Aktuální politické spory o nastavení valorizace důchodů se promítají i do vládních úvah o reformě sociální péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce totiž mimo jiné ukotvit automatickou valorizaci i pro příspěvky na péči a maximálních úhrad za sociální služby. A ve svém návrhu novely zákona o sociálních službách počítá s tím, že by toto schéma bylo přímo navázáno na valorizaci důchodů. Právě tento záměr ale některá další ministerstva nebo instituce odmítají. Vyplývá to z výsledků meziresortního připomínkového řízení, které Ekonomický deník prostudoval.
Například ministerstvo pro místní rozvoj automatickou valorizaci příspěvků na péči vítá, nelíbí se mu ale právě její provázání s důchodovým systémem. Odkazuje přitom mimo jiné na současnou bitvu vlády s opozicí o zmírnění valorizace důchodů. Podle resortu vedeného šéfem Pirátů Ivanem Bartošem by tak měl být valorizační mechanismus pro sociální příspěvky zakotvený přímo v zákoně o sociálních službách, tedy bez odkazu na zákon o důchodovém pojištění.
„Je možné, že v budoucnu dojde ke změně valorizačního mechanismu důchodů (zaznamenali jsme na toto téma mediální diskuse) a není zřejmé, zda případný nový mechanismus bude vyhovovat potřebám sociálních služeb, případně zda bude vůbec na tuto oblast aplikovatelný,” konstatuje ministerstvo ve svých připomínkách.
Na automatickém zvyšování příspěvků se resorty neshodnou.
A kritický je také úřad vlády, i když z jiného důvodu. Zástupci Strakovy akademie totiž podobně jako ministerstvo financí upozorňují, že navrhovaná valorizace příspěvku na péči přinese neúměrné zásahy do veřejných rozpočtů.
„Doporučujeme proto důkladnou diskuzi o zvoleném modelu navyšování příspěvku na péči s ekonomickými resorty vlády, případně jeho korekci, včetně případného zahrnutí úvah o alternativních modelech zvažovaných řešení,” uvádí úřad vlády a zmiňuje přitom například vazbu na životní minimum nebo reflexi vývoje mzdové úrovně.
Naopak navrhované nastavení valorizačního schématu maximálních úhrad za sociální služby úřad podle svých slov vítá. I v tomto případě má ale připomínky.
„Jsme toho názoru, že problematika systému hrazení sociálních služeb by zasloužila komplexnější a důslednější úpravu zahrnující deregulaci v oblastech, kde není nezbytná, a která mimo jiné vezme v potaz již existující ochranné prvky, v případě například pobytových služeb povinný minimální zůstatek ve výši 15 procent z příjmu klienta,” uvádí úřad vlády.
Důvodová zpráva by proto podle něj měla být doplněna o informaci, zda byla navrhovaná změna spočívající v zavedení valorizačního rámce podrobena detailnímu zvážení a zda se z pohledu předkladatele jedná o finální návrh, či zda lze čekat další systémovější změny.
Kladně, ale s námitkami, se vyjádřila také kancelář veřejného ochránce práv.
„Ochránce vítá, že ministerstvo zavádí mechanismus automatické valorizace příspěvku obdobně jako u důchodů. Tento krok však neřeší problém, že současná výše příspěvku na péči je naprosto nedostatečná. Není ani jisté, zda v kalendářním roce, kdy zákon nabude účinnosti, dojde ještě k valorizaci důchodů a tím i příspěvku,” konstatuje kancelář ombudsmana.
A jedním dechem připomíná, že k nejbližší valorizaci by tak došlo až v roce 2024, což je pro osoby se zdravotním postižením nepřijatelné.
„Předesílám, že z pohledu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením se jedná o první kroky na cestě ke zlepšení situace a nastavení adekvátní finanční podpory pro lidi s postižením. Následovat by měla zásadní reforma systému a distribuce finančních prostředků od státu směrem ke koncovým příjemcům péče. Zvláštní pozornost musí stát věnovat také osobám s nejvyšší mírou podpory,” napsal ombudsman.
V podobném duchu se pak nese i připomínka zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové. Ta valorizaci rovněž přivítala, připomněla ale také zároveň, že příspěvky se v posledních letech zvyšovaly jen minimálně, zatímco inflace od roku 2019 dosáhla 25 procent.
„Proto i když mají být příspěvky do budoucna valorizovány o inflaci, budou takříkajíc startovat z příliš nízké částky, která již nyní je výrazně pod stávajícím růstem inflace,” upozorňuje zmocněnkyně.
