Francouzští poslanci vyslovili nedůvěru vládě centristického premiéra Françoise Bayroua, který v úterý podá demisi. Bayrou ve funkci vydržel necelých devět měsíců. Opozice nesouhlasila s premiérovým úsporným plánem za zhruba 44 miliard eur, tedy přes bilion korun, který počítal mimo jiné se snížením počtu svátků a zmrazením růstu výdajů.
Proti vládě se vyslovilo 364 poslanců, zatímco 194 bylo pro pokračování stávajícího menšinového kabinetu. Prezident Emmanuel Macron se už v předstihu začal scházet s politiky a hledat Bayrouova nástupce. Jeho jméno by mohl oznámit už v úterý, píší francouzská média.
„Cirkus skončil. Odevzdejte klíče. Francouzi mají dost,“ dal ve francouzské televizi jednoznačně najevo úmysl poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) jeho místopředseda Sébastien Chenu. Podobně jasně se vyjádřili i zástupci krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI), kteří stejně jako RN vyzývají k novým volbám či přímo rezignaci prezidenta Macrona.
Hledá se třetí premiér
Tyto varianty však podle médií nejsou pravděpodobné a Macron se nejspíš rozhodne vybrat dalšího premiéra, už třetího od předčasných voleb. V nich loni posílily krajní strany a prezident se musí opírat o menšinové vlády. Za favority jsou považováni ministr obrany Sébastien Lecornu, ministr spravedlnosti Gérald Darmanin a ministr vnitra Bruno Retailleau.
Nejaktivněji působil podle francouzského tisku v posledních dnech Lecornu, rozhodnuto však ještě není. Macron se chystá jednat rychle, oznámit své plány by měl ještě tento týden, možná už v úterý, napsala s odvoláním na své zdroje agentura AFP.
Mohlo by vás zajímat
Web Politico poznamenal, že prezident chce mít nového premiéra před celonárodní stávkou plánovanou na čtvrtek 18. září, u níž se očekává větší dopad než u protestů svolaných po internetu na tuto středu.
Francie nezvládá kritéria měnové unie
Rostoucí francouzský veřejný dluh i kvůli mimořádným výdajům z doby covidu loni přesáhl 114 procent hrubého domácího produktu (HDP). Pravidla evropské měnové unie ale povolují nejvýš 60 procent. Rozpočtový deficit se navíc loni nepodařilo zkrotit a dosáhl 5,8 procenta HDP místo maximálně povolených tří procent.
Bayrou navrhl úsporný plán za asi 44 miliard eur (1,1 bilionu Kč), který počítá mimo jiné se snížením počtu svátků a zmrazením růstu výdajů. Opatření jsou však velmi nepopulární. Sám Bayrou byl vůbec nejméně oblíbeným předsedou vlády od roku 1958. Podle posledních průzkumů měl důvěru jen 12 procent Francouzů.
Někteří ekonomové či levicoví politici se shodují, že místo rozpočtových škrtů bude příští vláda muset zvýšit daně, což však může být problém pro pravicovou část poslanců.
