Blíží se konec volebního období vlády Petra Fialy (ODS). Ministerstvu obrany se podle jeho šéfky Jany Černochové (ODS) podařilo v Parlamentu prosadit téměř všechny klíčové resortní návrhy zákonů. Černochová nyní doufá, že na blížícím se finálním jednání Poslanecké sněmovny podaří ještě odhlasovat novelu zákon o válečných veteránech.
Mělo by se tak stát ne ve standardních třech čteních, ale hned ve čtení prvním, což legislativa umožňuje. Zákon nemyslí jen na veterány samotné, ale i na jejich blízké.
Novelu zákona o válečných veteránech předložila Poslanecké sněmovně skupina poslanců – Jan Hofmann (ODS), Josef Flek (STAN), Michal Zuna (TOP 09), Jiří Horák (KDU-ČSL), Pavel Růžička (ANO 2011), Lubomír Wenzl (ANO 2011), Olga Richterová (Piráti) a Radovan Vích (SPD) – 14. března. Podporuje ho vydatně i ministryně obrany Jana Černochová a problém s ní nemá ani vláda.
Prohlasovali jsme už prakticky všechno
„Prakticky všechny zákony z oblasti obrany, které jsme si předsevzali schválit v tomto volebním období, se nám podařilo prosadit, jako například zákon o financování obrany České republiky, změna branné legislativy atd. Další legislativní priority ministerstva obrany, které máme v plánu do konce volebního období parlamentu předložit, jsou již v různém stádiu legislativního procesu. Jedná se o novelu zákona o Vojenské policii, která mj. reaguje na poznatky z praxe a na nové bezpečnostní hrozby. Návrh v současnosti projednává Senát,“ řekla Ekonomickému deníku ministryně.
Černochová: Věřím, že zákon ještě stihneme projednat
Připomněla také novelu zákona o ozbrojených silách České republiky, která mimo jiné reaguje na zjištěné nedostatky z praxe vojenského letectví a zefektivnění činností v této oblasti. Ta se také nachází v Senátu, který by o obou novelách měl hlasovat na 10. schůzi od 21. května.
„Návrh v současnosti projednává Senát. Rádi bychom také stihli projednat a schválit návrh poslanců, kterým se mění zákon o válečných veteránech, který nebyl od roku 2002 dosud komplexně novelizován a nereflektuje tak v oblasti péče reálné potřeby válečných veteránů a jejich blízkých. Návrh je v Poslanecké sněmovně a je navržen k projednání a schválení již v prvním čtení a věřím, že se ještě stihne projednat.
Mohlo by vás zajímat
Péče i o blízké
Péče o válečné veterány je souhrnem oblastí poskytovaných ministerstvem obrany za účelem zajištění pomoci válečným vysloužilcům. Péči zajišťuje ministerstvo, organizace zřízené ministerstvem, nebo fyzické a právnické osoby pověřené výkonem této péče.
Ministerstvo také válečnému veteránovi a osobám jemu blízkým poskytuje péči při řešení nepříznivé životní situace, prostřednictvím svých přímo řízených organizací poskytuje sociální služby. Ministerstvo obrany zajišťuje péči o válečné veterány ve spolupráci s jinými ministerstvy, kraji, obcemi a dalšími právnickými a fyzickými osobami.
Zákon nevyhovuje už dlouho
Zákon o válečných veteránech nebyl od nabytí účinnosti v roce 2002 dosud komplexně novelizován. Aktuální právní stav proto nereflektuje v oblasti péče reálné potřeby válečných veteránů a jejich osob blízkých a neodpovídá potřebám dobré praxe.
Stávající právní úprava péče o válečné veterány nemá systémovou podobu a obsahuje pouze pár forem podpory bez systémové provázanosti, které neodpovídají aktuální potřebě válečných veteránů.
Navíc chybí transparentnost ve fungování a zajištění péče, včetně jejího financování. Stávající úprava taktéž není provázaná s dalšími aktéry veřejné správy a stávající právní úprava vede k přílišné administrativní zátěži.
Důstojné žití
Přijetím úprav stávajícího zákona o válečných veteránech má být vytvořen systém péče, který bude již ve svém základu srovnatelnější s dalšími členskými zeměmi NATO. Nabídka a zajištění zprostředkování péče má mít zákonné základy a měla by být srozumitelná, flexibilní, přehledná a odpovídající potřebám cílové skupiny – válečným veteránům a jejich osobám blízkým.
