Z první desítky vypadly Spojené státy, pohoršilo si i Německo. Česká republika zůstává ve třetí desítce. Spojené státy se propadly z 9. na 11. místo, Česká republika si o dvě místa pohoršila a je na 26. místě před Maďarskem a Slovensko se umístilo na 44. místě.
Jižní Korea opět vede Bloomberg Innovation Index, ve kterém firma hodnotí přístup jednotlivých zemí k nejnovějším poznatkům a jejich uvádění do praxe. Nejde tedy jenom o počet patentů, žebříček posuzuje státy podle desítky kritérií v rámci sedmi stejně vážených ukazatelů, jakými jsou výdaje na výzkum a vývoj, výroba s přidanou hodnotou, koncentrace high-tech veřejných společností, produktivita, efektivnost vysokoškolského vzdělávání, koncentrace výzkumníků a patentová aktivita.
Nejnovější hodnocení ukazuje silnou Evropu
Žebříček potvrzuje, že přístup evropských zemí ke vzdělávání, inovacím a jejich uvádění do života je velice úspěšný. Mezi prvními deseti státy je sedm z našeho kontinentu, dva „asijští tygři“ a Izrael:
- Jižní Korea
- Singapur
- Švýcarsko
- Německo
- Švédsko
- Dánsko
- Izrael
- Finsko
- Nizozemsko
- Rakousko
Spojené státy se propadly z 9. na 11. místo, Česká republika si o dvě místa pohoršila a je na 26. místě před Maďarskem a Slovensko se umístilo na 44. místě.
Rozhoduje vyspělost v jednom oboru nebo státní podpory
Agentura sice hodnotí celkový stav v jednotlivých zemí, ale velký vliv má samozřejmě i jejich vyspělost v jednotlivých kategoriích. Příkladem je Singapur, který finančně podporuje firmy při přechodu na digitální ekonomiku, soustředí se na výrobu nejvyspělejších produktů a má špičkové vysoké školy.
Jižní Korea se na první místo dostala hlavně díky vysokému počtu přijatých patentů a jejich rychlému uvádění do praxe, což je ale umožněno silnými intervencemi státu. Naopak třeba Švýcarsko je i nadále celosvětovým lídrem v oblasti finančních a biologických technologií, což mu spolu s vynikajícím školstvím pomohlo k umístění na 3. místě žebříčku.
Sestup Spojených států z první desítky není náhodný, pokles této země pokračuje již několik let. V posledních letech se na nižší výkonnosti tamější vědecké a výzkumné komunity neblaze projevily důsledky přísnější vízové politiky prezidenta Donalda Trumpa, loni navíc ještě omezení kvůli pandemii koronaviru. Se zájmem jsou proto očekávány kroky nové hlavy státu Joea Bidena, který před volbami slíbil podporu vědě a výzkumu ve školách, institucích a firmách ve výši 300 miliard dolarů a svůj program přímo nazval „Inovovat v Americe“ (Innovate in America).
Jaroslav Lenert
