu jsou nejsilněji zastoupeny společnosti ze Spojeného království, Francie, Německa, Španělska, Nizozemska a skandinávských zemí, uvedl to Polský hospodářský institut. Podle odborníků by rozvod mezi Čínou a Západem byl pro společnosti velmi obtížný a nákladný. Investice evropských společností v Číně vzrostly v prvním pololetí roku 2022 o 15 procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2021.
Odborníci Polského hospodářského institutu (PIE) poukázali na to, že ruská invaze na Ukrajinu, eskalující politické soupeření a drakonická pandemická omezení v Číně činí investice západních společností v ČLR stále rizikovějšími.
Odvolávají se na výsledky průzkumu, který provedla Evropská obchodní komora v Číně v dubnu 2022 a který ukázal, že 23 procent evropských společností – nejvíce za posledních 10 let – zvažuje odchod z čínského trhu.
Podle PIE by „rozvod mezi Čínou a Západem byl pro tyto společnosti obtížný a nákladný“.
Experti s odkazem na údaje Bank of America upozornili, že na čínském trhu je kótováno 303 společností s celkovou kapitalizací 19 bilionů USD, které generují alespoň 5 procent svých příjmů.
Poukázali také na to, že investice evropských společností v Číně vzrostly v prvním pololetí roku 2022 o 15 procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2021.
I když ve druhém čtvrtletí roku 2022 mírně zpomalily, nic nenasvědčuje tomu, že by v dohledné době došlo k odlivu západních společností z čínského trhu.
„Čínský trh je pro mnoho společností velmi důležitý a soupeření světových velmocí na tom nic nemění,“ konststoval Polský hospodářský institut.
Odborníci na PIE připomněli, že Čína je druhou největší světovou ekonomikou s obrovským trhem a 700milionovou střední třídou (o něco méně, než je celkový počet obyvatel USA a EU).
Podle PIE jsou v Evropě v seznamu společností závislých na čínském trhu nejsilněji zastoupeny společnosti ze Spojeného království, Francie, Německa, Španělska, Nizozemska a skandinávských zemí.
„Mezi podniky s nejvyšší expozicí je mnoho německých společností zastupujících automobilový průmysl, což se projevuje zejména v závislosti na místních dodavatelích,“ uvedl institut.
Na čínském trhu je závislá i řada amerických společností.
„Šestnáct společností z indexu S&P 500 generuje nejméně 25 procent svých příjmů na čínském trhu (průměr je 5 procent),“ upozornili analytici PIE.
Podobné je to v Japonsku. Tam pochází z Čínské lidové republiky 17 procent zahraničních příjmů.
Jak již bylo uvedeno, vzhledem ke své závislosti na čínském trhu se jen málo společností rozhodlo z něj odejít.
„Stále více nadnárodních korporací experimentuje s měkčími řešeními v podobě lokalizačních strategií, které spočívají v oddělení čínské entity nebo její části, např. IT, datové infrastruktury, od jejich globálního ekosystému a poskytnutí jí větší autonomie,“ podotýkají ekonomičtí analytici.
Mezi tato řešení patří také lokalizace řídících pracovníků nebo tzv. onshoring (hledání subdodavatelů ve vlastní zemi) částí dodavatelských řetězců.
„Ačkoli to lze interpretovat jako určitý druh oddělení (unbundlingu), neznamená to opuštění čínského trhu a snížení závislosti na příjmech,“ dodal Polský hospodářský institut.
(nik)
