Podpis obří smlouvy na 114 francouzských letounů Rafale pro Indii se odkládá. Společnost Dassault Aviation doufala v rychlou dohodu, jednání uvázla na neviditelném problému – přístupu ke zdrojovým kódům palubního softwaru. Indie požaduje právo osadit stíhačky vlastními raketami a upravovat elektroniku bez francouzského dohledu. Paříž to odmítá kvůli obávám, že citlivá data získá Rusko.
„K podpisu smlouvy na 114 francouzských stíhaček Rafale pro Indii dosud nedošlo, ačkoli se podpisy očekávaly již v únoru během návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona,“ cituje pákistánský deník The Friday Times jednoho z analytiků v oblasti obrany. Celkový finanční objem obchodu se odhaduje na 36 miliard dolarů (761,4 miliardy korun).
Tlak na uzavření dohody
Společnost Dassault Aviation chce obří kontrakt uzavřít ještě letos. Dillí a Paříž se nyní přou o něco neviditelného, ale zásadního: počítačové kódy. Francie označuje letoun Rafale za všestranný stíhací letoun, který může vzlétnout s jedním úkolem a přistát po splnění několika dalších. Jeho radar, systém pro elektronický boj a fúze dat umožňují údery hluboko nad nepřátelské území bez doprovodu.
Kupující také oceňují jeho nezávislost na amerických vývozních omezeních. Indie, která již má 36 letounů Rafale, by po dodání dalších letounů získala silnou výhodu nad Čínou a Pákistánem.
Patová situace
„S největší pravděpodobností se Paříž a Dillí dostaly do sporu ohledně zdrojového kódu. Konkrétně k volnému přístupu indické strany k aktualizaci palubního softwaru letounů Rafale,“ píše portál DefencesecurityAsia.
Dillí argumentuje tím, že stíhačky musí být vybaveny indickými zbraněmi. Požaduje právo osadit letoun vlastními raketami, upravit systém pro elektronický boj a vylepšit závěsné zařízení – to vše bez francouzského dohledu.
Zpráva francouzského média L’Essentiel de l’Éco uvádí, že rozpory se týkají radaru Thales RBE2 s aktivním elektronickým skenováním (AESA) a modulární jednotky pro zpracování dat (MDPU). Tyto komponenty představují elektronický operační „mozek“ letounu.
Obavy ze ztráty příjmů
Francouzští představitelé se obávají jak ztráty příjmů, tak nežádoucího vměšování. Každá modernizace letounů Rafale nutí zákazníky vrátit se do továren francouzské společnosti Dassault. To také představuje lukrativní zdroj příjmů z prodeje dílů, softwaru a integračních poplatků. Pokud by Indie získala přístup ke zdrojovým kódům, tento zdroj příjmů by se mohl zmenšit na pouhý zlomek.
Dillí zjevně na svém stanovisku trvá. Indická vláda už od Paříže vymohla značné ústupky. Celých 96 ze 114 letadel by se mělo montovat v Indii. Podíl místních komponentů by měl začínat na 30 procentech a dostat se až na 60 procent.
Mohlo by vás zajímat
Indická kreativita a ruská zvědavost
Indové ale také trvají na tom, že budou volně provádět změny ve výzbroji letadel a nezávisle integrovat vlastní zbraně. Francie se obává nejen indické kreativity, ale i ruské zvědavosti.
Indie a Rusko společně vyrábějí řízenou střelu BrahMos. Mohla by se stát součástí výzbroje stíhaček Rafale. Tato možnost vyvolala v Paříži poplach. „To znamená, že Rusové již získali přístup k programovému kódu letounu Rafale,“ postěžoval si francouzský úředník v reportáži L’Essentiel de l’Éco.
Za řečmi o bezpečnosti se skrývají peníze. Francouzští inženýři se obávají, že by otevřený přístup Indii umožnil namontovat rakety Gandiva namísto francouzských Meteor a indické rakety s dlouhým doletem namísto francouzských řízených střel SCALP. Jedná se o francouzské označení zbraně známé v Británii jako Storm Shadow.
Paříž ale trvá na tom, že její obavy jsou strategické povahy. „Právě proto Francie uvedla, že není proti integraci indických zbraní do indických letounů Rafale, ale za podmínky, že si společnost Dassault Aviation zachová plnou kontrolu nad tímto procesem,“ napsal Ukrainian Defence Express.
Bez bojových ztrát
Francouzský výrobce se pyšní tím, že stíhačka je schopna vzlétnout s jedním úkolem a přistát po splnění několika dalších. Letouny Rafale se zúčastnily misí v Afghánistánu od roku 2007. V Libyi v roce 2011. Později také v Mali a Sýrii. V boji nebyl dosud ztracen ani jeden letoun.
Operační dolet je 1850 kilometrů, který lze prodloužit tankováním za letu. Dvěma letounům umožnuje přeletět Středozemní moře, zaútočit a vrátit se zpět. Zájemci od Egypta po Indonésii oceňují tento dosah a nezávislost na amerických licencích.
