Česko se kvůli tahanicím o developerské projekty stává pro investory rizikovou zemí, podnikají radši v Polsku nebo Rumunsku, říká ředitel společnosti Lordship pro Česko a Slovensko Václav Matoušek.
Letitý spor o výstavbu Paláce Stromovka v Praze 7 se blíží k rozuzlení, kterým může snadno být arbitráž. Na první pohled lokální spor mezi developerem a radnicí už ale přesáhl hranice a o to, jaké investorské prostředí vlastně v Česku panuje, se začali zajímat i v zahraničí.
„Když zahraniční investoři vidí, že tady jsou radnice, které se jakožto právnické osoby chovají podobně schizofrenním způsobem, jako to předvádí Praha 7, pak logicky ztrácejí zájem investovat do projektů, které se potáhnou deset, patnáct či dvacet let,“ říká ředitel společnosti Lordship pro Česko a Slovensko Václav Matoušek.
Můžete vyčíslit přímé i nepřímé náklady, které Lordship ohledně Paláce Stromovka měl?
Přesné vyčíslení nákladů v tuto chvíli nemáme spočítané. Nicméně obecně lze říci tolik, že na nájmu jsme již radnici Prahy 7 zaplatili více než 55 milionů korun. Poslední splátku ročního nájemného jsme poslali na účet radnice minulý týden na základě faktury, kterou nám vystavila radnice Prahy 7. V této souvislosti bych chtěl pro formu podotknout, že faktura byla vystavena již 14. ledna letošního roku se splatností k 30. červnu. Tedy ačkoliv představitelé městské části Praha 7 dlouhodobě tvrdí, že smlouva je porušována, fakturu navzdory svým tvrzením bez problému vystavili a peníze přijali. To je velmi zvláštní přístup.
Pokud by došlo ke zmaření celé investice naší společnosti do projektu Paláce Stromovka, vynaložené náklady již počátkem letošního roku dosahovaly částky 800 milionů korun. Tato částka přitom každým dnem, kdy není projekt realizován, podstatně narůstá. Další složku škody by představoval ušlý zisk a smluvní pokuty našim obchodním partnerům, se kterými máme uzavřené smlouvy ohledně realizace a následného využití projektu. To by bylo ve výši dalších stovek milionů korun.
Co v tuto chvíli očekáváte od radnice Prahy 7 i od magistrátu? Neuvažujete o ochraně své investice požádat třeba ministerstvo financí nebo další instituce?
V tuto chvíli očekáváme především to, že bude v brzké době rozhodnuto ve věci odvolání k vydání stavebního povolení. Toto řízení nyní probíhá na pražském magistrátu. Věříme, že v brzké době skončí veškeré obstrukce Prahy 7 a my budeme moci konečně zahájit výstavbu. Usilujeme jenom o to, aby Palác Stromovka s lékařským centrem, školkou a obchody mohl začít sloužit obyvatelům Letné a zbytku Prahy 7. Jakákoliv další varianta de facto znamená zablokování celého projektu na dalších deset až patnáct let. Předpovídat další scénář je v tuto chvíli zbytečné, ale jisté je, že díra, která je nyní na místě Holešovického trojúhelníku, by se v takovém případě stala nedílnou součástí Letné. A to by netěšilo nikoho, včetně nás.
Nakolik může dění okolo Paláce Stromovka ovlivnit důvěru mezinárodních investorů ve schopnost Prahy zajistit stabilní a důvěryhodné podnikatelské prostředí?
Ať se to někomu líbí nebo ne, vývoj projektu samozřejmě sledují lidé z oboru. Naše práce spočívá zejména v tom, že do České republiky přivádíme zahraniční kapitál, který zde dále investujeme. Už dnes mohu s klidným srdcem říci, že příklad Paláce Stromovka má negativní dopady na uvažování zahraničních investorů.
Když vidí, že tady jsou radnice, které se jakožto právnické osoby chovají podobně schizofrenním způsobem, jako to předvádí Praha 7, pak logicky ztrácejí zájem investovat do projektů, které se potáhnou deset, patnáct či dvacet let. Již dnes celá řada nadnárodních investorů raději investuje v Polsku nebo Rumunsku, kde si politici uvědomují výhodnost těchto investic a podporují je. Z pohledu těchto investorů je rozvaha neúprosná. Délka přípravy projektu a povolení, nejistota úspěchu realizace, soudní spory vyvolávané aktivisty a politiky znamenají příliš vysoké riziko.
Pokud skutečně dojde až k mezinárodní arbitráži kvůli zmařené investici, což je reálný scénář, ve který ale zatím nedoufáme, pak to bude mít významně negativní dopady na celé odvětví investic do realit. Někteří politici a aktivisté si možná právě tento vývoj přejí, ale věřte, že negativní dopady na zaměstnanost, kvalitu podnikatelského a právního prostředí a další součásti života by byly nesmírné. Hraje se tedy o hodně.
Nemusíme chodit daleko, podívejme se například přes řeku do Karlína, a kam se za poslední roky posunul. Ve srovnání s tím, že na Praze 7 je problém prosadit prakticky cokoliv, co by lidem usnadnilo život. Lidé by si mohli jít nakoupit, vyřídit věci na radnici, vyzvednout děti ve školce, navštívit svého lékaře, a to vše na jednom místě. Rozvoj městské části by měl být hlavním cílem zvolených zastupitelů. Osobně mám pocit, že tady se jde zcela opačným směrem.
Jak reálná je hrozba arbitráže? Máte informace o tom, že podobnou situaci řeší i další developeři?
Arbitráž, jak již bylo řečeno, je jedním z možných a naprosto reálných scénářů. Osobně doufám, že nakonec dojde k nějaké dohodě či umoudření radnice a začne se stavět. Ostatně, radnice by za dobu pronájmu pozemku měla dostat miliardu korun. Plus jí stavba po vypršení nájemní smlouvy zadarmo spadne do klína. Máme desítky lékařů, kteří by v objektu mohli ordinovat. Počítáme se školkou. Radnice by mohla v klidu působit v prostředí, ve kterém si lidé zajdou k lékaři či na nákup. Všichni tedy mohou nakonec vydělat.
Pokud jde o nějaký obdobný případ, pak si vybavuji aktuální kauzu z Plzně, kde se developerská společnost Amadeus, poškozená postupem města, domáhá náhrady zmařené investice do výstavby obchodního centra ve výši 1,8 miliardy Kč.
To nevypadá jako popis vyzpytatelného podnikatelského prostředí.
Situace ohledně příprav projektů je v České republice skutečně tragická, a to zejména v Praze. Vše se točí okolo nového zákona týkajícího se EIA, pražských stavebních předpisů, připravované novele Stavebního zákona atd. Pro mnohé aktivisty může být toto blokování rezidenčních, obchodních a jiných projektů příjemné, nicméně je třeba si uvědomit další dva okruhy dopadů. Prvním je to, že tyto projekty, ať již v přípravě nebo po dokončení, zaměstnávají stovky lidí. Nejen u stavebních firem, ale i u firem vyrábějících okna, dveře, podlahové materiály, projektanty, architekty, ale i ty, kteří posléze pracují přímo v objektu. Druhý, dlouhodobější dopad pak bude ten, že se tyto obstrukce a dlouholetá a nejistá příprava projektů jednoznačně projeví v cenách bytů a výši nájmů obchodních či administrativních budov. Bude to v řádech desítek procent.
Ondřej Fér