Spor o prioritní péči
Novela si celkově klade za cíl kromě navyšování sociálních příspěvků větší důraz na poskytování ambulantní nebo domácí sociální péče namísto umisťování klientů do domovů pro seniory nebo dalších pobytových zařízení.
„Zakotvení principu subsidiarity znamená, že budou přednostně využívány ambulantní a terénní sociální služby před službami pobytovými,” vysvětloval základní princip návrhu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Novela zákona tak podle důvodové zprávy počítá s tím, že bude v každém případě nutné zkoumat, zda je pobytové zařízení v dané situaci nutné.
Například Sdružení místních samospráv k tomu nicméně v rámci svých připomínek dodává, že upřednostňování domácí nebo ambulantní péče by se nemělo dít za každou cenu.
„Jako zástupci malých obcí, které se snaží své obyvatele do poslední chvíle udržet ve svém přirozeném prostředí chápeme směr, kterým se novela vydává, nicméně zcela postrádáme informace, zda se jedná pouze o proklamaci ideálního stavu, či se jedná o povinnost a bude třeba v rámci sociálního šetření např. u zájemců o pobytovou službu potřebný záznam a zdůvodnění, proč klient primárně nevyužívá terénní či ambulantní službu, případně jak by se mělo dále postupovat,” připomíná svaz. U upozorňuje v tomto směru také na nedostatek terénních sociálních pracovníků.
Podobně se pak vyjádřil i ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti).
„Formulace nové zásady je velmi obecná. Není z ní patrné, zda tomu tak má být vždy, a nebo zda lze situace zájemců o pobytovou službu řešit na základě jejich individuálních potřeb. Není jasné, zda a jak uplatňování zásady bude kontrolováno, případně kdo je k takové kontrole oprávněn. Také není vyjasněno, co tato zásada znamená ve vztahu k plánování rozvoje a financování sociálních služeb,” konstatoval ministr.
Na trend upřednostňování terénní a ambulantní formy před pobytovou by mělo podle něj navazovat plánování rozvoje sociálních služeb, resp. proces plánování by tomu měl předcházet na všech úrovních.
Ještě ostřejší je pak ve svých připomínkách k základnímu principu návrhu Českomoravská konfederace odborových svazů. Ta se zvýhodněním terénních a ambulantních forem poskytování sociálních služeb na úkor služeb pobytových nesouhlasí.
„V současné době není dostatečně zajištěn terén pro poskytování sociálních služeb v terénní nebo ambulantní formě. Rovněž není zřejmé, co by přednostní poskytování sociálních služeb v terénní nebo ambulantní formě znamenalo pro praxi a pro lidi, kteří potřebují pomoc. Z uvedeného není rovněž zřejmé, jakým způsobem budou zajištěny kapacity pečovatelských a asistenčních služeb,” vysvětluje konfederace.
“Připomínáme, že ne všichni klienti preferují pobyt v domácím prostředí, stále existuje široká skupina osob, která preferuje pomoc v pobytové službě, čemuž mimo jiné odpovídá i rozšiřování pobytových služeb soukromými subjekty,” dodávají odboráři.
„Od zákonné úpravy bychom očekávali rovnocennou podporu všech služeb, nikoliv zvýhodnění některých na úkor jiných,” poznamenává konfederace.
Například Svaz měst a obcí pak ostře kritizuje záměr ministerstva zavést povinnost vykonávat sociální práci na obcích s pověřeným obecním úřadem.
„Výkon sociální práce na obcích s rozšířenou působností není ze strany státu hrazen v příslušné výši. Svaz dlouhodobě upozorňuje na značné podfinancování sociální práce na obcích, ač se jedná o výkon přenesené působnosti, tedy o agendu, kterou obce vykonávají pro stát,” konstatuje svaz.
„Na obcích s pověřeným obecním úřadem je navíc velmi kritická situace, co se týče personální obsazenosti sociálních oddělení. Většinou zde působí pouze jeden sociální pracovník, který má ovšem kromě agendy sociální práce i spoustu dalších agend a musí pojmout velice širokou škálu oblastí, na kterou však nemá potřebnou kapacitu,” uvedli zástupci Svazu měst a obcí. Podle něj by tak bylo zapotřebí nejdříve dořešit nastavení adekvátního financování sociální práce na obcích: „Opětovně žádáme o otevření diskuse na toto téma se všemi zainteresovanými aktéry.”
Tomáš Svoboda