Příspěvky v oblasti péče budou zacíleny na válečné veterány ve starobním a invalidním důchodu. Dále by měly být finanční toky nastaveny transparentně tak, aby pro všechny aktéry byl zřejmý proces a účel financování.
Návrh nastaví takové podmínky pomoci a podpory, které zajistí válečnému veteránovi/veteránce a jejich osobám blízkým důstojné žití.
Dostupnější péče a podpora
Navrhovaná úprava znění zákona zakotvuje dostupnější péči a podporu válečným veteránům a v případech stanovených zákonem i jejich osobám blízkým. Návrh uvádí, že ministerstvo obrany poskytuje péči prostřednictvím:
🟢 nově zrevidovaných a nastavených příspěvků,
🟢 dotací právnickým osobám,
🟢 pobytu ve vojenském ubytovacím zařízení,
🟢 komunitní péče, včetně podpory komunitních kontaktních pracovníků v jednotlivých regionech,
🟢 ubytování v domovech péče o válečné veterány,
Komplexní péče
Navrhovaná úprava znění zákona má změnit dosud užívaný systém tří příspěvků: na stravování, na rekreační pobyt a na lázeňskou léčebně rehabilitační péči.
Tyto příspěvky mají být absorbovány do nového příspěvku válečného veterána (který má mít širší využití) a bude vytvořen nový příspěvek na sociální služby pro válečného veterána, který naváže na dřívější praxi ministerstva, které tento příspěvek vyplácelo druhoválečným veteránům do roku 2011.
Příspěvek na sociální služby pro válečného veterána bude moci ministerstvo poskytnout osobě, která má status válečného veterána, je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, jeho příjem je nižší než 1,5násobek průměrného starobního důchodu za předcházející kalendářní rok a má podanou žádost o příspěvek na péči.
Pokud válečný veterán splní tuto podmínku v průběhu měsíce, tak nárok mu vzniká prvního dne měsíce následujícího. Výše příspěvku má být maximálně do výše 25 000 korun měsíčně, podmínky má upravovat vyhláška.
Žádost podává veterán nebo zmocněnec
Žádost o příspěvek podává válečný veterán, nebo osoba zmocněná válečným veteránem k jednání ohledně příspěvku. Podává se na ministerstvo obrany. Žádost musí obsahovat identifikační údaje žadatele sloužící k ověření oprávněnosti žádosti o příspěvek a dále identifikační údaje poskytovatele sociálních služeb péče. V žádosti mohou být uvedeni až tři poskytovatelé sociálních služeb péče.
Příspěvek se vyplácí v korunách měně převodem na platební účet poskytovatele sociálních služeb uvedený žadatelem.
Jako druhý má být zřízen příspěvek válečného veterána. Ten má být určen osobě, která má status válečného veterána a je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Výše příspěvku má být maximálně do 25 000 korun v kalendářním roce. Bude stanovena vyhláškou, aby umožnila ministerstvu regulovat výši příspěvku podle finančních možností. I výčet oblastí bude stanoven vyhláškou, aby umožnil flexibilitu v reagování na potřeby válečných veteránů.
Lázně a rehabilitace
V rámci přiznání příspěvku na lázeňskou léčebně rehabilitační péči pro válečného veterány může obdržet i jeho osoba blízká finanční prostředky na uhrazení nákladů spojených s ubytováním a stravou válečného veterána. Podmínky opět upraví vyhláška. Smyslem této úpravy je umožnit válečnému veteránovi vzít si s sebou na pobyt doprovod, pokud mu jeho zdravotní stav neumožňuje cestovat samostatně. Ministerstvo může ale příspěvek pro osobu blízkou zamítnout.
Do maximální výše 25 000 korun na kalendářní bude započítáván i příspěvek na stravování, který je poskytován dle stávajícího znění zákona.
Pobyt ve vojenském ubytovacím zařízení
Do navrhované novely bylo doplněno nové ustanovení týkající se dotací, které poskytuje ministerstvo obrany.
Současné znění zákona o válečných veteránech umožňuje poskytnout válečným veteránům, kteří jsou vojáky z povolání nebo zaměstnanci resortu obrany pobyt ve vojenském ubytovacím zařízení k překonání tíživé sociální situace. Nejdéle však na dobu jednoho roku.
