V České republice se bude v roce 2035 podle prognózy poradenské společnosti EGÚ Brno ve srovnání s minulým rokem vyrábět 3krát více elektřiny ze sluneční energie a 7,5krát více elektřiny z větrné energie. Výkon fotovoltaických elektráren podle středního odhadu naroste na 8000 megawattů a v případě větrných elektráren na přibližně 2500 MW, uvedla dnes poradenská firma EGÚ Brno.
Možný vývoj tuzemské energetiky analyzovalo EGÚ Brno v několika variantách, které zohlednily vývoj cen technologií a elektřiny, regulatorní prostředí i objem dotací. Limitujícím faktorem může být schopnost sítí nový výkon absorbovat. Vysoká varianta výhledu přitom pro rok 2035 ukazuje na instalovaný výkon ve fotovoltaice ve výši až 11 tisíc MW a větrné energetice okolo 3500 MW. V této variantě je již připojování nových zdrojů k síti těžko řešitelné.
„Přes dosud investované miliardy korun se nová energetika v České republice stále nachází teprve na startovní čáře. Na začátku roku 2024 byl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren přibližně 3600 MW, větrných pak 350 MW. Instalovaný výkon ve fotovoltaice meziročně narostl o 70 procent,“ uvedl Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno.
Masivní investice do obnovitelných zdrojů energie si kromě přímých nákladů vyžádají také výrazné posílení přenosové soustavy a distribučních sítí. Výrazným problémem podle Macenaura budou i změny toků elektřiny v soustavě vyvolané například využitím flexibility spotřeby či výroby i na té nejnižší napěťové úrovni.
Mohlo by vás zajímat
Podle EGÚ Brno by z pohledu systému bylo pro co nejekonomičtější dekarbonizaci energetiky v České republice výhodné, kdyby stát směřoval větší díl dotací do budování nové a posilování stávající elektrické infrastruktury na úkor přímých dotací do malých zdrojů. „Dotace do malých zdrojů uměle udržují vysokou cenovou hladinu těchto instalací. Upozorňuji, že zatímco dotace do síťových investic pomáhají všem zákazníkům prakticky plošně, dotace do mikrozdrojů působí výrazně na vznik a posilování vodárenského efektu,“ řekl Michal Macenauer.
Vodárenský efekt lze v této souvislosti popsat tak, že rostoucí investice do využití střešní fotovoltaiky povedou ke snížení spotřeby elektřiny ze sítě. Náklady na provoz sítě se následně rozpočítají na nižší spotřebu v regionu a většina lidí a firem bude platit za cenově regulovanou distribuci energie více. Zmíněné riziko může snížit právě přesměrování evropských dotací na rozvoj a posilování sítě.
