Čerstvě zvolený předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) definuje priority: dodržování závazků NATO a masivní podpora českého obranného průmyslu, aby firmy nebyly jen přeprodejci zahraniční techniky. Flek v rozhovoru s Ekonomickým deníkem upozorňuje, že financování obrany musí respektovat rostoucí požadavky Aliance, které v budoucnu přesáhnou dvě procenta HDP. Varuje také před riziky spojenými s případnou úpravou už nasmlouvaných akvizic.
Jaká máte jako nový předseda výboru pro obranu klíčová témata?
V hnutí STAN tvoříme vlastní programové prohlášení v rámci našeho odborného týmu pro obranu. Chceme do něj přidat věci, které nám ve vládním prohlášení nastupující koalice chybí. Například závazek vůči NATO na financování obrany. Ve vládním prohlášení ho popisují jen obecně: maximálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Jenže alianční závazky požadují do roku 2030 už tři procenta a v roce 2035 dokonce pět procent HDP. V takovém případě obecná vyjádření neobstojí, musíme být konkrétní a čitelní.
Jste předseda výboru a představitel opozice, jak budete chtít přesvědčit vládní koalici, aby respektovala požadavky NATO?
To bude velmi zásadní. Má to širší kontext. Větší investice do obrany posílí bezpečnost České republiky i našich partnerů. Investice do obrany jsou zároveň motorem rozvíjející se ekonomiky a užší spolupráce se zahraničím. Úplně zásadní pak bude také podpora českých firem. Nemůžeme je dusit tady u nás na menším českém trhu, musíme jim pomoci expandovat i za hranice.
Musíme tlačit na to, aby nedocházelo pouze k přeprodeji techniky. To znamená, že česká firma něco v zahraničí koupí, něco k tomu namontuje a tvrdí, že to je česká spolupráce. U našich firem musíme podpořit inovace a vývoj, aby měly partnerům v zahraničí co nabídnout.
Přidejte si Ekonomický deník do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy.
Je jasné, že budeme muset nakupovat ve větším měřítku. Musíme podporovat nákupy jednotných systémů, abychom byli kompatibilní s NATO. Dále musíme podporovat logistiku a držet se Capability Targets (CT). Tyto alianční závazky jasně říkají, co bychom měli dělat, a to je budovat těžkou mechanizovanou brigádu. CT zahrnují dvě kategorie: kvalitativní, které určují požadované vlastnosti vojenských schopností, a kvantitativní, které vyjadřují počet konkrétních jednotek nebo zbraňových systémů. To je naprosto zásadní, a těchto hodnot se musíme držet. Nesmíme zapomenout ani na konkurenceschopnost armády na trhu práce, které dosáhneme postupným navyšováním platů.
Finance, audit a sankční rizika
Nastupující vládní koalice má právě navýšení platů v bezpečnostních složkách ve svých prioritách. Otázkou je, kde na to vzít. Vy to víte?
Ano, mají to v programovém prohlášení. Tváří se to jako klíčový bod. Musíme si počkat na vyjádření nového ministra obrany, jak konkrétně chce tyto platy zajistit. Pak s tím budeme pracovat a konkrétně reagovat. Dávat maximálně 2 % HDP na obranu podle mě prostě stačit nebude. Vše, co mají v programovém prohlášení, bude stát víc.
Koalice už ohlásila přezkoumání armádních zakázek. Je to podle vás správný krok?
Nastupující vláda má samozřejmě právo přezkoumávat armádní zakázky. V tom jim bránit nebudeme. Mrzelo by mě a nebylo by to dobré, pokud by se pokoušeli přehodnocovat už nasmlouvané či předplacené nákupy. Pokud jsou akvizice v pořádku, určitě by je přehodnocovat neměli. V programovém prohlášení je zmíněna úprava zálohových plateb. U nákupu stíhaček F-35 a bojových vozidel pěchoty CV90 by to představovalo problém.
Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček už se nechal slyšet, že v zakázce na stíhačky se bude pokračovat, ale že je ve hře upravování zálohy. To za mě není dobře, protože máme nastaveno dodání techniky v určitých termínech za určité platby záloh a to je rozpočítáno do sedmi let. Pak by hrozilo, že může dojít k zpoždění dodávek nebo k sankcím. Smlouva s Lockheed Martin prostě platí.