V rámci navrhované legislativní změny dojde k rozšíření benefitu na všechny válečné veterány, ovšem s omezením, které představují kapacitní důvody těchto ubytovacích zařízení. Takto poskytnuté ubytování by mělo umožnit pružně reagovat na krizovou situaci válečného veterána a dočasně mu poskytnout ubytování – tedy jednu ze základních životních potřeb.
Komunitní péče
Komunitní péče pro válečné veterány je činnost, která je zaměřena na práci pro a s válečnými veterány, která jim může pomoci s jejich fungováním v běžných i mimořádných situacích. Je souhrnem různých druhů pomoci a podpory, které jsou nabízeny v případě zájmu nebo potřeby válečnému veteránovi a také jeho rodině.
Jejím nejdůležitějším cílem je umožnit novodobým válečným veteránům a jejich rodinám vést kvalitní život.
Komunitní péče se může týkat řady témat, včetně nabídky trávení volného času apod. Důležitou součástí této péče je zprostředkování dostupných zdrojů a služeb, které mohou zlepšit život jak válečných veteránů, tak i jejich rodinných příslušníků. Někteří váleční veteráni tuto pomoc mohou potřebovat, jiní ji mohou naopak nabídnout. Také zprostředkování těchto kontaktů mezi válečnými veterány je důležitou částí toho, co komunitní péče o veterány obnáší.
Novela zákona definuje komunitní péči o válečné veterány jako zprostředkování kontaktu válečnému veteránovi se společenským prostředím za účelem aktivního začleňování do občanského života na základě jeho specifických potřeb.
Agentura pro podporu válečných veteránů
Vedle Odboru pro válečné veterány a válečné hroby v rámci ministerstva významnou roli v této péči vykonává také Agentura pro podporu válečných veteránů (APVV). APVV je personálně složena z terénních kontaktních pracovníků, kteří jsou vojáky z povolání nebo občanskými zaměstnanci a většinou mají status válečného veterána.
Tito kontaktní pracovníci udržují kontakt s válečnými veterány, organizují pro ně společenské akce, zprostředkovávají poradenskou pomoc, či vytváří podmínky pro jejich realizaci neziskovým organizacím, které se podílejí na péči o válečné veterány.
APVV dále spravuje komunitní centra pro válečné veterány, která slouží jako bezpečný komunitní prostor pro setkávání válečných veteránů, aby se minimalizovalo riziko sociálního vyloučení apod.
Sociální péče a domovy
Navrhovaná úprava znění zákona poskytuje sociální péči prostřednictvím domovů péče o válečné veterány a prostřednictvím svých přímo řízených organizací. Do těchto organizací se řadí například Ústřední vojenská nemocnice Praha, příspěvkové organizace ministerstva, v jejímž rámci je zřízen Domov Vlčí mák. Ten poskytuje dva typy sociálních pobytových služeb. Dále pak je k dispozici Vojenská nemocnice Olomouc, v jejímž rámci je zřízeno oddělení LDN pro válečné veterány.
Navrhovaná úprava mění nastavení péče v domovech péče o válečné veterány v souladu se skutečným stavem věci – momentálně pouze v Bílém kříži v Karlových Varech, v budoucnu i v Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
V připravované vyhlášce navazující na zákon mají být nově definovány stavy vylučující přijetí do domova péče o válečné veterány. Proč? Protože původní vymezení postižení byla neaktualizovaná a obsahovala v dnešní době již nepoužívanou lékařskou terminologii. Ve vyhlášce se počítá s novým vymezením podmínek pro přijetí, které budou zahrnovat zdravotní stav, sociální stav, či vlastnictví nemovitosti.
Dále navrhovaná úprava znění zákona ruší dosavadní možnost poskytování pobytu na trvalý
a dočasný. Namísto toho budou nahrazeny dlouhodobým pobytem po dobu maximálně 3 roky a krátkodobým trvajícím nejméně 7 dnů a nejvíce 12 měsíců. Zůstane ovšem možnost pobyt prodloužit. Současné znění umožňuje v domově péče ubytovat manžela, druha nebo partnera. Návrh umožní ubytovat osobu blízkou.
