Státy Perského zálivu hledají cesty, jak vyvážet ropu mimo Hormuzský průliv. Nové ropovody mají zajistit export i v případě, že úžinu ovládne Írán. Deník Financial Times (FT) ale upozorňuje na obří náklady a politické překážky, které realizaci odloží o celé roky.

Současný konflikt, který trvá od konce února, znovu potvrdil hodnotu saúdskoarabského ropovodu East-West. Toto 1200 kilometrů dlouhé potrubí vzniklo už v 80. letech minulého století. Tehdy jej Arabové vybudovali kvůli obavám, že íránsko-irácká „válka tankerů“ uzavře námořní cesty.

Dnes tato tepna slouží jako klíčová pojistka. Denně přepraví sedm milionů barelů ropy přímo do přístavu Janbu v Rudém moři, čímž se zcela vyhne rizikovému průlivu.

Běh na dlouhou trať

Ostatní státy v Zálivu nyní zvažují podobná řešení. Podle deníku Financial Times (FT) však budování nových cest nebude snadné. Realizace projektů spolyká obří sumy a narazí na složité politické překážky mezi jednotlivými zeměmi. Výstavba navíc potrvá roky, což pro okamžité řešení současné krize nestačí.

„Při zpětném pohledu vypadá ropovod Východ-Západ jako geniální mistrovský tah,“ řekl vysoce postavený manažer energetické společnosti v Perském zálivu. Generální ředitel saúdskoarabského státního ropného gigantu Saudi Aramco Amín Hasan Násir minulý měsíc analytikům sdělil, že tento ropovod je „hlavní trasou, kterou v současné době využíváme.“

Saúdskoarabské království, jež denně vyprodukuje 10,2 milionu barelů ropy, nyní zvažuje, jak by mohlo vyvážet více ropy ne přes vody kontrolované Íránem, ale potrubím. Jedna možnost je dále rozšířit kapacitu ropovodu Východ-Západ, druhá budovat nové trasy. Dřívější plány na výstavbu ropovodů ale v regionu opakovaně brzdily vysoké náklady a složitost projektu.

Už nejde jen o teorii

Analytička Maisoon Kafafyová z Atlantické rady potvrzuje, že se nálada v Perském zálivu zásadně změnila. „Už nejde jen o teorii, ale o tvrdou realitu,“ říká. Podle ní se nyní všichni aktéři dívají na stejnou mapu a docházejí k naprosto stejným závěrům.

„Nejodolnější variantou není jeden plynovod, ale spíše síť, soustava koridorů,“ domnívá se Kafafyová. Hned ale dodává, že právě toho by bylo nejtěžší dosáhnout.

Mohlo by vás zajímat

Nové trasy v budoucnu pravděpodobně nebudou sloužit jen ropě a plynu. Podle deníku FT se stanou součástí obchodních tras pro širokou škálu zboží. Jednou z cest je oživení ambiciózního amerického projektu IMEC. Tento obří koridor má propojit Indii přes Perský záliv s Evropou. Původní plány počítaly i s napojením na izraelský přístav Haifa.

Klíčovou otázkou zůstává, kdo bude plynovody provozovat a řídit v nich průtok. Celá síť navíc vyžaduje, aby země Perského zálivu odložily svou rivalitu a konečně spojily síly. „Dříve jsme lodní dopravu vnímali jako levnější a bezpečnější cestu. Stačilo loď přistavit, naložit a vyplout,“ vysvětluje Christopher Bush, šéf společnosti Cat Group, která dříve stavěla ropovod Východ–Západ.