Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová ve prospěch muže, který v hádce prokopl dveře auta bývalé manželky. Manželé neměli v době činu vypořádané společné jmění, auto tak nebyla cizí věc a bývalý manžel se nemohl dopustit přečinu poškozování cizí věci.

Muž v hádce s bývalou manželkou kopl do předních dveří jejího auta BMW a dveře promáčkl. Způsobená škoda činila téměř 15 tisíc korun. Ve věci bylo nakonec vedeno zkrácené přípravné řízení, v němž se muž doznal, s postupem souhlasil a škodu uhradil, uvádí se v popisu faktů případu. Jenže vůz manželce nepatřil, stále spadal do společného jmění, vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu.

Muži byla původně stanovena osmiměsíční zkušební lhůta, když státní zástupce rozhodl o podmíněném podání návrhu na potrestání. Na základě rozsudku Nejvyššího soudu musí státní zástupce v případu znovu rozhodnout.

Případ projednalo trestní kolegium Nejvyššího soudu na svém zasedání 20. dubna 2022. Kolegium z věci schválilo právní větu.

Válka Roseových

Manželé byli od února 2019 rozvedeni, ale neměli vypořádaný majetek. Jak vyplývá z popisu případu, dvojice od roku 2015 vedla „válku Roseových“. Žena od bývalého manžela ještě v době manželství převzala patnáct milionů, koupila si byt a BMW. Avšak dohoda prostřednictvím mediace nebyla úspěšná a ani soud v roce 2019 toto vypořádání neschválil.

Při podání vysvětlení přesto bývalá manželka uvedla, že je majitelkou vozu a souhlasila s trestním stíháním bývalého muže. „Ministryně spravedlnosti zmínila i řízení o návrhu podezřelého na povolení obnovy řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ, z něhož sice vyplynulo, že mělo poškozené vozidlo náležet do společného jmění manželů, a tudíž by nemohlo být věcí cizí ve smyslu § 228 odst. 1 tr. zákoníku, jakož ani posuzovaný skutek by nemohl být trestným činem, avšak obnova povolena nebyla,“ stojí dále v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu.

Právě tato okolnost vedla Marii Benešovou k podání stížnosti proti porušení zákona, uvádí se v rozsudku, který dále do detailů rozvádí, jaké kroky byly činěny při vypořádávání majetku. Manžel se s manželkou měl vyrovnat částkou 15 milionů korun, ze které měla zakoupit předmětné BMW, ale tato dohoda o vypořádání společného jmění nebyla v listopadu 2019 soudem schválena, když k rozvodu došlo v únoru.

Dohody selhaly, k vypořádání nedošlo

Samotný vůz byl koupen už v roce 2018: „Na základě těchto zjištění ministryně spravedlnosti shrnula, že předmětné vozidlo mělo být zakoupeno z finančních prostředků, které náležely do společného jmění manželů, přičemž i vozidlo samotné bylo zakoupeno před rozvodem manželství v prosinci 2018. Mediační dohoda o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství uzavřená dne 31. 7. 2015 nebyla následně schválena soudem a stále se vede řízení o vypořádání společného jmění manželů,“ uvádí se v rozsudku.

Ministryně Benešová shledala, že nedošlo k jinému způsobu vypořádání a vůz proto nelze považovat za „cizí věc“. „Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství přítomný u veřejného zasedání se zcela ztotožnil s argumenty ministryně spravedlnosti uvedenými v podané stížnosti pro porušení zákona a připojil se i k jejímu návrhu na způsob rozhodnutí Nejvyššího soudu,“ stojí dále v rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého se policie i státní zástupce dopustili chyby, když nezjistili, komu majetek patří.

Mohlo by vás zajímat

„Podstatou stížnosti pro porušení zákona je vznesena otázka, zda věc, do níž obviněný kopl, tj. předmětný automobil, pro něj byla v dané situaci cizí věcí, což je jeden ze základních znaků skutkové podstaty přečinu podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustí ten, kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Musí se tedy vždy jednat o cizí věc. Tento znak není naplněn, pokud by se jednalo o věc vlastní, nebo která, byť zčásti, náleží pachateli, jenž ji má ve spoluvlastnictví,“ konstatuje v rozsudku Nejvyšší soud.

Co je cizí věc?

Cizí věcí se podle Nejvyššího soudu rozumí věc, která nenáleží pachateli nebo nenáleží výlučně jemu. Na věc se ale musí nahlížet i skrze občanský zákoník a úpravu vypořádání manželů po rozvodu. „Proto je třeba na uvedený stav nahlížet ve smyslu § 708 obč. zákoníku, z něhož plyne, že společné jmění manželů vždy spojuje svou existenci s existencí manželství, a spolu se zánikem manželství nebo jeho prohlášením za neplatné naopak společné jmění manželů zaniká, avšak s tím, že dokud není majetková podstata zaniklého společného jmění vypořádána, budou i nadále přiměřeně použitelná ustanovení o společném jmění manželů,“ uvádí Nejvyšší soud.

„Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí skutečnosti uvedené v § 741 obč. zákoníku,“ vysvětluje Nejvyšší soud občanský zákoník.

Převzala patnáct milionů ještě v manželství

Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu, manželka peníze od manžela převzala ještě v době manželství i přes nedohodu.

„K okolnostem nabytí předmětného vozidla se podává z výpovědi poškozené D. Č. zaznamenané ve spisu týkajícím se řízení o svěření do péče a určení výživného vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp. zn. 0 P 212/2015, při jednání dne 9. 9. 2019, že poté, co od podezřelého i přesto, že dohoda nebyla schválena, převzala částku 15.000.000 Kč, neboť jí byla ještě za trvání manželství podezřelým vyplacena, zakoupila si z ní v prosinci 2018 byt a osobní motorové vozidlo tov. zn. BMW X4, reg. zn. XY (č. l. 17 dozorového spisu sp. zn. ZK 114/2020), tedy vozidlo, které je napadeným předmětem v posuzované trestní věci, cituje Nejvyšší soud z dalších soudních sporů bývalých manželů.

Podle Nejvyššího soudu k vypořádání majetku do doby poškození auta nedošlo a tříletá lhůta neuplynula. Předmětný vůz byl zakoupen před zánikem manželství a patřil do společného jmění manželů, i když byl zaplacen z patnácti milionů určených na vypořádání. K tomuto vypořádání zákonným způsobem nakonec nedošlo, když ho soud neschválil, dohoda se stala neúčinnou.

Kolegium Nejvyššího soudu schválilo právní větu:

Poškození cizí věci, § 228 odst. 1 tr. zákoníku
Za cizí věc ve smyslu § 228 odst. 1 tr. zákoníku nelze považovat věc patřící do společného jmění manželů, kterou poškodil jeden z manželů poté, co již zaniklo manželství a v době činu nebylo vypořádáno společné jmění manželů (viz § 736 o. z.).

Úplný text rozsudku je k dispozici ZDE.

Irena Válová

Muž v hádce prokopl dveře auta. Nejvyšší soud řešil „válku Roseových“, zasáhla i Benešová