Mohlo by vás zajímat
Jaké zbraně bychom teď měli nakupovat? Systém akvizic byl za Jany Černochové nastavený jinak, než za Lubomíra Metnara. Stát, respektive armáda, musí mít nějaké priority, sledovat běh doby, rizika, trendy…
Musíme udržet financování obrany podle aliančních závazků, a tím pádem také nakupování akvizic podle nich. Capability Targets jasně říkají, co bychom měli dělat, a to je budovat těžkou mechanizovanou brigádu. Určitě musíme investovat do letectva a do logistiky. Logistika bude zásadní, protože jsme tranzitní země.
Už i prezident Petr Pavel zapochyboval o možnosti tyto zásadní body z vládního prohlášení reálně ufinacovat…
Oni to mají podle mě relativně dobře spočítané tak, že teď budou dvě procenta stačit. Ale s postupným navyšováním výdajů o 0,2 % až do roku 2030 už to nevychází. Budou muset řešit, aby platby za F-35, rozpočítané do sedmi let, neohrozily jiné akvizice. Podfinancování by mohlo ohrozit uzavírání dalších smluv na modernizaci techniky v armádě. A nezapomínejte, že budou mít i další velké výdaje. Zasáhnou do důchodové reformy a budou chtít snížit platby sociálního pojištění živnostníkům. Tvrdí, že na obranu dají maximálně dvě procenta, a peníze rozdělují mezi lidi líbivě. Jenže právě v obraně pak mohou finance chybět.
Lubomír Metnar takové finanční možnosti jako Jana Černochová neměl. Přisypání peněz do obrany hodně pomohla ruská invaze na Ukrajinu…
Ano, válka na Ukrajině, která začala na začátku mandátu nyní končící vlády, způsobila, že se obrana stala jednou z priorit. Rozpočet se začal navyšovat, a tím pádem mohla Jana Černochová více modernizovat.
Ale přitom je pod palbou kritiky nejen z hnutí ANO, ale i od některých vojáků, že utrácí peníze tu zbytečně, tu neefektivně. Souhlasíte?
To je hodně těžká otázka. Myslím, že všechny věci, které se pořídily, pořizují, včetně F-35, byly potřeba. Vládu bych za toto neodsuzoval. Jsme v situaci, kdy armáda byla zastaralá a dluh vůči ní činí 700 miliard. Modernizovat se prostě muselo. Jak se ty smlouvy uzavíraly, za jaké částky a jestli bude všechno v pořádku, to nedokážu posoudit. Smlouvy jsem do detailů neviděl.
Předpokládám, že se jako nový předseda výboru o to budete zajímat…
Ano, a doufám, že vše bylo uzavřeno v pořádku. Budu bedlivě sledovat slibovaný audit od nové vládní koalice. Velice mě zajímá, s čím přijdou. Výbor to bude chtít určitě vidět.
A co protivzdušná obrana, drony?
Válka na Ukrajině jasně ukazuje, jak důležitá je protivzdušná obrana. Ale armáda má nastavené priority a zaznívají argumenty, že nákup nové protivzdušné obrany v obřím objemu je v tuto chvíli neufinancovatelný. Některé drony se sice pořizovaly, ale dronová koncepce za mě není ideální. Měla by se přepracovat a dopracovat.
Ukrajina ukazuje, že válka je vesměs jen o dronech. Potřebujeme drony, které dokáží rychle zaútočit, jsou co nejlevnější a nejsou blokovatelné či zachytitelné. Budoucnost je hlavně o dronové válce a efektivní protivzdušné obraně. Je důležité bavit se o tom, jestli nepodpoříme společnou evropskou protivzdušnou obranu. To by nebylo o budování jednotné evropské armády, ale o koncepční a sjednocené ochraně nebe Evropy.
Je před námi strašně moc výzev. Doufám, že budeme jako politici pracovat pro stát a budeme umět spolu mluvit. Doufám, že se shodneme na investicích do vývoje, výzkumu, nákupů společných akvizic, cvičení na našem území a smysluplném a efektivním zapojení české armády do obrany Evropy.
